Trošku opožděně se dostávám k dalšímu psaní. Práce je moc a času strašně málo. Vezmu to postupně od nejstarších událostí.

Již na začátku července jsme začali s postupným vykopáváním a konzumací našich brambor. Skořejší odrůda později vzešla, takže jsme začali poloranou odrůdou.

Již v této době jsem se zabýval myšlenkou jak budeme letos brambory vyorávat. S Mountfieldem se mi dřít jako loni nechtělo a na plůžek za traktor jsou potřeba dva lidi, tj. řidič a oráč. A protože je manželka opět v požehnaném stavu a já se ještě nenechal naklonovat, poohlížel jsem se po nějakém sofistikovanějším zařízení. Malé vyorávací zařízení je většinou hnáno náhonem z traktoru, který já na svém domadělu nemám a stojí nemalý peníz. Spíš jsem se poohlížel po zařízení kterému se říká „čert". V inzerátech se občas vyskytují, ale buď to bylo daleko, nebo za moc peněz. Až jsem na kamarádově svíci uzřel na dvorku v koutě rezavou ozeleněnou potvoru. Při bližším ohledání jsem v zařízení poznal již zmiňovaného „čerta". Slovo dalo slovo a za několik dní jsem si čerta vezl domů. Jednalo se o čerta za koně upraveného za traktor, ale s upnutím jiného systému. Pro převoz jsem ho přivázal řetězem do tažného zařízení traktoru a vymýšlel jak zkonstruovat oko na oje.

Koupil jsem kus U-čka 50mm a vyzkoušel jak sedne tyčka dovnitř. Bohužel byla větší asi o 2 mm. Tak jsem nakonec odříznul část jednoho ramene U-čka a takto vzniklé poloviny svařil k sobě. Ještě než jsem se pustil do díla, koupil jsem svěrák a upevnil ho na špalek. Dílnu ještě nemám a většinu práce s bruskou a svářečkou stejně dělám venku.

No a nakonec jsem po tuningu své trafosvářečky rezignoval a koupil nový invertor v akci. Trafo evidentně nestálo za nic a jakýkoli pokus o vylepšení narážel na mezní výkonové parametry tohoto zdroje. Usměrňovač jsem demontoval a zkusím ho časem umístit do samostatné bedny jako příslušenství k pořádnýmu trafu. A trafo z Makra půjde do šrotu. Invertor jsem dlouho vybíral a porovnával parametry a ceny, až jsem se rozhodl pro KIT IN 150 TIG LA za 6400,- Kč z http://www.nejnaradi.cz/ . Je to cena za invertor bez kabelů (ty mi zbyly z trafa) a zdarma k tomu je úhlová bruska 115mm. Protože mám jen velkou 230 a střední 125, která je do ruky trochu těžká, řekl jsem si, že malá neznačková bruska přijde vhod a alespoň ji vyzkouším a otestuji.

Invertor má maximální proud 150A. Tím se dá již ledacos zavařit. Nejdůležitější parametr je ovšem ZATĚŽOVATEL. Jde o to jak dlouho se určitým proudem může svařovat, aniž by došlo k přehřátí zdroje. U mého invertoru jde o 125A na 100%, 140A na 60% a 150A na 45%. To znamená, že proudem až do 125A můžu vařit bez přestávky! Schválně jsem se při jedné návštěvě v hobbymarketu mrknul zezadu na štítek jednoho invertoru NONAME za 7.000,- a tam jsem vyčetl, že na 100% může vařit proudem 60A a jeho maximum 120A může jet jen 30%. To jen tak na okraj.

Po zakoupení bajonetových rychlospojek a namontování na kabely jsem zajel ke známému co mi dělal topení, abych se pochlubil, ale aby ho hlavně otestoval. Zdálo se mu, že dává víc proudu než kolik ukazuje, ale protože vím jak funguje displej a odkud si bere informace, spíš jsem to viděl tak, že jeho starý invertor s knoflíkem dává míň proudu než je na stupnici naznačeno. Ukázal mi pár svárů a poskytl základní pokyny o nastavování proudu. Nakonec mi věnoval krabici bazických elektrod.

Takže jsem si svařil novým invertorem koncovku pro zapojení za traktor a vyvrtal v něm potřebné otvory. Dva na zajišťovací šrouby 10mm a jednu velkou na svořeň. Nakonec jsem ještě seříznul rohy u díry na svořeň, aby se mohlo oje pohybovat do stran při zatáčení.

Koncem srpna už byla většina natě seschlá a tak nastal čas vyzkoušet čerta. Jedno kolo má stavitelné a tak jsem upravil rozchod na 60cm. Až později jsem zjistil že zbytečně. Nejdříve jsem vytrhal plevel a nať, pak vyoral jeden řádek nahoru a jeden dolů a pak vysbíral brambory. Denně jsem tak udělal vždycky 4 řádky. Nejhorší bylo vytrhat plevel a odvézt na hromadu ke spálení.

Na konci řádku jsem musel zastavit a jít zdvihnout pluh pomocí páky a po najetí na další řádek zase spustit pluh dolů. Už jsem ale viděl upraveného čerta s ovládáním hydraulikou, takže mám co zlepšovat.

Kačka mi opět pomáhala. Než ji to přestalo bavit, tak sbírala brambory do svého kyblíčku a sypala je do pytlů.

Úroda byla dobrá až výborná. Po správném nastavení čerta nebyla téměř žádná brambora nařízlá a ani nezůstaly hloubš nevyorané. Něco jsme dali našim, malé vytříděné jsme dali tchýni ke skrmení havěti a pro jistotu jsme si polovinu schovali ke tchýni do sklepa. My máme ve sklepě v domečku relativně teplo a sucho a brambory se časem svraští, kdežto u tchýně je v zadním sklepě hliněná podlaha a tudíž správná vlhkost a podstatně nižší a stálá teplota. Tam vydrží brambory hezké až do června příštího roku.

Závěrem bych tedy prohlásil „hlady neumřeme!".