Je to už měsíc co jsem napsal minulý článek. Né že by se nic nedělo, ale naopak se toho dělo tolik, že nebyl čas na psaní. Fotodokumentace naštěstí proběhla, takže hurá na to.

Nejdříve si dáme oddechový TRAKTŮREK.

Již delší dobu se zabývám problémem předních gum. Po zakoupení měl traktůrek obuté pneumatiky 165/80 SR13 ze staré škodovky. Přezul jsem je nejdříve na mírně jeté 175/70 R13, ale nakonec jsem obul 165/70 R13 z feldy se směrovým šípovým desénem. Přesto jsem nebyl spokojen. Kola byla evidentně měkká a zdálo se mi, že přední část rámu je níž než zadní. Vím, že tyto gumy nejsou na traktor moc vhodné a ani nějak zvlášť na discích neseděly, ale nevěděl jsem z čeho ty dysky jsou a jaký tedy na ně patří rozměr gum.

Na vlečce jsou podobné disky, ovšem s pěti šrouby a na nich nasazené gumy mají rozměr 23×5. Takové gumy se používají na multikáře a na některých ještěrkách. Oproti předním gumám jsou i užší. Někde na stránkách o multikáře M22 jsem se dočetl, že tyto gumy se ještě dávaly na další auta a měly by jít nahradit 12-ti palcovými. Moje gumy jsou s popiskama v azbuce a jedna je na boku dvakrát nařízlá.

Již dříve jsem si všiml, že tchán má podobné disky jako mám já na předku na jedné vlečce. Poměřil jsem orientačně všechny rozměry obou disků a vypadaly shodně. Nakonec jsem v šopě našel jednu starou pneumatiku z vlečky, která nesla označení 7.00-12. Domluvil jsem se s tchyní, že si gumu půjčím na vyskoušení. Řekla mi, že si ji můžu klidně nechat, že ji tchán chtěl vyhodit, když místo ní dával novou a další náhradní má prý za komínem.

Mezi tím jsem posekal trávu a po několikerém zmoknutí a usušení jsem ji nakonec odvezl. Tráva byla dost hustá a vysoká a posekat ji mi dalo zabrat. Teda spíš sekačce. Nejdřív jsem ji chtěl zkompostovat, případně spálit, ale nakonec jsem se domluvil s tchyní, že si ji vezme pro králíky.

Na 24 června hlásili silné bouřky a krupobití. Část sena jsem stihl skopit, ale většina zůstala jen nahrabaná do pokosů. Nachystal jsem na pole traktor s vlečkou a před odjezdem na odpolední šichtu jsem se domluvil s manželkou, že zkusí zbytek pohrabat s tchyní a zakrýt plachtou.

S kopkou mi pomáhala kačka.

Těsně před mým odjezdem to vypadalo takhle:

Moc toho holky pohrabat nestihly a vichr nakonec ještě odfoukl část plachty, takže do jakž takž suchého sena napršelo. Druhý den jsem byl plachtu spravovat a zatížil ji dalšími dvěma kusy dřeva. Přesto byla další den plachta opět odfouklá a do sena zase napršelo.

Po dalších dvou dnech se počasí umoudřilo a tak jsem během dopoledne všechno seno obrátil a zmoklé z vlečky rozhodil na plachtu. Kačka mi opět pomáhala.

Do večera to celkem proschlo, ale protože opět předpovídali deště, radši jsem to naložil na vlečku a zavezl k prabábě pod kolnu doschnout.

Od tchána jsem si půjčil malou vlečku s travníma náplatkama a zbytek sena zaparkoval k prabábě do garáže.

O několik dní později jsem postupně všechno seno odvezl a s tchánem jsme ho sklidili k nim na hůru. Dovezl jsem i kopku. Tu jsem naložil na mou vlečku s tchánovýma náplatkama.

Asi o týden později jsem se dostal k vyzkoušení darované pneumatiky na přední nápravu. Sundal jsem kolo, vypustil tlak a rozšrouboval disk. Nedočkavě jsem na disk nasadil očištěnou gumu od tchána. Patka pneumatiky přesně a lehce sedla na disk. Nasadil jsem duši a ochraný límec a přiložil druhou polovinu disku. Vypadalo to perfektně. Disk jsem sešrouboval a duši nafoukal. Pak jsem kolo nasadil zpátky na nápravu. Vypadalo to opravdu skvěle. Pneumatika má jednak větší průměr, ale hlavně se téměř nedeformuje, takže je osa podstatně výš. Ještě tak sehnat druhou….

V této době jsem byl u tchána denně, protože předělávali koupelny a přitom dávali nejen nový rozvody vody a bojler, ale tchán investoval i do solárního ohřevu TUV. Snažil jsem se mu to sice rozmluvit, ale vodař řekl, že se vejde do 50 tisíc, tak do toho šli. Dělal jsem dozor a nakonec i zapojoval ovládání. Více bude v samostatném článku. No a při té příležitosti jsem na půdě občíhnul tchánovu sbírku náhradních pneumatik. Kromě 16-tek na jeho traktor na předek tam měl i tři fungláče výše zmiňovaných 12-tek na vlečku. Jednou jsem se za ním stavil s traktůrkem s jedním vyměněným kolem a nakonec tchán konstatoval, že má vlastně jedno kolo navíc a jestli mu dvě zůstanou, můžu si tedy to třetí vzít. Železo se má kout dokud je žhavé, takže jsem nelenil a druhé kolo ihned převezl dom. O několik dní později jsem přehodil i druhou pneu a s výsledkem jsem nad míru spokojen.