O tom jak se budoval topný systém a kotelna se dočtete tady:
https://technik.blokuje.cz/553703-akumulacni-nadrze-a-topeni-php#more-553703
Něco málo je ještě tady:
https://technik.blokuje.cz/563265-vana-podlaha-malovani-topeni-dite-na-stavbe-a-wc-php#more-563265
Dnes Vám chci ukázat některé detaily a příště zkušenosti s cca ročním provozem.
Abychom si připomněli moji kotelnu začnu od prvotní myšlenky. Od začátku jsem počítal s kotlem na tuhá paliva, respektive na dřevo v kombinaci s elektrokotlem. První změna byla dovybavení kotelny akumulační nádrží (dále AN). Zavrhli jsme umístění krbu do obýváku a radši přidali AN. Se změnou v podobě přidání AN jsem vypustil alternativu elektrokotle a navrhnul elektropatrony do nádrže.
Při výběru kotle jsem se rozhodoval mezi zplyňovacím plechovým Atmosem na dřevo a litinovým Viadrusem na veškerá tuhá paliva. Atmos má vyšší účinnost a dobrou regulaci výkonu, ale nejasnou životnost i při využití Laddomatu jako ochrany proti studené zpátečce. Viadrus má nižší účinnost, ale zato jeho litinové těleso vydrží věky a můžu topit i uhlím. Nakonec volba padla na pětičlánkový Viadrus.
Co se týče nádrží, zde mi pomohl až můj topenář, který mi navrhl, že mi vyrobí nádrž sám. Nakreslil jsem mu tedy dvě nádrže a sehnal přes známého materiál a nádrže byly vyrobeny. Jsou dvě a každá má asi 500 litrů.
Jako výchozí schéma zapojení jsem se nechal inspirovat doporučovaným schématem výrobce kotlů Atmos a pro rychlé a kvalitní nabíjení nádrží z kotle na tuhá paliva jsem použil i jimi doporučovaný Laddomat.
Moje malůvka pro topenáře pak vypadala následovně:
Z obrázku je i patrný vývoj od elektrokotle k elektropatronám. Vlastní vedení trubek a napojení jednotlivých dílů se řešilo až při montáži. Po usazení nádrží a kotle na místo se upřesnilo umístění hlavních „sběračů”, které jsou dimenzovány na 6/4″ v oceli. Pouze u láddomatu je zúžení profilu na 5/4″ dle dodávaných šroubení s kuláči. Hlavní topný sběrač vede od kotle s odbočkou k láddomatu nahoru mezi nádrží a boilerem a zatáčí nad nádrže. V místě ohybu je odbočka 1″ pro napojení boileru. Na konci sběrače je přechod na 1″ s vývodem na třícestný ventil systému topení.
Zpátečkový topný sběrač vede opět od kotle přes Laddomat pod nádržemi a končí přechodem na 1″ na který je napojená zpátečka topení a třícestný ventil. V místě napojení zpátečky první AN je ještě odbočka na zpátečku z boileru, na které je napojeno čerpadlo boilerového okruhu s příslušenstvím (zpětná klapka, filtr).
Nádrže jsou napojeny jako odbočky “T” z hlavních sběračů a jsou odděleny 5/4″ kulovými ventily. Celé vedení je spádováno tak, aby se případné bubliny po směru toku média dostaly do systému topení a odvzdušňovalo se na radiátorech. Zde bude první úprava. I když je topný okruh na třícestném ventilu propojen s hlavním sběračem topné vody, dochází zde ke shromažďování vzduchu. Zredukování světlosti potrubí je provedeno osově a vzniká zde “pytel”. Na konci hlavního topného sběrače bude instalován automatický odvzdušňovací ventil. Ten by měl pomoci i v letním období, kdy se může využít natopení AN tuhými palivy pro ohřev TUV a kdy při odstaveném topném okruhu docházelo k zavzdušnění hlavního topného sběrače. Více ukáže foto:
Jak je z obrázku patrno topný okruh je napojen přes třícestný směšovací ventil ESBE na který snad přijde i pohon od nadřazené regulace. Prozatím úspěšně řídím ručně. Na výstupu do topení je umístěno čidlo teploměru a čidlo termostatu, který vypíná čerpadlo topení při poklesu teploty pod 30 °C.
Na druhé straně sběračů je napojena topná spirála boileru. Na topné je z důvodu odvzdušnění jen kuláč 1″ a kousek nerezového vlnovce. Na zpátečce je instalováno čerpadlo s předřazeným filtrem a zpětná klapka s pružinkou. Čerpadlo je ovládáno diferenciálním regulátorem, který snímá teplotu v boileru a na trubce od topení. Pokud je rozdíl větší než nastavená diference čerpadlo jede. Výhodu oproti řízení termostaty vidím v tom, že můžu studený boiler natápět i 40 °C vodou a naopak při natopení boileru na vyšší teplotu (třeba 80 °C si ho nevychladím do systému s 60 °C vodou). Prostě čerpadlo jede pokud má topná voda o 15 °C víc než má boiler. Navíc používám pro ohřev TUV ještě topnou spirálu na elektriku, která je řízená jednak termostatem (v případě odstavení dávám na 0°C) a ještě spínacími hodinami. Mám s boilery takovou špatnou zkušenost, že neustále dohřívají vodu při odebrání byť zanedbatelného množství vody. I když ještě nemám noční proud, mám tam spínací hodiny, které pustí elektroohřev v noci a ohřátá voda stačí v pohodě po celý druhý den.
kolik máte vody v topení v domku ( bez aku nádrží). a zda jsou aku nádrže s topnou spirálou?
Kolik je vody v systému opravdu netuším. Odhaduji tak 100 až 200 litrů. V nádržích jsou i topné elektro spirály. 6kW+3kW+6kW. Jdou vidět na obrázcích. Zatím nejsou zapojené.
připojení ANVážený pane,v blízké době hodlám připojit 2 AN po 600 l. Kotel Atmos provozuji spokojeně 2 roky. Vaše zapojení mne zaujalo. Proč jste dal oběhové čerpadlo systemu topení na studenou vodu? Také by mi to z prostorových důvodů vyhovovalo. Dále bych měl doaz. V současné době mám vedení od kotle ocel 5/4. Topenáři, mi radí že připojení AN ke kotli (sběrače)stači v mědi jen 28mm. Prý je to na průtok stejné. Mně se to moc nezdá. Dal bych spíše 6/4.Děkuji.
re: připojení ANRozhodně doporučuji 6/4″. Má to také vliv na samotížný provoz v případě výpadku el. energie pro pohon čerpadla. Přitom také dochází k samotížnému pohybu topné vody mezi nádržemi. Při větší dimenzi nemusí být bezpodmínečné zapojení nádrží “do kříže”. Na tomto odkazu http://www.tzb-info.cz…p;i=100304 je několik zapojení s 28mm mědí na primárním okruhu, které jsou problémové. Teoreticky by to mělo stačit, ale v praxi se ukazuje vhodnější zapojení s 6/4″.
Čerpadlo na zpátečce je méně tepelně namáhané. A také jsem důsledně dbal na umístění filtrů před čerpadly, aby se nečistoty zachycovaly směrem dolů a snadno se čistily. Opět teoreticky má vliv umístění čerpadla a expanzní nádoby na hydrauliku systému, ale při dostatečné dimenzi potrubí topného systému (samotného topení s radiátory) stačí menší rychlost čerpadla a rozmístění se téměř neprojeví.
připojení ANJeště bych vás rád upozornil, že pokud jste doposud topil bez nádrží, zapomeňte vše co znáte a sbírejte nové zkušenosti. S nádržemi je potřeba topit zcela jinak a mohou vás překvapit děje, které jste dosud nepozoroval. Velmi mnoho zajímavého se dozvíte na portálu TZB. Je tam tuším i diskuze speciálně k atmosům s nádržemi.
Pár poznámekVáš blog je velice inspirativní a čtivý. Díky za něj!
Jednu kritickou poznámku však přece jen mám. Domníváte se, že zvýšená teplota v kotelně není na závadu, protože vám teplo z ní přechází stropem do domu. Domnívám se však, že daleko víc vám uniká mimo dům podlahou a stěnami kotelny. Nevím, jak dokonalou máte tepelnou izolaci podlahy a stěn kotelny. Předpokládejme na chvíli, že podlaha kotelny má zhruba stejné tepelně izolační vlastnosti jako strop, v kotelně máte 23C a v chodbách nad kotelnou 18C. Rozdíl těchto dvou teplot je pak 5C, zatímco rozdíl mezi teplotou v kotelně a hlínou je asi 12C (hlína bude mít kolem 11C). Takže podlahou by vám v takovémto případě utíkalo 2,2 krát víc tepla než stropem. Připočtu-li nějaké další ztráty stěnami kotelny tak bychom možná došli k závěru, že drtivá většina tepla vám uteče a jen drobná část přejde do místností nad kotelnou. (Ale může se nakrásně plést, neznám parametry vašeho domu).
Chtěl bych se zeptat na věc zcela mimo mísu – dům jste si myslím navrhnul sám a nechal si pak jenom překreslit svou ideu projektantem bez nějaké velké debaty s architektem. Chtěl bych se zeptat, zda zpětně nevidíte na své stavbě nějaký problém či nedořešenost, kterou jste nedomyslel a které by se třeba architekt vyvaroval? Ptám se čistě proto, že někteří lidé spatřují v architektovi poloboha, na jehož službách se v žádném případě nevyplatí šetřit, ale v praxi svépomocní stavitelé zpravidla jeho služeb nevyužívají (projekt jim nakreslí dle jejich vlastního návrhu architekt) a nijak zvlášť toho nelitují.
S přátelským pozdravem, Kamil S.
Oprava překlepu… chtěl jsem napsat “projekt jim nakreslí dle jejich vlastního návrhu projektant” …
S tepelnými strátami kotelny to bude tak nějak jak popisujete. Stěny z dřevoštěpky s 6cm polystyrénem a vylité betonem, v podlaze 5cm polystyrén, ale na podlaze o patro výš taky 5cm polystyrén. Horší je, že asi 70cm zdi je nad terénem + dvě okna = může být rozdíl teplot až 35°C.
Ad projekt. Sklep a přízemí je dle mého návrhu a jsem zatím spokojen na 200%. Obzvláště s využitím prostoru pod a nad schodištěm za sklepa přes boční vchod až do 1NP. 2NP/podkroví je dle návrhu projektantky, kde ještě během stavby došlo ke změnám. Podstatnou změnou je zvýšení stropu na jih na místnosti s rovným stropem a drobné jsou posouvání příček. Projektantka se trošku upočítala :-).
Vadí mi, že nemám okna na západ a tím mám míň slunce večer. Ale ustoupil jsem místním podmínkám a přispůsobil se okolní zástavbě. V prvotním návrhu jsem měl domeček přilepený k východnímu sousedovi a otevřený na západ, teď je to obráceně. Projekt mi nedělal architekt, ale zpracovala ho paní projektantka pozemních staveb, bohužel nebyl ani v elektronické podobě, což jsem si při zadání nepohlídal.
dotazDobrý den, zajímalo by mě jak vám funguje vytápění při výpadku el.proudu konkrétně zda funguje samotížné vytápění ve spojení s radiátorovými ventily s termohlavicemi-omezený průtok média?
Upřímně řečeno jsem neměl odvahu zkoušet jestli topí topení při výpadku el. energie. Kotel je dost předimenzovaný, takže i s čerpadly nejde topit napřímo do systému, natož pak na samotížku. A pokud bych měl nádrže natopené na 80 – 90 °C, těžko bych uhlídal teplotu do systému při provozu na samotížku. A nerad bych měl na radiátorech víc jak 60°C kvůli dítěti.
Obecně jsem toto vůbec neřešil. Dům má dostatečnou akumulaci a setrvačnost, takže 6 h netopení není znát. 12h netopení se dá bez problémů snést a až teprve při vynechávce 24 hodin netopení je poznat pokles teplot, ale není to nic dramatického. Akorát se po pauze musí trošku víc topit, aby se zpět naakumulovaly zdi.
Jediné co jsem řešil je dochlazení kotle v provozu při náhlém výpadku elektriky. Pokud jsou nádrže alespoň z poloviny studené funguje samotížka kotel – nádrže dobře. Pokud jsou ale nádrže téměř natopené, nebo jedu již druhé kolo a celé nádrže mají 85°C, Pak je to horší. Nemělo by dojít k fatální destrukci, ale teploty mohou dosáhnout vysokých hodnot. Rozhodně jsem nechtěl dochlazovací smyčku, která pouští vodu z kohoutku do systému topení a udělá vám z kotle průtokový ohřívač. A navíc se aktivuje při 95°C. Při topení v kotli stejně chodím co hodinu, ale spíš co půl hodiny, přikládat takže jsem doma a kotel je pod dohledem.
Jednou jsem již sprintoval od televize do sklepa při výpadku el proudu, ale než jsem doběhl (cca 30 vteřin) tak se zase rožlo.
Přemýšlel jsem o UPS-ce, ale asi se nebude realizovat.
DotazDobrý den,
mám k Vám malý dotaz. Provozuju až skoro 10 let kotel Viadrus U22D spojený s aku nádrží o objemu asi 3000 litrů. Zapojení mám podobné jako vy, jen mi tam chybí Laddomat, místo něj mám jen škrtící ventil mezi horkou vodou z kotle a zpátečkou a čerpadlo (čerpadlo strhává teplou vodu a žene ji do zpátečky, reguluje se to právě ten ventil).Tento systém se mi ale moc neosvědčil, resp se mi nezdá ideální. Jednak jsem dost nespokojený právě s tím kotlem(ale nevylučuji, že s ním ani po 10 letech neumím dobře topit- jde poměrně hodně kouře z komína, ikdyž topím převážně dřevem a trochu černým uhlím).Obávám se že chyba asi nebude v kotli,ale právě v tom chybějícím Laddomatu…
Dále jsem hodně řešil situaci,kdy mám nádrž natopenou, kotel nechám vyhasnout a topím tedy jen z nádrže, že mi teplá voda ze zpátečky vlastě ohřívá kotel a teplo krásně vyletí komínem (a to doslova).Nechci kotel zavírat nechanicy nějakým ventilem, protože se chci vyhnout situaci,kdy věci neznalá manželka nebo dcera zatopí v zavřeným kotli…
Ale co mě trápí asi nejvíc,je že při zatopení v komplet studeným domě a systému nejde hned teplo do domu,ale vlastně i do nádrže,ikdyž nepotřebuju akumulovat a chci topit.(na rozdíl od Vás mám tedy bohužel systém otevřený (netlakový), kdy mi aku nádrž dělá vlastně zároveň expanzku,takže ji nemůžu uzavřít – navíc jsem z malé vesnice na konci svvěta,kde nám poměrně často vypnou proud a přez nádrž to funguje samotížně. Toto jsem se snažil řešit přidáním dalšího čerpadla, kdy jedno je zapojeno přímo od kotle a žene vodu do systému a druhé je zapojeno na výstupu z nádrže (vlastně jsou paralerně). Nevím jestli jsem to popsal srozumitelně, ale chtěl bych slyšet Váš názor. Oproti Vám más systém podstatně méně dokonalý, šitý doma,ale jak říkám,nejsem plně spokojený a chci to předělat.Ale chci aby pokud možno vše fungovalo bez větších zásahů při ovládání protože nebývám často doma a když topí manželka nebo dcera (nebo babička),aby s tím nemměly žádnou práci…
Děkuji.
Re:Dotaz od AlešePokud chápu váš popis, tak čerpadlo i ventil jsou na zkratu za kotlem. Pak kromě škrcení ventilem, záleží i na rychlosti na čerpadle. Dále není jisté, že čerpadlo žene vodu do kotle a nejde třeba část vody do nádrží. Myslím si že i proto vám kotel kouří, že nejede na plný výkon, neboť se přehřívá a zavírá ho dusivka.
Ideální by bylo to předělat. Nemusíte zrovna dávat Láddomat, stačí běžná sestava s termoventilem. Hlavní zásada je, že čerpadlo jede na vysoký výkon a honí dostatečné množství vody kotlem a termoventil se postará o to, aby se kotel nepřehřál.
Je to i častý problém ostatních uživatelů, kteří i třeba mají Láddomat, ale dusivka jim příliž brzy začne zavírat primární vzduch a kotel pak kouří a nedosahuje na výstupu potřebnou teplotu.
Problém s neodbornou obsluhou ostatními uživateli se téměř nedá vyřešit. I v případě několikadesetitisícové investice do regulace můžou nastat stavy, které může vyřešit pouze obsluha. Jde přece o kotel na tuhá paliva s obsluhou. Jediné řešení je v případě vaší nepřítomnosti mít pro případ vyčerpání nádrží záložní automatický zdroj tepla – elektriku nebo plyn.
ReDěkuji za odpověď.Trochu času jsem teď věnoval pročítání článků na TZB a opět Vašich článků a jsem zase o něco moudřejší.Opět jsem taky prostudoval,jak to vlastně mám zapojeno, a opoměl jsem jednu důležitou věc – že kotlový okruh sice nemá laddomat,ale je tam právě jak píšete ten termoventil (60°) a čerpadlo (jen čerpadlo je před termoventilem- není to špatně?). V tom je ještě paralerně plovoucí zpětná klapka – kvůli samotížce.Ale do kotle mi jde voda ne přehřátá, naopak právě studená a v tom si myslím, že je můj největší problém – myslím, že právě ta plovoucí zpětná klapka propouští studenou vodu ze zpátečky (dna nádrže) do kotle.Takže řešení by nakonec nemuselo být tak složité, vlastně třeba jen přidat na max výkon na čerpadle v kotlovém okruhu a ubrat na čerpadle do topného okruhu – jak jsem vyčetl na TZB,pravděpodobně topný okruh mohl přetlačit tu plovoucí klapku a tím hnát studenou vodu do kotle.Kotel tedy pak jel na plný výkon a vlastně se nestačil ani dostat na provozní teplotu,protože byl neustále ochlazován.A ztráty v mém velkém starém a zatím nedostatečně zaizolovaném domě jsou asi tak velké,že se nestačí dostatečně nahřát nádrž.Myslíte že by mohla být toto příčina? A stačí pro kotel Viadrus teplota vratné vody 60°, nebo by tam mělo jít ještě víc?
Dále jsem myslel,že bych vynechal ty dvě čerpadla, a jak mi někdo poradil na TZB,dál místo nich trojcestný ventil.Ten by tedy nějak řídil a směšoval topnou vodu do domu buď z nádrže,nebo přímo od kotle. Myslíte že to tak jde? V Ideálním případě ještě kdyby tento ventil byl nějak řízený, čili snímal teplotu na trubce od kotle, teplotu na vrchu v nádrži a podle toho by byla zvoleno, zda brát vodu z nádrže,nebo přímo od kotle.Tedy po zatopení a studené nádrži by bral přímo od kotle, po natopení nádrže na určitou teplotu z ní (nějaký Adex?).
Dále ještě – nádrž mám napojenou 3-bodově (Vstup od kotle, výstup do topení a dole zpátečka). Takže ten trojcestný ventil jsem myslel dát: 1 vstup – horká voda od kotle, 2 vstup jeden výstup z nádrže, 3 výstup do topného okruhu. Ale jak zabezpečit,aby do nádrže (samotížně) nešla horká voda od kotle, kterou hned po zatopení potřebuji dostat do domu.Taky tedy,aby čerpadlo topného okruhu nestrhlo kromě horké vody z kotle taky studenou vodu ze vstupu do nádrže. Šlo by dát na tento vstup kvůli tomu zpětnou klapku a nějaký termostat, který by nepustil do nádrže chladnější vodu, než dejme tomu 60°? A hlavně, neomezila by ta zpětná klapka a termostat samotížný okruh kotel – nádrž – kotel, který je u mne dost důležitý kvůli častým výpadkům proudu?
Teď jsem Vás asi zahrnul hodně dotazy najednou, ale předem děkuji za Váš čas.
kouřovodJeště jeden dotaz. Kotle Viadrus mají poměrně vysokou teplotu spalin. Koukal jsem, že máte taky poměrně dlouhou plechovou rouru mezi kotlem a komínem. Nepřemýšlel jste o tom nějakým způsobem to teplo z té horké roury využít? Tedy pokud by tím nevznikly nějaké komplikace s odvodem spalin, zapříčiněný jejich částešným ochlazením. Třeba jsem uvažoval o možná primitívním řeření – spirála z měkké CU trubky omotaná zvenku kolem té roury, ať už to ohřívá cokoliv, třeba zátečku,nebo jen přihřívá nádrž odspodu,nebo tak něco… Ale možná to je hloupost, říkám si za zeptání nic nedám… Děkuji.
Pro AlešeMěl jsem tu čest přečíst si i diskuzi, kterou máte na TZB. Moje doporučení: sesbíráním útržkovitých informací a nápadů vytržených z kontextu můžete sestrojit nebezpečné a nefunkční dílo. Najděte si vhodného projektanta a s ním řešte celou záležitost. Je potřeba vidět v kontextu spoustu záležitostí, současným stavem počínaje. Stává se, že i prostudováním spousty fotek unikne nějaký detail, takže projekt obsahuje i osobní návštěvu s prohlídkou místa instalace. Nejsem projektant, takže u mne pomoc nehledejte. I jen neodborným zásahem při provozu, natož pak chybě při instalaci či návrhu, může dojít k maléru. Opět opakuji: najděte si schopného projektanta.
Re: kouřovodMyslím, že jsem to v některém článku psal, ale klidně to zopakuji.
Ano, kotel Viadrus má vyšší teplotu spalin odcházejících do komína. S ochlazováním spalin nedoporučuji experimentovat.
Já s tím počítal již při stavbě komína, takže ho mám postavený z pálených červených cihel a spaliny jsou vedeny v obezděných Schiedel komínových vložkách. Tyto nejsou izolované vatou, ale jen obalené vlnovkovým kartonem, aby nebyly napevno spojeny s obezdívkou a mohly dilatovat.
Protože provozuji kotel na plný výkon pro ohřev akunádrží, tak se vložky velice rychle prohřejí a teplo dále akumuluje cihelná obezdívka.
Celé komínové těleso prochází středem domu a veškeré teplo tak sálá do místností. Po dvou hodinách intenzivního topení je komín na omak vlažný a teplota stoupá až na 35°C (měřeno infra teploměrem). Takto vydrží dalších zhruba šest hodin sálat i po vyhasnutí v kotli. Samozřejmostí je zavření všech klapek na kotli, aby se komín nechladil vlastním tahem.
Komínové vložky Schiedel se hojně obezdívají přímo cihlama, obzvláště u svépomocných stavem, ale pokud se nevyřeší dilatace, můžou se komínové vložky poškodit, popraskat, v nejhorším případě se zhroutí vnitřní vložkování. Ijen popraskání má za následek porušení těsnosti průduchu s možností úniku spalin do přilehlých místností.
Mám vyskoušeno, že po nahřátí komínové vložky se tato vysune nad komínovou hlavici o 10mm. Aktivní výška komína je asi 12m. O kolik se roztáhne v průměru jsem nijak nezjišťoval.
Děkuji za odpověď, ano, počítám s konzultací s projektantem, jen sbírám co možná nejvíc informací a názorů, abych s projektantem nohl hovořit již s určitými znalostmi a případně doplňovat své vlastní nápady a podobně. Nejdřív chci mít ucelenou představu co jde a co po systému požaduji. Víc hlav víc ví a nechtěl bych být odkázán na jeden názor jednoho člověka, který nemusí být třeba úplně nejlepší (jako při realizaci mého prvního aku systému před ai 10ti lety,který byl taky údajně perfektně navržen…).
Ještě ke komínu – taky mám schiedel, vnitřní průměr 200mm, aktívní výška 9,5m.Ale vede mi ve větší části mimo dům,při straně štítu. Je postaven klasickou formou Schiedel stavebnice, zvenku obezděn cihlami Klinker. Ale zeplo z něj nijak nevyužiju. (takže nejen proto jsem už přemýšlel i o výměně kotle…).
Jinak ještě jednou děkuji za Vaše názory a za vaše stránky, jsou perfektní!
dotaz – spínání čerpadlaDD,
nejdříve bych chtěl velmi poděkovat za perfektní stránky a velkou inspiraci. Pokouším se totiž realizovat něco podobného, byť v malinko jiných podmínkách – dům stojí od roku 2001 do letošního roku vytápěn pouze pevnými palivy. Letos se chystám právě doplnit AN.
Jen bych se rád zeptal na spínání onoho oběhového čerpadla v okruhu do radiátorů. Je mi jasné jeho vypnutí při méně jak 30 st., ale kdo jej sepne ? Máte instalován nějaký pokojový termostat ? Mám v tomto případě obavy, že zavřou všechny termostatické hlavice na radiátorech a čerpadlo “shoří”. Nebo je to nějaké “inteligentnější” čerpadlo ?
Děkuji mnohokráte za info.
Martin Bednář
re: spínání čerpadlaOběhové čerpadlo topného systému je wilo a jede na jedničku. V systému je jeden podlahový konvektor a dva žebříkové radiátory v koupelnách bez termostatických hlavic. Dost často byly všechny termohlavice zavřené a radiátory studené.
Dnešní čerpadla wilo/grundfos jsou konstrukčně udělané tak, že i když se zaseknou a netočí nedojde ke spálení. Mám to ověřené v praxi, kdy se čerpadlo v kotli nerozjelo po letní odstávce, ale lidi nevypli kotel, takže než jsem dojel na servis šla do něj stále šťáva. Jednou to bylo i několik dní. Po rozdělání vyčištění od usazenin a znovuzkompletování čerpadlo běží dále. Za celou svou kariéru servisního technika plynových kotlů jsem měnil kolem dvaceti čerpadel, ale vždy se jednalo o rachotící nebo jinak hlučná čerpadla a po demontáži byly ojeté hřídele rotoru (wilo má ocelovou hřídel v keramickém uložení), které jsou uloženy v kluzných ložiskách. Ještě jsem se nesetkal se spáleným statorovým vinutím. Jednou byl spálený kondenzátor.
Moje čerpadlo tedy jede stále, než ho vypne termostat od nízké topné teploty. V případě velkých čerpadel, nebo velkých průtoků (nutných u některých aplikací) se může namontovat za čerpadlo přepouštěcí ventil tzv.by-pas. Je to ventil, který se namontuje jako zkrat za čerpadlo a nastaví se otvírací tlak. Pokud jsou radiátory otevřené, tak voda proudí do nich, při zavírání termostatických hlavic stoupá tlak za čerpadlem a po překročení hranice nastavené na ventilu se tento začne pootvírat. Tím je zajištěna cirkulace dostatečného množství vody. U AN ale není potřeba velkých průtoků, spíš naopak.
připojení expanzkyDD, děkuji mnohokráte za vyčerpávající předešlou odpověď ohledně čerpadla.
Měl bych ještě jedn malý rychlý dotaz. Všiml jsem si, že expanzka je připojena pravděpodobně “obyčejnou” ohebnou hadicí a pravděpodobně hadicovýmu sponami. Je tomu opravdu tak ? Příp. nepřináší toto připojení nějaké problémy ? Potřeboval bych také řešit dočasné připojení expanz. nádoby v jiném místě a toto je velice rychlé a elegantní řešení.
Děkuji mnohokráte.
Re expanzkaKlasická zelená ohebná hadice je dělána na 6bar tlaku, takže tlak v topení s pojišťovákem 2,5 bar snese. bylo to pouze dočasné řešení, protože hadice byla namáhána teplem a na to stavěná není. Nyní jsem konečně přikoupil druhý expanzomat a opět jsem ho připojil stejným způsobem (hadicí) na vypouštěcí ventil z AKU. I když je AKU nádrž nahřátá na 90°C je u dna určité množství studené vody a tak je hadice stále studená. Dobré sponky a kvalitní koncovky s plochým těsněním jsou podmínkou. Pokud máte koncovky s o-kroužkem, tak je vyloupněte a nahraďte plochým gumovým těsněním patřičného rozměru. Nejlepší je koupit nové mosazné koncovky.
vybíjení aku nádržeDobrý den, mám podobný systém Atmos, Ladomat a Aku 2000L, zatím řídím třícestný ventil ručně. Pokud v momentě kdy pokojový termostat odpojí čerpadlo(v domě je zatopeno)se také nezavře 3cestný ventil, voda se samotíží přes něj tlačí do zpátečky do aku nádrže a i k radiátorům. Nádrž chladne. Musím to vše doplnit nějakou ekvitermní regulací to vím, ale ne všechny uzavírají 3cestný ventil. Máte stím nějakou zkušenost
re:vybíjení nádržeZásadně nedoporučuji systém s akumulací řídit pokojovým termostatem. Ať už jen čerpadlo, nabo i třícestný ventil.
Já také řídím třícestný ventil ručně, navíc mám na všech radiátorech termostatické hlavice, kromě koupelky a podlahového konvektoru. Čerpadlo mám řízené příložným termostatem na topné do radiátorů s nastavenou teplotou 30°C. Funguje to bez problémů.
Jakákoli vyšší regulace (ekviterma) obsahuje jak řízení třícesťáku, tak čerpadla radiátorů. Hodně se používají ADEXy, ale mně se nelíbí. Jednak jsou analogové a druhak na to co umí jsou až příliž drahé. A jejich řešení ohřevu TUV je k smíchu.
Zatím mám dobrou zkušenost s regulátorem Cemotronic PTVM AT-AKU, který řídí čerpadlo, třícesťák i nabíjení boileru. V brzké době budu instalovat další. Kdybych neměl nachystaný profi regulační systém šel bych do něj taky.
Dotazy na topeníDobrý den,
chtěl bych Vám poděkovat za Vaí stránku, jsem úplný laik a stránka mi moc pomohla v základní orientaci. Chtěl jsem Vás poprosit, jestli byste mi nezodpověděl některé dotazy, které mě při pročítání Vaich článku napadly:
a)Proč jste volil Viadrus U26 a ne U24? Kvůli jeho schopnosti lépe spalovat dřevo?
b)Proč jste nekoupil originální AN z Draic? Kvůli ceně?
c)Proč jsou elektropatrony standardně umísovány do spodu AN? V článcích se dost věnujete dimenzi potrubí, aby se voda v AN nemíchala, ale tady se míchat bude, kdy půjde teplá nádrí nahoru nebo ne? A Vy u máte patrony zapojené bude z toho zase článek?
d)Topení budu instalovat na chalupě, rád bych zapnutí elektropatron ovládal telefonem, nemáte s tím nějakou zkuenost?
e)Jsem evidentně úplně tupý, ale zřejmě pořád nechápu k čemu vemu je dobrý laddomat. Pochopil jsem , e i) zrychluje nahřátí kotle na provozní teplotu, protoe v počátku topení dělá zkrat mezi topnou a zpátečkou. Pak taky, e ii) přimíchává teplou vodu do zpátečky od AN, která je cca 30°C, aby byla zpátečka kotle na cca 80°C tady ale nechápu, k čemu je to dobré. A dělá jetě něco? A jestli ne, je ta rychlost nahřátí kotle a to ohřívání zpátečky opravdu tak důleité, aby to stálo za těch cca 8 000,-; a co by se stalo, kdyby se laddomat nepouil?
Děkuji za trpělivost. Tomá Paták
Děkuji za zájem. Tady jsou mé odpovědi:
a)Kotel mi kupoval můj topenář, netušil jsem že se ještě vyrábí U24. Dnes vím, že jsem měl štěstí, protože U26 je na topení dřevem, doplňkově uhlím a koksem. U24 je na topení koksem a uhlím, doplňkově dřevem.
b)Ano, nádrže jsem si nechal vyrobit, protože jsem si myslel, že výrazně ušetřím. Sice jsem moc neušetřil, ale vím, že mám nádrže z 5mm plechu a na míru.
c)Elektropatrony se umísťují dole proto, aby nahřály celou nádrž. Dolů netopí. Ohřejí vodu kolem sebe a ta stoupá nahoru, dolů nikdy. Teplota stoupá pozvolna a průběžně se zvyšuje teplota v celé nádrži. Toto proudění nemíchá vodu jak nechceme. Já mám topné těleso i nahoře proto, abych ho využil bez nahřívání celé nádrže pro rychlejší ohřev vršku. Patrony zatím zapojené nemám, ani regulaci. Stále čekám na přípojku od E-ONu. Článek samozřejmě bude.
d)ovládání regulace telefonem je dnes již běžná funkce dražších systémů. Pokud máte dostatek financí není v tom problém. Osobně s ní zkušenost nemám.
e)Základní funkce Ladomatu je naládovat teplo do nádrže. Vedlejší funkce je udržení teploty zpátečky na 80°C (po výměně termočlánku na 75°C). Této vedlejší funkce se s úspěchem využívá na ochranu plechových kotlů před prorezavěním od nízkoteplotní koroze. Ládomat bez nádrží ovšem nefunguje!!! U litinového kotle sice ochranu proti nízkoteplotní korozi nepotřebujete (přestože výrobce doporučuje udržovat teplotu zpátečky nad 50°C), ale pokud by jste připojil kotel přímo na nádrž, tak by tento zvyšoval teplotu v nádrži postupně, podle rychlosti proudění. Nejdříve by se nahřála třeba na padesát a až by se celá nahřála a zvýšila se teplota do spátečky kotle na těch 50°C pokračoval by jste v nahřívání na 70°C. V dalším cyklu by jste ji teprve nahřál na požadovaných 90°C. Délka těchto cyklů závisí na výkonu kotle a objemu nádrže, v každém případě to budou jednotky hodin. S ládomatem se nejdříve ohřeje kotel v řádu minut a pak vám začne dodávat do nádrže hned 90°C. Podle toho jak je napojen toný systém vám může část nebo i všechno teplo odcházet do radiátorů (přes trojcesťák se míchá se zpátečkou) a po ohřátí zpátečky ván přebytky tepla začnou nahřívat nádrž. Navíc po nahřátí litinového kotle dochází i zde ke zplynování dřeva a při správném nastavení klapek primárního a sekundárního vzduchu spalujete dřevo bez kouře, tedy beze ztrát. Nižší účinnost kotle proti zplynovacím plecháčům je způsobena jen menší předávací plochou a tedy vyšší teplotou odcházejících spalin. S tím jsem počítal a toto teplo ve spalinách mi nahřívá komínové těleso procházející středem domu. Keramická vložka není izolovaná, pouze pro umožnění dilatace jsem ji obalil vlnovkovým papírem a je obezděná pálenými cihlami. Komín je na omak vlažný, ale pokud jste poblíž, cítíte příjemné sálavé teplo.
Viadrus+ANZdravim,dekuji za velmi cenne a prinosne informace ohledne vyse popsane problematiky.V RD mam viadrus U26 a jelikoz mam problem co s prebytecnym teplem ,tak uvazuji o AN , respektive uz je doma. Takze resim co a jak nejjednoduseji, nejlevneji a nejefektivneji ji zapojit. Muzu vznest nejake dotazy zde na portale nebo pokud mozno osobne ? (prosim o kontakt) Dekuji a jsem s pozdravem . lada
Re: viadrus + ANJeště tady mám novější příspěvek v sekci topení. Všecko si důkladně přečtěte a klidně se ptejte. Alespoň se ostatní doví další podrobnosti.
projektDobý den,
čerpám informace o Vašem systému vytápění a jsem Vám za Vaše stránky vděčný. Jsem laik a díky Vaši stránkám jsem měl něco v ruce s čím jsem mohl jít za projektantem. Chystám se instalovat krbovou vložku teplovodní, akumulační nádrž a soláry, doplněk topná tyč v AKU. I na základě Vašich informací jsme se snažil kecat projektantovi do návrhu. Nyní mám schéma zapojení návrh a hledám pro něj oponenta. Proto se na Vás obracím s prosbou, zda byste se nemohl podívat na moje schéma zapojení od projektanta a posoudit ho.
Byl bych Vám moc vděčný.
Schéma zapojení bych Vám poslal.
Martin
re:projektNapsal jsem vám email.
TrojcestákDobrý večer.Nechal jsem si udělat minulej rok kotel Viadrus 5čl a nádrž z Ladomatem a mám koupenej i motůrek na trojcesták ESB VRG 131.Vše podle vašeho nákresu-předem díky,ale ještě jsem to pořádně nevychytal 🙁 Chtěl bych při studeném domě zatopit rovnou do radiátorů a pak do nádrže a tak dál.Nevím pořádně jak nastavit trojcesták a tak.Jsem mladej (29) a tomu nějak nerozumím 🙁 Potřeboval bych radu.Nejraději bych vám i zavolal,ale nemáte tu kontakt.Děkuji David
topeníZdravím máte parádní nápady a rád na Vaše stránky chodím.Nyní jsem se odhodlal poprosit Vás o radu ohledně topení mám podobný systém jako vy od loňského roku a jsem spokojen(U26+1000l nádrž)až na neustálé zavzdušňování při začátku topení když je systém ohřátý je ok po zatopení po cca 20min.trojcestným ventilem vyženu vzduch a pak už je to lepší.Máte s tím také problém? Myslím si,že je to tím jak se srazí horká+studená voda docela mě to štve protože myslím hodně trpí čerpadla neustálím vzdušněním.Prosím Vás o radu ohledně tohoto problému pokud jste ho třeba také neřešil.Děkuji.Rosta.
topeníAno, se zavzdušňováním také bojuji. Jednak je kotel mírně v protispádu a navíc mám za kotlem kus trubky se čtyřmi koleny veden vodorovně.
Mám v plánu upravit vývodní trubku na jen jedno koleno cca 45° a zvětšit spád. Pak chci dát automatické odvzdušňováky na vrchy nádrží na "T" kusy, místo dosavadních přívodů s koleny a v neposlední řadě automatický odvzdušňovák před trojcestný ventil na 6/4" trubku před zůžení na 1".
Trpí tím nejen čerpadlo, ale i celý topný systém. Skoro na všechny radiátory jsem postupně nainstaloval automatické odvzdušňováky, abych to stále nemusel dokola dělat ručně.
topeníJá mám celý systém v 28mědi a ten automat mám právě jen na tom téčku na nádrži ale krom napouštění nádrže jsem z něj vzduch odcházet neslyšel budu muset mrknout na to spádování a přidat nějaké odvzdušňováky podle Vás díky za inspiraci.rosta.
Malá inspiraceKoukal jsem na vaše schéma s aku a chvíli se z toho drbal za uchem :-)). Až po chvíli mi došlo, že 3C ventil do domu je zapojen vlastně obdobně jako u mne, jen ale mnohem méně průhledně.
Já to dělal vloni přes léto, návrh jsem si udělal zcela po svém a myslím, že by vás to mohlo docela zaujmout.
Když tak mrkněte sem:
http://www.energoportal.cz…-45502
a zběžně i sem:
http://www.energoportal.cz…-45553
Já to navrhoval tak, aby případný var nebyl problém. K této zkoušce jsem se z důvodu čekání na jeden vhodný pojišťák zatím nedostal, teď v tom ale pokračuji. Proto poznámka, ochoz čerpadla a 3C přes zpětnou klapkou u mne nemá ani chladit kotel samotíží ale především zajistit přívod vody do kotle za všech okolností (ochrana proti vyvaření vody z kotle).
Se zavzdušněním tady problém nemám, vzduch pochytám hned u kotle. A pokud ne (mám tam manuál), odputuje rovnou do nádrže, kde ho odfouknu z vrchlíku (nic tam normálně ale nebývá). Co jsou ty dva teploměry na foto vedle sebe, tak to je záměrně pod tou hlavní trubkou. To aby tam samovolně nenatékala horká pokud to není nastaveno a taky aby tam nešla pára a vzduch.
Mrkněte a dejte případně vědět. Zdravím, Milan.
Pingback: Akumulační nádrže a topení | Domeček
Pingback: Praktické zkušenosti s topením kotlem Viadrus s akumulačními nádržemi a ládomatem | Domeček
Koupil jsem nový kotel Viadrus U24 a tak pokukuji po nějakém zapojení a je toho spoustu ale já bych potřeboval napojit dva nezávislé okruhy na jeden stávající pec. Vytápím svůj domeček i malý byt nad garáží vzdálený cca 20m od kotelny. Starý kotel byl zapojen tak, že čerpadlo 1 jede neustále po dosažení teploty kotle 60 stupňů a čerpadlo 2 bylo spínané dle termostatu z bytu nad garáží. Pokud teplota kotle klesla pod 60 stupňů čerpadlo se nezapnulo žádné. Tady pár fotek:
http://www.uloz.to/xkycBgT/001-jpg
http://www.uloz.to/xci8EKJ/002-jpg
http://www.uloz.to/x9gfvA8/003-jpg
http://www.uloz.to/xku3rmG/004-jpg
Teď však řeším problém jak zapojit kotel nový, chtěl bych i přípravu na bojler ale nevím jak to celé dát dohromady. Zatím je to celé jen ve fázi příprav a zkoumání co bude třeba použít. Laddomat mi připadá příliš drahý a navíc čerpadla mám celkem tři takže bych je rád využil. V provozu jsou jen tři roky. Pokud někdo bude ochoten podělit se o zkušenosti můžete přispět k tomuto foru. Tady zatím jen malý návrh:
http://www.uloz.to/xcVM12K/ut-jpg
Mám spoustu dotazů do začátku.
Nevím jestli musí být použito čerpadlo hned u pece když bych měl trubky 6/4 jestli někdo paradí. Dále co použít na rozdvojení dvou okruhů – označeno otazníkem. Jestli stačí jen rozdvojit nebo je přímo nějaký směšovač. A pak jak a kde připojit bojler. Takže pokud někdo má zájem pište. Nikoho nenutím.. 🙂 A děkuji za každý příspěvek.
Pokud neplánujete Akumulační nádrž, tak je ládomat nebo čerpadlo s trojcestným termoventilem zbytečná komplikace. Viadrus je litinový kotel a neměl by mu vadit ani nízkoteplotní režim. V takovém případě je škoda peněz na jakýkoli rozdělovač, prostě z trubky za kotlem uděláte odbočku na druhý okruh. Řízení čerpadel pak můžete zachovat jako dosud.
Boiler pak můžete zapojit jako třetí okruh s čerpadlem a opět řídit termostatem na kotli + blokovat termostatem v boileru.
Pokud ale nechcete kotel po většinu topné sezóny dusit, vymetat třikrát za zimu komín plný dehtů a sazí, tak bych AKU nádrže doporučil. Pak by šlo o podobné schéma, jakých tady několik mám plus nějaká dobrá regulace.
Děkuji za odpověď, já momentálně řeším právě problém se sazemi a proto budu měnit kotel. Mám jen strach aby teplota na novém kotli nebyla příliš nízká a nedocházelo právě k tomu dehtování než se celá soustava prohřeje. Proto jsem počítal s variantou doplnit to o nějaký ten termo-regulátor. Nápad s AN se mi taky velmi líbí, prostory ve sklepě jsou takže další brouk do hlavy 😛 . Ohlasy na AN jsou vesměs pozitivní takže to určitě má něco do sebe.
Můžu ještě dotaz, ty vaše nádrže obsahují nějaké přepážky uvnitř nebo jde skutečně jen o “nádobu s dírou nahoře a dole” nemísí čerpadlo z laddomatu příliš obsah nádrží při nabíjení? Utlumuje to právě ta 5/4 či 6/4 jestli jsem to pochopil..
Děkuji
Mám takový dojem, že jsem to tady popsal, je to v článku na který je první odkaz hned nahoře pod nadpisem.
Ale klidně to zopakuji. Čerpadlo v Ladomatu nebo sestavě s termoventilem nasává vodu na výstupu z kotle a tlačí ji do kotle do zpátečky – tudy se točí většina průtoku vody přes čerpadlo. Po dosažení určité teploty na výstupu z kotle se začne mírně pootevírat termoventil a do tohoto okruhu začne přimíchávat malé množství studené vody z AKU. Stejné množství topné vody, jaké se přimíchá přes termoventil, odejde vrchní trubkou do AKU/systému. Toto proudění z/do AKU je velice pozvolné. Nedochází k žádným turbulencím a vstřikování do AKU. Velká dimenze trubek je tu z důvodu možnosti samotížné cirkulace do AKU při výpadku el. energie. Tam kde samotíž nefunguje (trubky od krbu jdou podlahou) Se běžně používá měděné potrubí světlosti do 28mm. Myslím si ale, že by klidně stačila i 22. Záleží také na výkonu tohoto zdroje tepla.
V AKUnádržích nejsou žádné přepážky, já nemám ani stratifikaci. Jsou to jen ocelové nádrže s vývody.
Problém s kotly/krby na dřevo je ten, že pokud kotel nadimenzujete tak, aby vám i v nejtužších mrazech dokázal vytopit dům, plus ještě přirážka na zátop při přerušovaném topení (zaměstnání), tak vám po zbytek zimy, kdy jsou teploty mnohem výš jede kotel v útlumu a někdy i na nízké teploty a pak dochází k jevům jako dehtování, tvoření sazí, nemluvě o nízké účinnosti takového procesu. Navíc ještě v domě dost kolísá vnitřní teplota. Proto se vymyslely AKUmulační nádrže a ládomat (bez ládomatu nebo sestavy s termoventilem to nefunguje!!!) a kotel se provozuje v ideálních podmínkách na plný výkon, ale jen po dobu, než se nahřejí akumulační nádrže. Pak se kotel nechá dohořet a do dalšího zátopu se odebírá teplo z těchto akumulačních nádrží. Kotel nedehtuje, má vyšší účinnost a také se prodlužuje jeho životnost. V odmě je stálá teplota (s možností útlumu dle časového plánu) bez nežádoucích výkyvů (po příchodu z práce je zima a večer se nedá usnout jak je horko). Čím větší nádrže, tím delší dobu vydrží dodávat teplo, ale jsou zase dražší. Tady je potřeba nalézt kompromis. Pak se podle objemu AKU nádrže určuje výkon kotle, aby ji stačil nabít v potřebně krátké době a zároveň po tuto dobu pokryl tepelné ztráty domu.
wonderful post, very informative. I ponder why the other experts of this sector do not notice this.
You must proceed your writing. I’m sure, you’ve a huge
readers’ base already!
Diskuse ukončena. Prosím přečtěte si další články v sekci topení a tam diskuse pokračuje.