Po rozebrání lešení kolem zateplené části fasády jsem přemýšlel, jak dál. Měl jsem na výběr dvě možnosti. Buď postavím lešení kolem zbytku domu a začnu s lepením polystyrénu, nebo to odložím na jaro a budu se soustředit na jiné potřebné dodělávky. Před lepením polystyrénu bych stejně musel ještě pár věcí dořešit, jako mezeru mezi mým domkem a sousedovou podezdívkou plotu, provizorní plot na sousedově pozemku kvůli přístupu této mezery a některé další detaily a tak jsem se na začátku září rozhodl posečkat a dodělat radši přípojku elektřiny na hotovo a jiné drobnosti.

Podle plánu měl být elektroměrový rozvaděč zapuštěn do pilířku mezi rohem domečku a bránou průjezdu. Pilíř měl mít šířku 100cm a měl také nést jedno křídlo brány průjezdu. Od počátku jsem počítal s využitím plastového rozvaděče, který jsem sehnal ještě před stavbou a který momentálně sloužil jako staveništní rozvaděč. Až když jsem začal detailně plánovat stavbu pilířku, nevycházela mi šířka rozvaděče. Jak po stránce konstrukční, tak po stránce estetické. Vnitřek rozvaděče sice měl šířku jen 50cm, ale plastová bedna měla k 80cm. Rozhodoval jsem se tedy mezi variantou koupit novou bednu, do které bych usadil jen vnitřek celkem pěkného rozvaděče anebo koupě nového elektroměrového rozvaděče.

Bohužel nová plastová bedna velikostně odpovídající stávajícímu vnitřnímu vybavení vycházela přes 2.500,-Kč a o moc menší nebyla. Zato originální elektroměrový rozvaděč pro dvojsazbu v plastovém provedení a rozměru cca 40x60cm byl k mání za 2.400,-Kč. Jediná nevýhoda byla, že se mi tam už nevejdou podružné jističe pro jednotlivé vývody. Mám tam stažené káble od rozvaděče v 1.NP, rozvaděče v 2.NP, samostatně pro topení a vývod na dvůr/do budoucna pro dílnu. Původně byly plánovány tyto jističe v elektroměrovém rozvaděči dole v části za elektroměrem. Při použití nového malého elektroměrového rozvaděče bych musel přidat ještě jeden malý rozvaděček někam na zeď za pilířek.

Nakonec jsem se rozhodl pro druhou variantu a to hned z několika důvodů. Asi ten největší byl estetické hledisko, přeci jen se budu na vchod a tedy i rozvaděč dívat mnoho let a malý rozvaděček vypadá mnohem lépe. Pokud se mi podaří původní elektroměrový rozvaděč prodat jako stavební rozvaděč i za cenu mírné investice a domontování jedno a trojfázových zásuvek, tak finančně vychází druhá varianta také lépe. A v neposlední řadě se mi to bude i lépe montovat. Nejdříve zabudovat nový rozvaděček a po čase jen přemontovat elektroměr a přepojit přívodní kabel.

Ke vší smůle se mi v polovině září stal menší úraz a zůstal jsem doma na pět týdnů na neschopence. Podvrtnul jsem si škaredě kotník a nemohl chodit. I po té, co mě skončila neschopenka, jsem byl rád, že jsem si odpoledne po práci mohl sednout a nechat bolavou nohu odpočinout. Ještě že byl podzim tak příznivý a já začal topit a běhat do sklepa až v listopadu.

První k čemu jsem se po rekonvalescenci dostal, bylo světlo v průjezdu. Od dodělání fasády tady visel jen drát ze zdi a po změně letního času na zimní byla absence světla velmi akutní záležitost. Představu o podobě svítidla jsem měl, takže jsem něco našel na internetu, abych to zkonzultoval s manželkou a při jedné návštěvě Bauhausu a posléze Hornbachu něco podobného zakoupil. Namontování bylo záležitostí několika minut. Jediné co mě zaskočilo, byla výška umístění kabelu a výška svítidla. I když jsem předpokládal svítidlo otočené směrem dolů a kabel nechal patřičně výš, vyšlo světlo jen tak tak nade dveřmi a to jsem ještě musel vynechat ozdůbku, která měla být dole pod světlem. S výsledkem jsem ale spokojen.

Začal listopad, ale stále bylo dost teplo, aby se dalo venku zedničit. Dovezl jsem si zpátky od tchána míchačku, koupil čerstvý cement a na rozjezd jsem obetonoval šachtu od jímky. Nejdříve jsem musel poopravit bednění, které se věkem trošku rozsypávalo, a pak jsem již sypal beton do mezírky. Měl jsem obě děti na hlídání, tak jsem je zapojil do výrobního procesu.

Finále jaksi nafocené nemám. A to sem si dal s povrchovou úpravou tak záležet! No uvidíte někdy příště.

Po zdařeném betonování jsem podle vlastního návrhu rozpočítal potřebné kusy jednotlivých betonových tvárnic na pilíř a vše zakoupil v oblíbených stavebninách za dobrou cenu. Po nachystání materiálu jsem ještě konzultoval správnou montáž a pak jsem se do toho pustil. Na již připravené a částečně zabetonované tvárnice ztraceného bednění jsem pomocí malty na lepení a spárování začal lepit betonové pohledové tvárnice. První šár jsem ještě podložil dřevěnými špalíčky, ale od druhého šáru jsem použil ocelové betonářské pruty. Podle polohy betonových tvárnic jsem je dával buď podélně, nebo napříč. Lepící a spárovací maltu jsem nanášel i na svislou spáru a to na obě sousedící tvárnice. Po vyzdění prvních čtyřech šárů jsem si dal pauzu. Večer jsem ještě pomocí tenké špachtličky vyhladil spáry.

Před zděním jsem si nejdříve vyzkoušel sestavení na sucho, a vyřezal do tvarovek potřebné otvory. Uvnitř pilíře totiž povede jednak přívodní kabel (ode dvora) druhak uzemňovací kulatina, propojená na hromosvod (od ulice). Kabel zůstal při zdění pod napětím, abych nemusel doma vypínat elektriku, a tak se musely tvarovky na kabel nasunout přes vyřízlou zadní příčku. Nakonec to nebylo tak složité, jak jsem si představoval a výsledek se mi velmi líbil.

Po důkladném zatvrdnutí spár jsem nachystal svislé armovací železa a do předem připraveného otvoru vložil spodní pant pro vrata. Pro propojení na podružný rozvaděček jsem uložil nový kousek kabelu 5Cx16mm² a stávající přívodní kabel zakrátil a přepojil na něj. Spoj jsem pečlivě zabalil, aby nedošlo při dalším stavění k maléru. Druhý konec propojovacího kabelu jsem zapojil na stávající rozvod. S propojovacím kabelem jsem přivedl i signální kabel 3Cx1,5 pro ovládání HDO do rozvaděče 1NP a natáhl jsem ještě jeden 3Ax1,5 pro ovládání stykače topení v podružném rozvaděči. Poté jsem zasypal dutiny betonem za postupného dusání.

Po další konzultaci se zkušenými zedníky jsem se rozhodl v druhém kole zdít i betonovat zároveň po dvou šárech. Na poslední chvíli jsem se ještě rozhodoval nad konečným umístěním rozvaděče, vše si rozkreslil přímo na tvarovky a pak jsem se pustil do díla. Vyzkoušeným způsobem jsem na zdící a spárovací hmotu pokládal tvarovky podložené ocelovými pruty. Pouze jsem podle umístění rozvaděče vynechával v pilíři díru.Po vyzdění dvou šárů jsem uzavřené díry hned zasypával betonem za občasného podusání. Vršek jsem již dodělával z lešení postaveného ze dvou malých koz.

Druhý den jsem přejel opět všechny spáry spárovací špachtličkou. Po třech dnech jsem se pustil do instalace rozvaděče do díry. Moc mi to nešlo, protože má rozvaděč všechny stěny šikmé a ještě se se mnou přetahovaly kabely. Nakonec jsem jej přitiskl k zadní stěně, obkreslil čtyři vyvrtané díry a po vyvrtání děr do tvárnic a natlučení hmoždinek jsem rozvaděč přišrouboval vruty se šestihrannou hlavou. Při veškeré této manipulaci jsem měl kabely již holé, tudíž jsem si předem vypl jistič ve stavebním rozvaděči. Abych měl čím napájet vrtací kladivo, musel jsem si narychlo napojit zásuvku z jiného jističe ve stavebním rozvaděči.

Ve spolupráci s kolegou jsem nahlásil odblombování elektroměru na rozvodné závody a zapojil jsem elektroměrový rozvaděč na hotovo včetně elektroměru. Poté jsem přepojil i přívodní kabel, který původně vedl ještě přes stavební rozvaděč, přímo na pojistky na sloupě a zrušil jsem stávající propojku a stavební rozvaděč. Po elektroměrový rozvaděč je tedy rozvod již definitivní. Po vypnutí elektřiny na pojistkách na sloupě jsem se tak soustředil na práci, že jsem zapomněl i fotit. Celkový pohled tedy opět někdy příště.

No a pak už nám začala opravdová zima.