1. března kolem 11 hodiny se přes naši vesnici přehnala vichřice EMMA. Nějak jsem nezaznamenal varování, takže nás zastihla zrovna na cestě do vedlejší vesnice za kamarádem. V autě jsem jel já a dcera. Když jsme se vraceli zpět, míjeli jsme několik popadaných stromů a spoustu děravých střech. Odhaduji, že vzrostlý smrk padený napříč silnicí spadl asi 30 vteřin za námi, když jsme jeli za kamarádem. Jako obvykle jsem měl víc štěstí než rozumu.

Když jsme dojeli domů a předali si svoje zážitky s manželkou, která doma vařila, všiml jsem si že něco leží na zahradě pod švestkou. Asi to odnesla nějaká větev. Šel jsem do druhého patra, kde je lepší výhled a viděl pod stromem ležet větev. Vzal jsem foťák a trošku to zoomnul.

Když přestalo pršet šel jsem se podívat blíž.

Až teprve u stromu jsem zjistil, že je větev hodně silná a i dost dlouhá. Při vylomení utrhla i kus kmene.

Ještě v noci a i celou neděli hodně foukalo a když jsem v pondělí dojel s pilou na úklid, zjistil jsem, že větve jsou již odlomené dvě. Střed kmenu je ze dvou třetin vyhnilý a pohromadě jej drží jen vnějších cca 7 cm zdravého dřeva. Ještě jsem se nerozhodl jestli strom nepokácím celý, ale zkusím mu dát letos ještě šanci na poslední úrodu.

Větve jsem nařezal na metry,naložil na vozík a slabší zbytky narovnal na hromady. Po vyschnutí bude dřevo na uzení, nebo s ním zatopím.

U potoka kde tchýně sekává trávu byly zlomené další dvě švestky. Ty jsem zrovna pokácel a zpracoval. Tchán mi to pak pomohl odvést domů. Celkem mám po vichřici asi metr švestkového dřeva.