Před čtením tohoto článku doporučuji přečíst nejdříve tento:

https://technik.blokuje.cz/633532-opet-o-topeni-php

Zde se dozvíte jak je kotelna zbudovaná a základní princip fungování.

První topnou sezónu od spuštění systému jsem topil výhradně dřevem. Zpočátku jen tvrdým dubovým letos i smrkovým. Dřevo hoří perfektně a kotel velmi přesně reaguje na zásahy termoventilu na dusivku. To je ta klapka na spodních dvířkách, která je se vzrůstající teplotou přivírána termoventilem.

Po zapálení novin pod nachystanou vsázkou se oheň pěkně rozhoří a po cca 2-3 minutách pouštím čerpadlo na láddomatu. Teploměr na kotli v tu chvíli ukazuje 30-40 stupňů. Pokud bych tak neučinil a nebo řídil čerpadlo od teploty na výstupu kotle (běžně od 70 °C) část teplé vody by samotížně odešla do nádrží a celý proces náběhu by se prodloužil. Takto mi topná voda cirkuluje jen mezi kotlem a ladomatem a termopatrona v láddomatu je zavřená. Přitom průběžně pootevírám dusivku, aby plameny zbytečně neutíkaly do komína, ale přitom nedošlo ke snížení tahu a dobře se palivo rozhořelo. Občas použiju fintu, že pod dusivku vložím štípu cca 2,5×2,5cm a řetízek nechám vyvěšený.

Teplota pomalu stoupá a za cca 5 min intenzivního hoření dosáhne výstupní teplota z kotle 78°C. Začíná se pozvolna otvírat termopatrona ladomatu. Teplota na výstupu z kotle stále stoupá až na 85-90°C a teplota zpátečky do kotle se ustálí na 80°C. I když jde ze zpátečky akumulačních nádrží do láddomatu jen cca 30°C, termopatrona láddomatu přimíchá do výstupní vody kotle právě takové množství, aby do zpátečky kotle šlo požadovaných 80°C. Teplota zpátečky je téměř konstantní a výstupní teplota z kotle se také příliž nemění. V této chvíli mám na termoventilu,který ovládá dusivku, nastavenou teplotu 85°C a dusivka je otevřená na 1cm.

Protože na termoventilu je zarážka a nejde nastavit vyšší teplota než 90°C mám vyzkoušené, že řetízek posunu o dva články do otevřena a přidá mi to 20°C. Takže při dosažení 105°C by se v tomto stavu dusivka úplně zavřela. Pokud natápím na vyšší teplotu přidávám další články na řetízku aby se dusivka nezavřela. Při přechodu na topení přímo do topení naopak o dva články uberu a dusivka je při dosažení nastavené teploty zavřená.

Po natopení vršku nádrže (cca dalších 5minut) otevřu třícestný ventil do topení na 3. Snížím teplotu na termostatu čerpadla topení (pod 30°C nejede) a čerpadlo začne honit vodu do systému. Protože je zpátečka od topení studená a má cca 20 °C po přimíchání horké vody od nádrží má sotva 40. Kdybych v tomto okamžiku otevřel třícestný ventil víc, abych dosáhl vyšší teploty do topení, došlo by k vycucnutí horké vody z nádrže a teplota by naopak znovu klesla pod 30°C. Takto se mi po cca 15-20 minutách nahřeje dostatečné množství vody v nádrži a kotel se rozjede na jmenovitý výkon. Pokud se ještě nezvedla teplota zpátečky a tím i teplota do topení, otevřu třícestný ventil na 5 a topím do topení na 60°C. Po ohřátí systému se zvedne teplota zpátečky a tím i výstupní teplota do systému. Nastavím třícestný ventil na 3 a do topení jde cca 50°C. S trojcestným ventilem dále již nemanipuluji.

Přikládat chodím asi po hodině. Naložím plný kotel dřeva. Pěkně ho vyrovnávám aby se tam co nejvíce vešlo. Za tři až čtyři hodiny jsou nádrže natopené a teplota zpátečky se začne zvedat. Vyskočí na 85°C a výstupní teplota kotle je na 95°C. Pokud chci dostat do nádrží víc tepla, přiložím a kontroluji tlak. Jak jsem psal mám malou expanzku a při natopení nádrží na vyšší teplotu mi tlak stoupá přes 2,5 bar. V takovém případě upouštím vodu do kýble a po vychladnutí alespoň jedné nádrže ji křídlovým čerpadlem dopumpuji zpět.

Při natápění nádrží nad 85°C zavřu třícestný ventil do topení aby mi zpátečka ze systému neochlazovala zpátečku z nádrží. Za ty 3 – 4 hodiny intenzivního topení je dům již vytopen a krátká odstávka topení nemá vliv. Dojde k postupnému vychlazení topné vody na cca 40°C.

Po dosažení požadované teploty na nádržích nejdříve zavřu dusivku, klapku sekundárního vzduchu i komínovou klapku. Čerpadlo ládomatu ještě nějakou chvíli nechám běžet, až se teploty zpátečky a výstupu kotle přiblíží. Pak vypnu čerpadlo ládomatu, zavřu ventil na vstupu do ládomatu od topné kotle (ten nahoře), zavřu ventily na topné straně na nádržích (pro změnu opět ty na vrchu) a zapnu čerpadlo nabíjení TUV.

Doposud byl boiler mimo pozornost. Mám nainstalován Dražický kombinovaný boiler 160 l s el. Ohřevem a topným hadem 1m². Pokud topím tuhými palivy, nebo vím že budu topit, tak dám termostat na boileru na 0°C a tím je elektroohřev odstaven. Pokud natopím zásobník na 50°C elektrikou přes noc, stačí nám voda na celý den včetně koupání… Zásobník TUV se vychlazuje odspodu a voda se v něm slušně vrství. Cirkulaci TUV nemáme. Nehybná topná voda se v hadu ochladí až na 15°C. Toho využívám při vychlazování kotle.

Takže po nabití a odstavení nádrží mi čerpadlo nabíjení boileru točí vodu (95-115°C) přes kotel a dojde k ochlazení jak zpátečky (téměř okamžitě na cca 40°C) tak i celého kotle. Čerpadlo je Wilo rs 25/4 a jede na 1 stupeň. Pokud není boiler úplně studený (na ukazovateli tak 30-40°C) pootevřu i trojcestný ventil do topení. Abych nepřetopil tělesa otevřu ho tak na 5 – do topení jde cca 70°C. Zvýší se průtok kotlem a ten dřív sníží teplotu. Tento proces je velmi pozvolný. Zpátečka do kotle po chvíli stoupá na 60°C díky rychlému proudění vody přes spirálu v boileru, přestože se smíchává se zpátečkou z topení 40°C. Výstupní teplota kotle postupně klesá a já postupně otevírám třícestný ventil do topení. Při teplotě 80°C na výstupu kotle již mám třícesťák otevřený naplno. Otevřu komínovou klapku a na termoventilu ovládajícím dusivku nastavím 75°C.

Podle toho kolik je nevyhořelého paliva v kotli a jakou teplotu má boiler případně přiložím. Teplota na kotli se ustálí na 75°C a dusivka je jen minimálně otevřená. Po dosažení teploty v boileru o 15°C nižší než je na kotli mi diferenciální regulátor odstaví čerpadlo boileru. Vtéto chvíli by mělo být v kotli už jen minimální množství nevyhořelého paliva. Dům je natopen a termostatické hlavice na radiátorech téměř zavřené. Topná voda proudí hlavně přes žebříky v koupelnách a něco málo přes topný registr v podlaze před dveřmi z obýváku. Pokud je paliva více je problém s přehříváním kotle, hlavně v přechodném období.

Pokud topím navečer, tak po skončení topení dochází ještě nějakou dobu k dochlazování kotle a teplota v topení pozvolna klesá. Po vychlazení pod 30°C se vypne čerpadlo topení a celý systém je v režimu “pauza”. Do rána klesne teplota v místnostech o cca 1 až 2 °C.

V přechodném období a za slunečného dne se teplota v obývákokuchyni drží na 22°C. Pokud manželka peče buchty nebo maso (skoro denně) stoupne teplota i na 25