Pro přehlednost Vám popíši postup u každé technologie zvlášť i když se montáže časově překrývaly. Začneme s mým oblíbeným topením. Jeho montáž začala na konci roku 2005 pověšením radiátorů a zkončila na konci roku 2006 izolací nádrží.
leden / únor 2006
Koupil jsem čtyři klenutá dna o průměru 60 cm a tři tabule plechu o síle 5mm na akumulační nádrže topení a vše to dopravil mému topenářovi. Ten nechal ve fabrice ustřihnout plech na vypočtené rozměry a na mašině stočit do válcového tvaru. Spolu se svým spolupracovníkem mi pak svařili nádrže i se všemi vývody. Obě nádrže mají 5/4″ vývod ve středu horního víka, 5/4″ vývod dole na boku těsně nad napojením spodního víka a vypouštěcí 1/2″ vývod ve středu spodního dna. Jedna nádrž má ještě 3 vývody na napojení topných elektrických těles a čtyři 1/2″ mufny pro jímky na čidla. Nádrže mají ještě přivařené tři vingle 50/50mm jako nohy. Před finální montáží jsem pod tyto nohy vložil kovová kolečka o průměru cca10cm.
Když mi nádrže dovezli, ve čtyřech lidech jsme je přemístili do sklepa. Hned druhý den jsem se zhrozil při pohledu na nádrže. Byly potečené vodou od svárů. Topenář mi po telefonu vysvětlil, že to nic není, že je to vzdušná vlhkost která nějak reaguje na svárech. Abych neměl strach, že nádrže nepotečou. Každá nádrž má objem přes 500l. Dohromady mě přišly na necelých dvacet tisíc bez izolace.
Během května mi topenáři napojili radiátory a svedli trubky pod strop sklepa. Trubky jsou z mědi a dimenze jsou dle projektu. Jednotlivé radiátory mají spodní připojení přes Vekolux. Dají se tedy oddělit od systému a po vypuštění vody demontovat. Zbytek systému přitom může stále fungovat. Ve sklepě jsou pro jednoduchost radiátory s bočním napojením a dvěma ventily. Přívodní je s termohlavicí a na zpátečce je uzavírací „detentor”. Vedení končilo sekčními ventily, tak aby se jednotlivé větve daly natlakovat a odzkoušet těsnost. Vlasní napojení na kotelnu se bude dělat i s dokončením vodoinstalace až po stavební připravenosti. Dovezli mi i kotel a bojler, ale podlaha v kotelně ještě nebyla hotová.
Začátkem září se mi podařilo konečně donutit topenáře k dokončení kotelny. Na vybetonovaný sokl mi postavili litinový 5-ti článkový kotel Viadrus na tuhá paliva. Ten je přes Ladomat od firmy Atmos napojen na akumulační nádrž. Ladomat funguje tak, že čerpadlo točí vodu jen přes kotel a zkrat mezi topnou a zpátečkou a až po překročení teploty na výstupu z kotle přes 78oC přimíchává do zpátečky studenou vodu z nádrže. Teplotu na vstupu do kotle přitom udržuje nad 80oC. Nádrž se tedy začíná od vrchu nahřívat přímo na 85oC. Na potrubí od nádrží je nachystáno napojení topného hada kombinovaného ohřívače na teplou užitkovou vodu (bojleru) od firmy Dražice.
Na opačné straně než je kotel je na potrubí z nádrží napojen okruh topení a to přes trojcestný mísící ventil. V okruhu topení je další čerpadlo, které točí vodu přes radiátory a trojcestným ventilem se přimíchává nahřátá voda z nádrží. Po uzavření ventilů do nádrží lze topit kotlem přímo do topení.
Topenář je velice šikovný a pochopil moji malůvku „schéma kotelny” hned napoprvé. Přesto jsem u montáže nemohl chybět a teprve při realizaci se dolaďovaly detaily. Po domontování všech součástí a napojení kotle na komín jsem v říjnu začal topit.
Po dokončení instalací v kotelně mi tchán postavil poslední příčku a zazdil do ní futra. Já jsem pak ještě stihl do konce roku první vrstvu tepelné izolace na nádržích. Jde o minerální vlnu o síle 5 cm c hliníkovou folií na povrchu. Již tento první krok pomohl ke snížení teploty v kotelně a hlavně snížení ztrát z nádrží, ale izolace je nedostatečná. Nádrže chládnou o 10OC za den i když jsou uzavřené a v kotelně je stále dost teplo i když se netopí.
Aktualizováno: Další související článek je tady : https://technik.blokuje.cz/633532-opet-o-topeni-php#more-633532
Zkuste i rubriku “instalace” nebo “technika”. Možná bude v budoucnosti přímo rubrika “topení”.
DotazZdravím Vás, vždy napjatě očekávám nový přírustek do řady výborných článků. Jelikož budu v dohledné době taky stavět domek (taky z ytongu), velice mě zajímá vyřešení Vaší kotelny, protože mám v plánu taky použít 2 akumulační nádrže. Mohl by jste mi poslat podrobnější foto celého systému, zapojení, použitých částí a kde jste je sehnal a za jakou cenu? Děkuji a přeji hodně zdaru v užívání Vašeho domečku.
Děkuji za komentář.
Systém zapojení kotelny vychází z doporučených schémat pro kotle Atmos s akumulačními nádržemi a ladomatem, který tato firma i dodává. Všechny komponenty by měly být bez problému k sehnání v každém velkoobchodě pro topenáře. Jak již bylo popsáno výše nádrže mi dle mého návrhu vyrobil můj topenář. Podrobně jsou popsány v článku i s fotografií. Podrobnější rozpočet topení a kotelny možná dodám časem jako samostatný článek. Záleží na množství volného času. Možná i vyhrabu schéma podle kterého se kotelna realizovala. Fotky lepší nebudou, protože je v kotelně málo místa a já nemám “širší” objektiv na foťák.
Proc dve akumulacni nadrzeDobry den, chtel bych se zeptat, proc mate v systemu dve akumulacni nadrze a ne jen jednu velkou? Naivne bych tipoval, ze dve nadrze maji vetsi tepelne ztraty nez jedna o dvojnasobnem objemu. Nebo se pri dvou nadrzich lepe oddeli tepla voda od chladne, jeste nenahrate (resp. uz vychladle) ?
Proč dvě?Ano máte pravdu, dvě nádrže mají větší povrch a tudíž větší tepelné ztráty. Důvod je prostý. Jde o tlakové nádrže, které se vyráběly v dílně a musely se do domečku nějak dostat (šířka dveří + strop ve sklepě 2,4m). Druhý důvod je ten, že můžu fungovat s polovičním objemem, nebo používat nádrže střídavě. V současné době funguju tak, že nahřeju při topení kotlem na tuhá paliva obě nádrže na 85 – 90 stupňů, pak je zavřu a vychladím kotel do topení. Může následovat pauza, obě nádrže jsou zavřené. Podle potřeby otevřu jednu nádrž a topím do jejího vychlazení – opět pauza. Pak můžu otevřít druhou a vybrat zbytek tepla. Jedna nádrž vystačí bohatě na celý den a během noci dojde k ukončení topení. Druhý den podle potřeby otevřu druhou nádrž …. Stačí mi zatopit jednou za tři dny, za tři hodiny mám natopené obě nádrže + boiler. V domečku je stále příjemná teplota, na radiátorech máme termostatické hlavice, čerpadlo do topení vypne termostat po vychlazení vody pod 30 stupňů.
Proc dveDekuji za podrobnou odpoved. Mate to vymyslene velmi sikovne, musim rict!
elekro regulaceZdravím ,vaše řešení kotelny navrhl projektant v rd. mého kamaráda.Ačkoli jsem elektrikář nemohu najít vhodný způsob regulace trojcestného ventilu. Nabízí se použití ekvitermní regulace ETR16,kterou
kamarád z finančních důvodů odmítá.Řešili
jsme i varianty kombinace příložných termostatů a prostorového termostatu, ale v současné době se nemůžeme shodnout na laciném a jednoduchém řešení.Mohl byste nám poradit případně zaslat schéma vašeho zapojení. předem děkuji Š.
regulacelevné řešení je řídit třícestný ventil ručně se všemi negativními důsledky (můj případ). Pouze čerpadlo do topení mám vypínané příložným termostatem na větvi do topení při poklesu teploty pod 30stupňů celsia. Pokud chcete řídit trojcestný ventil automaticky, musíte počítat s náklady na pohon a řídící jednotku s čidly. Nejlevnější je ekvitermní řízení pouze teploty do topení. Dále se může přidat řízení elektro ohřevu (ETR16) nebo bojleru (cemotronic, složitější na instalaci ale šikovné, již jsem montoval) za zmínku stojí regulátory Adex. Profesionální řešení jsou pak regulátory siemens, kterým šlapou na paty Komexthermy. adex uvidíte např. zde: http://home.tiscali.cz/cz056018/akumulace/akumulace.htm
Pro ohřev boileru využívám ruční zapínání diferenciálního regulátoru, který mi zbyl z reklamace na solárech (jinak 5.000,-Kč). Pokud topím v kotli, regulátor sepne čerpadlo a po dosažení teploty v boileru o diferenci (5-20stupňů) menší než na kotli čerpadlo vypíná. Po nahřátí boileru regulátor vypínám a ohřev boileru zajišťuje topná elektro spirála řízená termostatem v boileru a časovým spínačem. Zatím jsem regulátor který by vyhověl mým požadavkům nenašel. Možné varianty jsou: cemotronic a ohřev nádrží elektrikou přes termostaty, ETR 16 a boiler přes termostaty a diferenciální regulátor nebo díky mým kontaktům dospělá regulace řízená počítačem s cca 256 vstupy/výstupy jako sponzorský dar. uvidíme.
RegulaceNa regulaci stačí pouze servo cca.4000,- a pokojový termostat euro za cca 800,- případně ještě relé pokud chcete oddělit napětí 220V. Mam to doma takto zapojené již několik let a regulace teploty je na úrovni plynu. Včera jsem začal psát článek o mém topení, tak snad za několik dní bude hotový se všemi nákresy a dokumentací včetně regulace. Teď je to rozpracované
viadrus5článkový + 2×800 ltrAhoj, na jar mám v pláne spraviť presne rovnaký systém ako máte vy, ale s mojim kúrenárom riešime ten problém, že Viadrus nemá reguláciu, a tým pádum pri nakúrení nádrží pri nedohorenom kotli vznikne prebytok tepla, ktorý treba odbúrať. Ako som čítal, máte to poriešené tým, že Vám to pri dosiahnutej teplote zavrie ventil do nádrží a prejde na vykurovanie radiátorov. U mňa vznikne ten problém, že máme v celom dome inštalovanú podlahovku – 130 m2 /dve podlažia/, dom je zateplený 20 cm EPS, podkrovie 28 cm nobasil, okná 0,7 . Chcel by som sa opýtať ako riešiť nadbytočné teplo z kotla, keď už nádrže budú nabité, keďže do podlahovky môžeme pustiť max.30 stupňov. Tiež by som sa chcel opýtať, či nemáte strach nádrže nabíjať na 120 stupňov, či to nie je moc nebezpečné, a akú veľkú máte vvyrovnávaciu nádržku,kúrite drevom alebo uhlím? ďakujem pekne za prípadné riešenie, každopádne perfektná stránka, postupy, klobúk dole, s pozdravom tom
ad regulace od vency: toto je snad ještě horší než řízení ručně. to už je lepší přidat pár tisíc a dát tam opravdovou regulaci. Ovládat servo pokojovým termostatem může jen …. nemám slov
ad tomáš: zdá se mi to nebo jde o stejný dotaz jako na TZB info? tady zkopčíp odpověď pro ostatní: nádrže se nanabijí v určitou chvíli, ale dosáhnou natopení na 85 stupňů a dále je možno je nabíjet po cca 10-ti stupňových cyklech. Při nabíjení nádrží chodím přikládat co půl hodiny a při určitém natopení přestanu přikládat a nechám vyhořet. Problém je ve chvíli, kdy žhavé už dává tak malý výkon, že rozdíl teplot zpátečka topná je minimální, ale kotel nelze “odstavit”. Já to řeším tak, že zavřu přívody do nádrží, aby se nevychlazovaly a pustím trojcestný ventil topení na plno. Regulátor tahu na kotli nastavím na 60 stupňů. Případně ještě pustím čerpadlo ohřevu bojleru. Kotel se cca po 15 minutách schladí na 60 stupňú a dohoří zbytek v kotli. Po vyhoření ručně pouštím teplo z AN do topení přes třícestný ventil. Můžu hned nebo s pauzou.
ad 120 stupňů na nádrži: tuto teplotu jsem dosáhnul jednou při zkoušce “co to snese”. běžně končím na 95 občas, když chci aby bylo co nejvíc uloženého tepla končím na 110 stupních což je při tlaku 2,5 bar v pohodě.
ad vyrovnávací nádržka: pokud máte na mysli expanzomat, tak mám vakový o objemu 85 litrů. Protitlak vzduchu je na 0,8bar, voda za studena 1bar, po natopení nádrží na 95stupňů tlak 2,5bar. Pokud natápím na víc, nebo mi tlak přelízá ručně odpustím vodu a po vychlazení nádrží ručním čerpadlem vrátím do systému. Expanzka byla počítaná na spád 20/80. Plánuji přidat druhou o stejném objemu.
Topím pouze dřevem, dub, smrk. Letos zřejmě dojde i na uhlí.
Podle potřeby otevřu jednu nádrž a topím do jejího vychlazení – opět pauza. Pak můžu otevřít druhou a vybrat zbytek tepla. …
Lépe byste udělal, kdybyste z každé nádrže potupně odebíral teplo, a to rovnoměrně. Je to lepší než “vycunout” jen jednu nadrž do mrtě, zatímco ta druhá, nahřátá na maximum, vyčkává a má v té době též logicky maximální tepelné ztráty – a vyzařuje teplo pánubohu do oken.
Základem pro minimalizaci tepelných ztrát oněch nádrží je držet teplotu vody v nádržích co nejníže. Pokud máte v kotelně 20st.C a nádrž natopenu na 100st.C, máte tepelné ztráty 2x větší, než kdybyste ji měl natopenu jen na 60st.C. Samozřejmě tímhle zakumulujete jen polovinu tepla, ale jsem přesvědčen, že dobrým tepelným managementem to jde vyřešit. V jak dlouhém topném cyklu to provozujete – tj. nabití nádrží, postupný odběr tepla z nich, a nanovo znovu – ve 24h? Nebo se pokoušíte i o delší cykly, např. 2-4 dny?
Tak jsem si to našel – pokoušíte se o 3denní cyklus. No já osobně považuji za provozně neideálnější 24hodinový cyklus, o delší bych se ani nepokoušel. Tj. ráno roztopit kotel, nabít nadrž a do dalšího rána to nechat vychládat do oběhu. Držet nádrže plně nabité přes noc, kdy je obvykle topný útlum, je podle mého dost limitující co se týče hospodárnosti ztrát.
Třídení cyklus se uplatnil zejména v přechodném období. S využitím jednotlivých nádrží laboruji hlavně proto, že polovina domu ještě není obydlena a topí se tam zbytečně. Pokud bych topil z obou nádrží naráz určitě by dva dny nevydržely. Noční útlum využívám právě tak, že nádrž topí celý den a k večeru se již vychladí, takže přes noc netopí. Dům má dostatečnou setrvačnost, takže nedojde k rapidnímu vychlazení a druhý den můžu začít topit z druhé nádrže. Teplo neuniká pánubohu do oken. Nádrže nestojí přece venku. Stojí ve sklepě a teplo vyzářené do okolí vyhřeje strop nad kterým je jídelna a obyvák a něco přejde do chodby, kde není radiátor. Nádrže na 60stupňů nahřát nejde. Ládomat láduje 85stupňů. Je rozdíl jestli zatápím třikrát nebo jen jednou za tři dny. Ztráta času, prašnost, hlídání systémů a přikládání…. Kdo nevyzkoušel asi neuvěří.
Domácí ANDobrý den. I Já bych přispěl svojí troškou do mlýnice. V současně době dodělávám a budu instalovat AN 1800l a mám dilema kam umístit vstupy a výstup? Výstup teplé do středu horního dna, společnou vracečku do dolního dna a vstup teplé z kotle někam pod svár horního dna? Je to AN bez výměníku tedy vše na jednu vodu. Projekt pro celé zapojení kotelny budu mít příští týden. AN je jaksi v mé režii. Samotné přípoje AN jednotlivých trubek protáhnu tak 200mm až do vnitř nádrže a na ně navařím takový klobouk z trubky o 2x větším průměru aby se voda lépe rozdělila a nedocházelo k vytvoření proudu. Stratifikator mi příjde jako příliš složitá záležitos.
Celá sestava je z Elektrokotele ( na ten zatím topíme) – ten bude sloužit jako záložní zdroj tepla, krbových kamen s výměníkem – přebytek jejich tepla 8kW se bude uklízet do AN (z důvodu malých ztrát domu 4,6kW), hlavní zdoj Viadrus U26 dřevem vytápěny a AN, ještě k tomu Bojler 250l s elektropatronou (ta topí v současnosti) napojený na AN a též na solár. V případě přetopení bojleru solárem se zapne čerpadlo do AN a z bojleru uklidí nadbytek tepla.
A perlička na závěr AN bude umístěna v zemi pod kotlem z důvodu nedostaku místa. Vykopal jsem 4m hlubokou válcovou díru, do ní vložil plastovou nádrž o 20cm menší a celou ji obetonoval. Beton to podrží a plast zaizoluje, současně to posložilo jako ztracené bednění (současně s betonováním jsem ji napouštěl vodou). Dovniř příjde spusti AN a celá příjde zasypat 20cm perlitu, na to příjde plastové víko aby perlit nesál vlhkost a ze země na mě budou koukat jen 3 trubky.
odpověď domácí ANTak proti vašemu promyšlenému systému zdroje tepla si připadám jak amatér.
AN v zemi je zajímavá myšlenka. K vašemu popisu jen několik poznámek.
Navrhnuté umístění vývodů a přívodů je v pořádku. Nezapomeňte na patřičné dimenzování. Alespoň 5/4″ lépe 6/4″. Hlavně u společné zpátečky. Při těchto dimenzích se nemusíte zabývat složitostmi napojení trubky na nádrž. Voda proudí dostatečně pomalu, aby nezpůsobila míchání.
Spíš vidím problém v napojení dalších zdrojů na AN. Krbová vložka a boiler. Aby voda neproudila příliž rychle a nemíchala vodu v AN, ale ani příliž pomalu, aby odvedla potřebný výkon.
Nevidím jak budete mít ošetřený kotel Viadrus? Jestli plánujete ládomat nebo jinou variantu s termoventilem?
A jak bude reagovat krbová vložka na to, že ji budete do zpátečky honit studenou vodu z AN (20-30°C)?
Doporučoval bych hydrauliku zpracovat projektantem topení, který má již nějaké zkušenosti s provozem AN. Možná ke krbu opět čerpadlo a termoventil jako na kotel na tuhá paliva?
Domácí AN 2Tak trubky k AN budou opravdu 6/4″.
Co se týče těch napojení řeší to odborný projektant na kotelny, tohleto “harakiri” jsme si společně smojím dvorním topenářem nedovolily vymýšlet samy.
Počítám s tím že řídící jednotka (Honeywell SDC12-31PCE) bude nastavena tak aby nedocházelo ke kolizi běhu více větví současně.
No a kamna budou připojeny stejně jako kotel, tedy s dochlazovací smyčkou a třícestným ventilem řízeným servopohonem.
Sám jsem velmi zvědav jak to všechno uděláme a zapojíme, protože k tomuhle bude potřeba i elektrikář.
Re: schemaMrkněte na můj novější článek v sekci topení
schemaChci si připojit k otopné soustavě AN, samozřejmě mi to bude navrhovat topenář, ale chtěl bych vidět nějaký nákres od někoho jiného. Hlavně mně zajímá jak to udělat, aby se nevytápěl kotel při činnosti AN. Já zatím používám do okruhu radiátorů čerpadlo na zpátečce u kotle a na nabíjení bojleru samostatné čerpadlo
diferenciální termostatVelmi mě překvapila Vámi uvedená cena dif. termostatu a to 5000Kč
Jako radioamatér jsem si ho postavil sám a cena součástek nepřesáhla 20Kč + malinko použitých součástek.
Využívám ho na vypínání oběhového čerpadla při vyrovnání teplot topné a zpátečky. A důvod část domu samotížka a část ( výměnek přez průjezd) čerpadlem.
Nevhodně připojená zpátečka s čerpadlem způsobyla netopení jednoho samotížného radiátoru.
Re: diferenciální termostatPokud je tomu tak, nebrání Vám nic v komerční výrobě. Pokud ho vyrobíte do 250,- Kč tak objednám hned dva! Tj. v krabičce na DIN lištu, s čelní popiskou a zárukou 2 roky. Napájení 230V, spínací relé alespoň 2A 230V, nastavitelná diference cca 5-25°C. Samozřejmě včetně dvou čidel.
Tak a teď mudruj!
Topení kotlem na uhlí s akumulační nádrží s obsahem 1 000 l vody provozuji již přes 15let. Tehdy jsem se inspiroval schematem elekrického ohřevu zabudovaného tělesa v akumulační nádrži.Už tehdy kalkulace mi vyšla příznivě na uhlí.
Vaše stránky jsem otevřel jen náhodou. Jsem překvapen jakou drahou regulační techniku a podle mne zbytečnou pro požadovaný efekt instalujete do systému.
Já mám v systému jen 1 čerpadlo,trojcestní ventil a pokojový termostat. To je vše. Kotel Dakon 24 už značně opotřebován a zanešen kamenem. V době teplot pod 0st. do -12st. Vytápím nádrž na 70st.,topím 4-5hod. a znovu zatápím za 24hod. U venkovních teplot nad nulu stačí vytopit nádrž na 60 st..
Efektivita systému a regulace je založena na jiných fíglech. Budeli zájem, rád vám sdělím podrobnosti.
Dobrý den, zaujal mne Vámi provozovaný systém an v kombinaci s kotlem na tuhá paliva.Chtěl bych poprosit pokud je to samozřejmě možné o nějaké bližší informace. Děkuji JZ
Dobrý den po přečtení všech možných zde se nalézajících příspěvků kterým jako laik vesměs nerozumím mě zaujal váš jednoduchý dle vás funkční systém. Představuji si to u mě doma nějak podobně akorát chci topit v krbové vložce s výměníkem.Chtěl bych vás poprosit o kontakt na mail měl bych na vás pár otázek 😀 děkuji Váňa
expanzní nádobaDobrý den,
se zájmem sleduji Váš postup při zavádění topení ve vašem “domečku”. Sehnal jsem 750l aku.nádrž+160l kombinovaný bojler. Kotel mám Atmos 20Kw a 8 radiátorů o výkonu cca 16kw, domeček mám pouze s podkrovím do výšky cca 4m nad kotlem..potrubí chci mít v mědi. A chci se optat na dvě věci:
1/ jak asi můžu použít velkou expanzní nádobu , Vy máte na dvě AN 80 litrů, ale chcete ji navýšit, myslíte, že by stačila jedna na 50 litrů..?
2/ jak se vám jeví jako použití místo motoricky ovládaného třícestného ventilu přes ADEX použití jednoduchého a levnějšího termostického třícestného směšovacího ventilu, když budu na všecj radiátorech mít termostatické hlavice.
děkuji za odpověd Honza D.
re:expanzní nádržObjem expanzní nádrže se nestřílí od boku, ale musí se spočítat. Je potřeba znát minimální a maximální tlak v systému, objem vody v systému – AKU, topný systém i kotel, a nakonec minimální a maximální teplotu. Pak se podle vzorečku spočítá objem a použije se nejbližší vyšší typ exp. nádrže. Já to také počítal, ale zadal jsem nejdřív špatně teploty. Protože občas natápím nádrže až na 110°C a systém se občas vychladí až na 20°C přepočítal jsem to na spád 20/120. Minimální tlak mám 1,5 bar a max je daný pojišťovákem 2,5bar. Vody mám cca 1200l Aku a zbytek je odhad. Pro jistotu jsem koupil větší expanzku než mi vyšlo a teď mám 2x80l vakový expanzomat Extravarem.
Tady je dole ten vzoreček http://www.sigmaos.cz…vypocet.pdf
O mechanickém trojcesťáku jsem neuvažoval. Zatím jsem neviděl větší dimenzi a otázka je jak by se choval, případně jak jde nastavovat teplota. Přeci jenom když je venku relativně teplo stačí třeba jen 40°C, ale když pořádně mrzne je potřeba 70°C, u někoho až 90°C. Pokud by to rozumně fungovalo, určitě by to stálo za skoušku.
Termostatický venitl TSV1Děkuji za všechny Vaše rady, přece jenom jsem v topení záčátečník. Mám vše nakoupeno a topenáři by měli začít v létě zapojovat AN a připojit kotel. A mám dotaz ohledně Laddomatu 21..stojí dost peněz a tak nebylo by vhodnější použít ke kotlovému okruhu třícetný ventil termostatický TSV 1 nebo TSV 2 ? Viděl jsem s tím pár zapojení s regulačním ventilem na přívodu “B” a čerpadlem..Na TZB se hodně teď diskutuje o vracení vody ze spátečky z AN do kotle při použití Laddomatu, tak tímto bych to mohl mít vyřešené…co vy na to ? díky za odpověd Honza D.
Re:ventil TSVNení potřeba dávat Ladomat, levnější je varianta s ventilem. Mě limitoval i prostor, což je jediná výhoda ládomatu – je kompaktní a zabere minimum místa. Dnes už vím, že by byla lepší varianta vše zvlášť. Rovná trubka se zpětnou klapkou bez pružiny v dimenzi 6/4″ až 2″. Kolem “obchvat” stačí už jen 5/4″ nebo 1″ a to ventil termostatický, filtr přímo před čerpadlem a čerpadlo. Možná bych přidal i zpětnou klapku do stoupacího vedení sání čerpadla – výstup kotle. Ta už by mohla být klasická s pružinou. Kolem dokola kulové kohouty podle libosti, minimálně před a za filtrem.
K vracení horké vody ze zpátečky AN do kotle bych dodal jen tolik, že na to nemá vliv jestli máte Ladomat nebo ne. Buď je to tím, že se voda vrací z expanzky a zdá se že jde z AN protože kotel je již vychládlý, nebo jde z AN protože máte teplotu nad 80°C a honí se vám čerpadlo a to by vám dělalo i při zapojení s TSV1/2. Mám tady někde o tom taky článek.
RE: ventil TSVDíky za info, jenom se optám na ten TSV , mám použít TSV 1 nebo TSV 2, který je větší, myslím, že pro kotlový okruh by byl výhodnější TSV2. Pak, jak jste mi psal o tom okruhu, můžete mi to nakreslit a poslat na email..nebo přímo tady na Vaší diskuzi. Předpokládám, že čerpadlo “tahá” teplou vodu z kotle dolů na vstup studené…díky za nákres…Honza D.
podkladZdravím, chtěl bych se zeptat jak jste řešil podklad pod AN, máte jen desku nebo nějaké hlubší základy?
Re: podkladNa rostlou zem je srovnání betonovou mazaninou cca 10cm. V celé kotelně je 5cm polystyrén a na tom 5cm betonu s karisítěmi. Pod nádržemi je jen 3cm polystyrén a 7cm betonu s kari sítí a několika pruty navíc. Střelil jsem to od oka. Nikdo to nepočítal, zatím se to nehlo.
zapojení teplé vodyDobrý den , ahoj
chci se optat, výstup teplé vody z kotle máte přímo propojený s horní trubkou na Akku, nebo ji máte přivedenou z boku nádrže, cca 30cm pod výstupem z nádrže. Doporučuje se vstup do nádrže teplé vody nahoře z boku cca 30-40cm a vývod úplně nahoře už k třícestnému ventilu a pak přes čerpadlo k radiátorům..Ale asi budou fungovat obě varianty bez problémů co ? Díky za odpověd Honza
re:zapojení teplé vodyV žádném případě to není jedno!
Já mám napojení nádrží z vršku. Tama se i natápí i odebírá. Je to tak nejlepší.
Pokud se napojí z boku, dělá to vždy problémy. Nejhorší je, pokud je i odběr z boku, pak natápíte vršek zbytečně a nikdy ho nevyčerpáte. Pokud je odběr z vrchu, ale natápění z boku, využijete celou nádrž, ale než se rozjede kotel na 100% výkonu a natopí dostatečně systém (spátečka), tak se to míchá se studenou vodou v AKU (odběr větší než natápění AKU). Nejlepší je opravdu nahoře 2coulový sběrač/rozdělovač do kterého je z jedné strany napojen výstup z kotle, na opačné straně výstup do systému a uprostřed směrem dolů napojení na vršek AKU.
I dobře napojený systém se ale dá pokazit umístěním čidel od řízení a naopak špatně napojené nádrži se dá pomoci vhodně umístěnými čidly.
topeníZdravím, chtěl bych se zeptat kde jsou k dostání klenutá dna na AKU nádrže?Dík
Zkuste nějaký obchod s hutním materiálem. Já to měl přes známého koupené z Ferony za VC.
System kureniaZdravim. Mam prestudovane cely Vas system kurenia. Mate to pekne zmaknute ci uz po teoreickej , ci uz po praktickej stranke. Mne cely system kurenia navrhla projektantka, kedze som nemal ziadne vedomosti nemal som cim argumentovat.Ked som sa oto zacal zaujimat ,pomohla mi k ciastocnemu pochopeniu aj Vas web tak sa mi akosi nezda ten môj projekt.Budem to este konzultovat s projektanktou , len potrebujem argumenty co a ako ma upravit. Misim to stihnut do zacatia realizacie stavby aby som zbytocne nepreplatil.
Pri rieseni projektu sa ratalo s TS objektu 9,5kW. Po uprave a doplneni izolacie sa straty pohybuju na urovni 6kw, po spojazdneni rekupereacie este nizsie.Dom je prizemny s podkrovym. V plane je pouzitie kotla viadrus U 26 15kw, AN navrhla Regulus Duo-E 750/200 a . Ako doohrev systemu plynovy kotol cez hada v AN. Zapojenie kotla a AN je pomocou Ladomatu. Vystupna teplota z kotla je v rozsahu 80-90 oC, spiatocka nesmie poklesnut na 65 oC. Navrhovane je konvenčne vykurovanie s teplotnym spadom 75/60 oC a expanzka 80l .
Ako 1.-ve sa mi zda vysoka teplota do radiatorov,niekde na TZB ste spominali nizsiu teplotu. Aky spad je teda optimum?
2. Navrhovana nadrz Regulus je zbytocne draha kvoli vnorenemu zasobniku TUV, co aj skracuje zivotnost AN. To by som chcel riesit tak ako vy, externym zasobnikom cca 100l od ineho vyrobcu AN.Co sa tyka objemu, viete mi poskytnut neake vzorce /linky aby som si vedel priblizne vypocitat pozadovanu nadrz na dany cas vykurovania. Moja predstava je aby som dokazal cerpat z AN po vyhasnuti kotla a nabiti AN na 90oC tak cca. 24h. Mam dost malu kotolnu tak 3m3 zasobnik sa mi tam nevleze.
3. Co sa tyka Ladomatu, je mozne nahradit inym systemom? Zda sa mi to dost drahe a su rôzne nazory na to
4. v projekte mam riesenu ekvitermicku regulaciu , ale len orientacne. Ako planujete regulovat vy?
prikladam schemu
http://i245.photobucket.com…1.jpg
dakujem za kazdu radu a vylepsenie. Peter
1. Teplotní spád 75/60 je dobrý. Je to při venkovní teplotě – 12°C (nebo míň podle oblasti), takže při vyšších venkovních teplotách stačí nižší teplota do radiátorů – OK
2. S AKU nádržemi je problém. Určitě nedoporučuji s "plovoucím" boilerem – nemožnost volby zdroje ohřevu. Ohledně objemu platí "čím víc tím líp". Já mám cca 1000 l a v současné době (venku kolem 3-5°C přes noc 1°C) stačí tak tak na zatápění co druhý den. Dům ale ještě není dodělaný a VZT taky ne. Tím pádem by vašich 750l mohlo být akorát. Vždycky je ale lepší aby nějaká teplá voda v AN zůstala, než aby vám manželka vyčítala, že je odpoledne chladno než zatopíte (můj případ).
3. Po skušenostech doporučuji nahradit ladomat sestavou zpětná klapka v dimenzi samotíčky + termoventil esbe čerpadlo a filtr před čerpadlem v dimenzi 5/4". Je to jen náročnšjší na prostor, ale zato levnější. Pozor! chce to dostatečně silné čerpadlo (60).
4. Do kotle budete přikládat ručně, tady preferuji ruční řízení, na vybíjení aku nádrží pak může být jednoduchá ekviterma, případně kombinovaná s řízením ohřevu boileru TUV z kotle (namontoval jsem několik regulací fy. Cemotronik a spokojenost, proti adexu 100:1 neboli mercedes:trabantu). Já zatím řídím ručně, pouze na ohřev TUV využívám solární regulátor DR3 – pokud je nabíjecí telota o delta té vyšší než teplota v boileru sepne čerpadlo nabíjení.
Ještě bych se pozastavil u typu kotle. S vyšším výkonem se pouze zkrátí doba nabíjení AN ale zároveň se zvýšeným počtem článků kotle zvětší prostor pro dřevo = polínka můžou být delší. Já mám 5-ti článek, cca 22kW, délka polínek do 42cm. Možná by Vám tam šly dávat napříč, ale není to ono. Na přímo topit stejně nepůjde ani s 15Kw-ovým kotlem, tak bych volil silnější. Já mám ztrátu 9kW papírově a i tak bych volil silnější a vešly by mě pak 50cm polena. Teď řežu metrový polena na 3ks = cca 33-35cm.
CemotronicFunguje vůbec ještě Cemotronic? Podle justice.cz ano, podle jejich webu jako by skončili před x lety.. :-/
DotazDobrý den,mám dotaz ohledně termostatických ventilů,jako ESBE,TSV apod.Mám čistou samotíž,která funguje bezvadně,na kterou chci mimo jiné dát akunádrž.Potřebuji to za každou cenu udržet bez elektřiny,neboť jsme na samotě u lesa a hodlám-kvůli té nádrži-aby kotel nepřisával studenou vodu z aku,dát na zpátečku již výše zmíněný term.ventil.Nejlépe o světlosti 2",tedy asi TSV2.Nevím ale,jaký má hydraulický odpor,aby mi fungoval na samotížku a nebrzdil ji.Abych zbytečně neinvestoval přes 3000 a pak to bez čerpadla nefungovalo.Díky předem za jakýkoli tip.Pavel.
DotazDobrý den, obracím se na Vás jako na odborníka s dotazem. Myslíte, že je jedno jestli je čerpadlo vracečky na teplou vodu ve čtyřpatrové budově se dvěma vchody (16 bytů) zapojeno na výstupu z bojleru (směrem k bytům) nebo na vstupu do bojleru (směrem od bytů)? Děkuji za odpověď. Jan Parobek, Rajhrad
Re: dotazPokud myslíte cirkulační čerpadlo na TUV, tak to jedno není. Dává se vždy na zpátečku, až k boileru. Pokud by bylo na větvi mezi boilerem a odběrným místem, tak by při otevření kohoutku, nebo více současně, tvořilo čerpadlo odpor protékající vodě. Obzvláště pokud se jedná o 16 bytů.
ZTRÁTY – kudy na ně ?V době, kdy se ještě kotelny izolovaly vatou + plech – byl to humus (pár jsem jich také rozebíral). Samozřejmě při páře nad 100 oC nebylo nic jiného /- dnes třeba pěnové sklo !/.
V našich malopodmínkách je dobré se zamyslet : Trubka Cu32 /5m – chladicí plocha už 0,5m2 (dle Pí.d.l). Při topné 80 oC = dt ke kotelně už 60 oC.
Tabulky materiálů jednoznačně říkají, že každá izolace je vodič – Němci už dlouho mají Tl.iz. min.= D trubky ! Jelikož vycházím z realu a vakuum je účelné jen ve specifických případech, následuje to nejlevnější, tedy náš VZDUCH. Musíme mu ale zajistit, aby nemigroval a nemohl navlhnout – viz způsoby šíření tepla.
Už tušíte?
Bublinky se zrcadlem – tato krásná a nedrahá folie, pokud netrpí teplem, 3x otočená kolem boileru, velmi překonává trestuhodná řešení výrobců v tloušťkách 25-30 mm.
Kdo si dá tu práci a zastrčí přesný teploměr do akumulace( předtím/potom ) – doufám mi dá zapravdu.
PS : učme se z cizích chyb, je to levnější ( třeba o půl vozu štípaného …).
…franta 18.7.2010
bublinky se zrcadlem…???:-)
co si pod tím mám představit jakou izolaci,…můžete poslat link ?
děkuji
petr v
na p.vymetal@seznam.cz
díky
p
Nebudou to bublinky se zrcadlem? Tedy bublinková folie s hliníkovou vrstvou?
a jmenuje se to nějak?:-)
koupil jsem starej barak a teprv se se všim seznamuju…takže se omlouvám za tyhle “přiblblý” otázky..
topný systémMohu dostat e-mail adresu na pana "technika" , jenž zde prezentuje ten topný systém se dvěma akunádržemi? Chtěl bych skonzultovat můj podobný topný systém.
Děkuji, že mne skontaktujete. Vicha
Pingback: Opět o topení | Domeček
Dobry den p. Technik,
som vo faze kedy chcem objednat 2x800l aku nadrz http://www.akumulacne-nadrze.eu/lsx.php. Ide o to, ze mam pomerne ztiesnene priestory v kotolni (tieto nadrze sa mi tam zmestia ale su aj ine nadrze, ktore by som do kotolne dostal ale museli by byt na lezato. Moja otazka znie ci nahodou nemate prakticke skusenosti z lezatymi aku nadrzami. Vyrobca mi tvrdi, ze dochadza k zlemu premiesavaniu vody v nadrzi.
Vdaka za info.
U ležatých nádrží dochází k horšímu “vrstvení”, snadněji se promíchá horká nahoře se studenou dole, ale i když tomu předejdete velmi nízkým prouděním a podobně, tak v ležaté nádrži má “hladina” mezi horkou a studenou částí podstatně větší plochu a i bez proudění dochází k předávání tepla. To je fyzika pro základní školu. V ležaté nádrži se vám podstatně dříve srovnají teploty = vrchní horká část se ochladí, spodní studená se ohřeje. To je fakt.
Otázkou je jestli to vadí? Teplo jako takové se neztratí, jen změní své parametry. Paradoxně se možná sníží teplotní ztráty do kotelny, ale hlavně záleží na topném systému a použité regulaci. Pokud máte podlahovku a slušnou regulaci, tak ta využije i topnou vodu o teplotě cca 35stupňů celzia a méně. Naopak pokud máte radiátory, které chtějí vyšší teplotu, a k tomu málo inteligentní regulaci, pak vám tato topná voda zůstane bez využití.
Nikdy se nedá na žádný díl v kotelně říct jestli je obecně použitelný či nikoli. Vždy záleží na okolnostech a dalších komponentech okolo. Proto neexistuje žádné univerzální schema na systémy s AKU, kotlem … Vždy záleží na konkrétní situaci, konkrétních komponentách, konkrétním umístění …
Zdravím p. Technik
ďakujem za kopec užitočných informácií z Vašich stránok. Chcel by som sa poradiť ohľadom kúrenia v plánovanej nadstavbe nášho rodinného domu. Hrubý návrh máme vymyslený, potrebujeme tomu, ale vychytať muchy, a hľadáme presne takého človeka ako ste Vy. Pokiaľ to je možné kontaktujte ma prosím na e-mail.
Ďakujem.
Zdeno.
Pokračujeme po emaili. Technik
Dobrý deň sa praje,chcel by som sa spýtať:mám práve novo spravenu kotolňu s kotlom buderus 6 čl a dve akumulacne nádrže 1000l attack a adex komfort 06 so servom.Všetko v poriadku ale pri vybijani aku mi tlačí teplú vodu cez kotol(ale zaujimave je že opačným smerom ako pri nabijani.)Viete mi poradiť,aká môže byť príčina?Dalo by sa to vyriešiť spätnou klapkou,keď už nechcem investovať do elektroniky a ani chodiť po vyhasnuti zatvárať ventil na vstupe do kotla.Vopred ďakujem
A co takhle nějaké schéma? Je tam termoventil nebo ládomat na nabíjení AKU? Kolik je tam čerpadel a kde jsou zapojená? Jak jsou tyto čerpadla ovládaná? Toto asi na dálku nevyřešíme. Co říká ten, který to montoval? A kde je tato instalace, pokud by jste chtěl abych se na to dojel podívat, tak si zjistěte vzdálenost od Bučovic, vynásobte 2 a pak 9,5Kč. Připočítejte 500,- za konzultaci a můžem se domluvit.
Technik
Fuuu 250km cca x 8,5kc + 500kc = kvázi elektronika.Ak by Ste mi poslali email kontakt—martinchovan86@ gmail.com,tak by som to nafotil a poslal Vám.Ďakujem
Nezlobte se na mně, ale podle fotek opravdu neopravím vaše topení. To není jen tak. V prvé řadě by vám měl pomoci ten, kdo vám to montoval.
A pokud se vám zdá cena za cestu moc, tak zkuste najít nějakého odborníka blíž k vám. Víc vám nepomůžu.
Technik
Diskuse ukončena. Přečtěte si prosím další články v sekci topení a tam také pokračuje diskuse dále.