Po dokončení zateplení našeho domečku Vám přináším konečně další článek ze stavby.

Úplně první věc, kterou jsem musel udělat, než jsem postavil lešení, bylo zbourání části plotu mezi námi a sousedem. Aby jim neutíkal pes, tak jsem postavil provizorní oplocení na sousedově pozemku asi metr od hranice. Předem jsem samozřejmě vše konzultoval se sousedem a ten naštěstí nic nenamítal. Na plot jsem použil vlnitý plech sundaný ze starého plotu.

Druhou věcí bylo dořešení díry, původně schované právě mezi plotem a naším domečkem. Touto dírou nám do vaty mezi domy lezli myši a kdoví co ještě. Rozhodl jsem se dozdít tento odskok pálenýma cihlama na ostrou maltu.

Odřezal jsem trubky původní plotové konstrukce a vyzdil mezeru mezi soklem a podsklepením mého domu. Zdil jsem to jen tak od oka a poslední šár mi nějak ujel. Vymluvit bych se chtěl na ostré boční slunko a stínění odskoku polystyrénu. Mezeru musím ještě doházet maltou a celé to přijde nahodit a srovnat zároveň se soklem. Účel ale již plní i v tomto stavu – nevleze tam žádná havěť a voda poteče jen ven. Se soklem se musí dodělat i izolace rohu.

Konečně jsem se začátkem května pustil do stavby lešení. Abych si ho postavil podle mých představ a nemlátil se opět do hlavy, rozpočítal jsem si patra, abych se vešel nahoře pod rýnu a stanovil výšku prvního podlaží. Kvůli klidu jsem ani nikoho nezval na pomoc a využil okolních možností. Nezapomněl jsem odtáhnout schody od balkonových dveří, aby tam vlezl polystyrén a ještě zbylo místo zedníkům na ruce a neremcali. I lešení jsem stavěl s dostatečným odstupem od stěn. Stejně nakonec remcali a dokonce část lešení předělali, prý aby se to tam dalo zatočit a nebouchali se do ruk. Do večera jsem měl hotové dvě patra i s kouskem rohu.

Druhý den jsem dodělal horní patro, doskládal podlážky a udělal zavětrování. Taky jsem musel namontovat zpět rýnu. Tu jsem první den sundal, ale protože jsem tak nějak tušil, že tam bude lešení stát delší dobu, bylo nutné ji napojit zpět, ale bokem aby nezavazela při dělání zateplení a fasády. Patra mě krásně vyšla, že jsem ani pod příčnýma trubkama neměl problém se svýma 182 centimetrama a v posledním patře jsem se vešel pod rýnu a zároveň dosáhl nad okna. Akorát tchán remcal při demontáži, že nedosáhne na žabky, ale to mně vadilo asi nejmíň ze všeho. Obrovská výhoda byla, že bylo světlo a teplo dlouho do večera a stihlo se toho za jeden den celkem dost. Škoda že volných dnů bylo tak málo. Na fotkách si můžete všimnout datumu a času pořízení fotky.

V dalších dnech jsem na naléhání manželky odvezl zbytek nevyužitých trubek a podlážek, aby nevadily dětem na dvorku. Tchán byl trochu zaskočený, když jsem dojel, ale nakonec se to zvládlo uklidit. Alespoň jsem si vyzkoušel vlečku, kterou jsem zužoval.

Na spodku soklu jsem nejdříve vyrovnal rovinu mezi polystyrénem bednění věnce a obvodovou zdí. Částečně polystyrén uhnul při betonování stropu a částečně za ta léta zvětral působením UV záření sluníčka. Obrousil jsem zvětralou vrstvu a po proměření jsem si nařezal na pile desky o tloušťkách 10 – 15 – 20 – 25 mm a postupně je nalepil na spodek soklu. Další den jsem po úplném zatvrdnutí lepidla obrousil polystyrénové pásky do roviny s fasádou.

Ještě před započetím lepení polystyrénových desek jsem na všechny okna a balkonové dveře nalepil lišty a proužky polystyrénu nařezané na profil 50x50mm. Po zatvrdnutí lepidla jsem polystyrén zabrousil do roviny se zdí a také obrousil veškeré zdivo. Poté jsem se mohl pustit do lepení desek.

Na spodku soklu jsem si natáhl šňůrku a začal s lepením spodní soklové řady polystyrénových desek. Aby desky neujížděly na lepidle, tak jsem je po srovnání zafixoval dvěma hřebíky 6×180. Lepení desek je vcelku brnkačka a jak přibývá polepená plocha, tak to člověka i baví. Vždy jsem si dopředu minimálně o dva šáry rozvrhnul poskládání desek, aby správně vycházely přesahy a výřezy na rohách oken/dveří.

Postupně jsem lepil desky, vrtal hmoždinky do desek nalepených předešlé dny a nakonec hmoždinky přetíral na konci dne zbytkem lepidla v kýblu.

Postupně jsem tak dolepil polystyrén na celý zbytek domku. Vše probíhalo pod dohledem statné ošetřovatelky.

Jediný problém, který jsem musel řešit, bylo dokupování materiálu. Při nákupu před x lety jsem vzal všeho o něco míň, s tím, že se dá dokoupit dle skutečné potřeby až při dodělání. Lepidla zbylo pár pytlů a už začínalo tvrdnout. Čerstvé bylo v pohodě. Polystyrénových desek jsem se nemohl dopočítat a tak jsem je dovážel nadvakrát. Největší potíž ale byla s hmoždinkami. Když jsem vypotřebovat ty, které jsem měl již z doby začátku zateplování, rozhodl jsem se objednat hmoždinky po internetu. Až když dorazil balík domů, zjistil jsem, že jde o polský výrobek nevalné kvality. Hřeby byly z černé umělé hmoty a nešly do hmoždinek zarazit. Jaksi divně pružily a při použití hrubé síly se hmoždinka zlomila v polovině. Zkoušel jsem všechno možné, ale jediné co pomáhalo, bylo dokonalé vysátí prachu z díry a přesné trefení trnu. Po několika hodinách usilovné práce s nevalnými výsledky jsem se zdravě naštval a rozhodl obětovat šest stovek, které jsem za hmoždinky dal a šel koupit ve stavebninách jiné hmoždinky. K mému překvapení měli v mých oblíbených stavebninách hmoždinky stejného polského výrobce se stejnými trny. Koupil jsem tedy alespoň jiný typ hmoždinek s jiným tvarem trnu a kratší rozevírací částí na konci. Ty mně šly o poznání líp zatloukat, ale s těmi starými, které měly trn ze světlého materiálu podobného laminátu, se to srovnat nedalo. Spoustu hmoždinek jsem musel vytrhat a nahradit o kousek vedle jinými.

Ještě bych zmínil dilataci mezi mým a sousedovým domem. Měl jsem ještě dvě dilatační lišty, které jsem tentokrát nijak neupravoval a jednu stranu nalepil na sousedovu fasádu a na polystyrénu vytvořil žlábek a hranu pro nalepení druhé strany. Metr lišty mi ale chyběl. Vím, že minule se lišta objednávala a trvalo to celkem dlouho, než došla a tak jsem se to rozhodl vyřešit za pomoci okenní lišty, kterých mi zbylo. Jednak to ode mne nepůjde vidět, a druhak by v dolní části neměl být takový pohyb domů jako nahoře. Pokud tedy nějaký pohyb bude.

Po doklepání a zamazání všech hmoždinek jsem povolal strejdu se zedníkama na dodělání. Nejdřív nalepili na sokl a nad okna lišty s okapničkou a na všechny hrany rohové lišty. Druhý den předělali lešeňové trubky u fasády z druhé strany stojek, prý by se tam bouchali do ruk. A to jsem jim ještě musel postavit za rohem půlpatrovou “kostku”. Ta nám pak posloužila i pro ostatní profese. Pak natáhli lepidlo s perlinkou. Tentokrát již dávali síťku svisle, tak jak jsem chtěl. Bylo jich taky víc než minule, ale minimálně jeden z nich byl nějakej divnej. Jo a taky jsem jim musel vytvořit ráhno s kladkou, nebyli si schopni nebo ochotni kyble s lepidlem podat. Mně nikdo kýble s lepidlem nepodával, a musel jsem si je při lepení polystyrénu bez remcání vynosit sám.

Pak ještě udělali druhou vrstvu a doladili špalety kolem oken a balkonovek. Na řadu přišly parapety. Dojel objednaný klempíř, poměřil si rozměry a opět mě instruoval, jak mám podklad nachystat. Tentokrát jsem se s tím nepáral. Obrousil jsem nejdříve na krajích dvě prohlubně příčně položeným brusem a pak mezi prohlubněmi srovnal hranu a celou plochu.

Ještě než jsem dolepil polystyrén, jsem řešil co s částí nad oknama. Měl jsem tam již podbití, ale chtěl jsem polystyrén nalepit až dovrchu, aby se napojil na vatu mezi krokvama. Takže jsem podbití demontoval a po natažení lepidla namontoval s mírnýma úpravama zpět.

Pak přijel klempíř a namontoval parapety. Na rohu jsme se domluvili, že prodlouží rýnu a já dorovnám tašky. Rozšiřoval jsem to kvůli tlustšímu polystyrénu na štítu a u rýny mi to nevycházelo. Takto je to vyřešeno, tak jak to má být. Na druhé straně jsem se rozhodl nezateplovat tenký pruh přesahu mé střechy nad sousedovou a jen tam natáhnout lepidlo s fasádou. Na ukončeném polystyrénu pak bylo nutné oplechování, které mi klempíř taky namontoval.

Byla půlka září. Nahlásil jsem strejdovi nachystaný domek na finální fasádu a pak už jen čekal. Ještě před vlastním natažením fasády natřeli stěny penetrací. Použili mnou dodanou originální penetraci od Webru. Ptal jsem se strejdy, jestli mám zalepit okna, že mám i koupený igelit, ale utvrdil mne v tom, že stačí, jak mám zakryté parapety, že se okna nezašpiní. To mi vyhovovalo, neboť jsem měl jiné aktivity. Asi týden jsem toho litoval.

O pár dní později natáhli dva zedníci úzký pruh od souseda. Moje představa byla, že nejdřív udělají tu velkou plochu a pak tu menší od souseda. Pokud zbyde pastovitá omítka tak se udělá i kousek mezi střechama. Takto spotřebovali zedníci jeden a půl kýble a jen jsme odhadovali, kolik ještě bude omítky potřeba. Nakonec jsme se shodli na doobjednání dvou kýblů. Co vám budu vykládat, nakonec mi jeden a půl kyblu zbylo. Kdyby se jelo podle mýho, tak jsem mohl minimálně jeden kýbl ušetřit.

Takže další pomlka byla, když se čekalo na zbytek omítky. Když jsem ji ve stavebninách chtěl vyzvednout, vedoucí zjistil, že sice objednávku napsal, ale neposlal ji. Trošku se to protáhlo. Mezi tím jsem prodloužil držáky na rýnu a natloukl je do zdi. Jednou jsem se paličkou minul a praštil do omítky. Musel jsem to opravit.

Nakonec dorazili zedníci až v půlce října. Naštěstí přešly ranní mrazíky a trefili se do slušného počasí. Natáhli velkou plochu a taky kousek mezi mou a sousedovou střechou. Hlídal jsem si předpověď počasí, a tak jsem se se zedníkama domluvil, že si lešení rozeberu sám. Potřeboval jsem ještě namontovat rýnu a sundat zakrytí parapetů. Až v dalších dnech jsem zjistil, jak dopadly okna. Největší kusy jsem odloupl pomocí špachtle, ale většinu cákanců musela sundat manželka, když umývala okna. Než aby nám to podřeli zedníci, tak to radši očistila za pomoci houbičky s drsnější stranou sama. Taky je na strejdu dost naštvaná. Po namontování rýny jsem začal s rozebíráním lešení. Sundal jsem podlážky a rozebral horní patro. Na rozebrání spodku jsem si radši domluvil na pomoc tchána, aby mně nějaká trubka neťukla do fasády. Po rozebrání lešení jsme zrovna podlážky i trubky naložili na vlečku a odvezl jsem to vrátit tchánovi.