V minulém díle jste se dočetli o rozhodnutí provést zateplení na sklonku podzimu a o několika prvních přípravných krocích. V dnešním pokračování se dostaneme až do finále severní stěny do ulice, tedy dokumentuji kompletní postup zateplení našeho domečku.
Ale pojďme pěkně od začátku. Za sebou máme stavbu lešení, vymyslel a zrealizoval jsem krytí dilatační spáry u souseda a zasekal jsem husí krk s kabelem pro zvonek. Viz http://www.technik.bloguje.cz/820998-zatepleni-aneb-polystyrenove-kolotoceni.php . Mezi další přípravně chystací práce patří ostění oken. U kamaráda jsem viděl suprové lišty řešící detail napojení omítky na rám okna a nechal se inspirovat. Když jsem je našel na internetu byl jsem z nich opravdu nadšen a nakonec je již znal i můj dodavatel ze stavebnin. Jejich instalaci jsem započal na okně ve vikýři, kde jsem byl vždy o jeden technologický krok napřed. Na tomto okně jsem již kdysi zkoušel nalepení polystyrénu, ale neznal jsem ještě tyto lišty. Rozměřil jsem si tedy umístění lišt, udělal tužkou rysky na rámu a podle rysek jsem lišty přilepil. Tady jsem ještě trochu experimentoval se sílou izolantu na ostění, ale dále jsem již používal jen 5cm.
Na detailní fotce jde vidět princip a použití lišty. Lišta je k rámu přilepena pěnovou páskou o síle cca 2mm která vyrovnává dilatační pohyby. Síťkou je připevněna k polystyrénu a dvěmi drážkami umožňuje přesné zatáhnutí lepidla a fasády do absolutní roviny. Žlutá páska kryje lepící vrstvu na kterou se může přilepit igelit chránící okno před umazáním od fasádních barviv. Po dokončení fasády se igelit serve a lišta s lepidlem se odlomí (má zeslabené místo u kraje. Ve finále máme krásně ukončenou fasádu u okna s vyřešenou těsností i pohledovou spárou.
Po nalepení okenních lišt a vlepení polystyrénu kolem ostění okna jsem nalepil na vikýř polystyrénové desky o síle 5cm. Jak jsem psal již minule byla zde střecha připravená přesahem na pěticentimetrový polystyrén a já už nechtěl potřetí předělávat boky vikýře. Fotodokumentace bohužel neproběhla, takže následuje fotka již s namontovanými hmoždinkami. Ty jsem montoval po několika dnech. Použil jsem hmoždinky o délce 110mm.
Během polystyrénování se soused rozhodl pokácet vzrostlý smrk na hranici našich pozemků. K náhlému rozhodnutí ho údajně vedly obavy z budoucího poškození mé nové fasády. Domeček tak vykoukl z dosud nespatřeného úhlu. Bohužel jsem přišel o úkryt před zraky kolemjdoucích a už se nemohl zašívat.
Začátkem listopadu se náhle ochladilo a teploty padaly pod bod mrazu. Dal jsem si trochu na čas a věnoval se ostatním činnostem jako zahradě a přípravě dřeva pro topení. Nějakou dobu již topím každý den, přestože využívám svoje akumulační nádrže. Ale jen vyjímečně mi to vyjde, že jeden den netopím, zejména pokud svítí slunce. Měl jsem trochu času i na internet a tak jsem se na poslední chvíli zabýval sbíráním podkladů k montáži zateplovacího systému. Jako zajímavé bych doporučil stránky zatepleni-fasad.eu, kde jsem v sekci „vše o zateplení" našel i technologický postup při zateplování domu od firem Bau mit a Ceresit. U ceresitu se mi nezdají některé detaily nejlépe vyřešené a odpovídají pravidlům tak před pěti lety. Zato od Baumitu jsem se dočkal podrobného popisu systému ETICS s vysvětlením postupu a dokonce rady co a jak si zkontrolovat při dodávce na klíč a druhý soubor ukazuje jednotlivé detaily systému ETICS. Soubory jsou ve formátu pdf a je potřeba mít pro jejich otevření volně stáhnutelný prohlížeč. A tady jsou přímé odkazy:
http://imperia.ebau.at/imperia/md/content/baumitcz/etics_technologicky_predpis.pdf
http://imperia.ebau.at/imperia/md/content/baumitcz/detaily.pdf
Přes den teplota šplhala nad 10°C, ale při jasné noci klesala na hranici a někdy i pod bod mrazu. Pomalu jsem chystal lišty kolem oken a dveří a připravoval si polystyrén na ostění. Nakonec jsem zjistil, že okna jsou odsazena od líce zdi přesně o pět centimetrů a proto jsem se rozhodl použít na ostění právě pěticentimetrové desky, kterých mám dost ještě z hrubé stavby. Někde jsem viděl, jak se řeže polystyrén na kotoučové pile, a tak jsem to taky vyzkoušel. Na své stolní pile s ostrým kotoučem s SK plátky jsem si nastavil doraz nejdříve na 5cm a poté ještě na 5,5cm. To jsou míry které jsem odměřil na oknech a dveřích. Polystyrén šel nádherně řezat, vůbec se nelepil z čehož jsem měl největší obavu a řezná hrana je krásně hladká. Po nařezání jsem polystyrén vlepoval za síťku lišty. Překvapilo mně, jak to jde dobře a jak lišta svými výstupky zajišťuje rovinu. Pro názornost jsem postup vlepování nafotil. Postupně jsem nalepil polystyrén na veškeré ostění a vše bylo připraveno na vypuknutí velkého polystyrénolepení.
Po teoretické stránce zcela na 100% připraven jsem se nakonec 14. listopadu pustil do díla. Začal jsem založením prvního šáru polystyrénových desek. Jak už bylo řečeno v minulém díle mám na soklu již 8cm polystyrénu a na něj příjde ještě 12cm fasádního. Přítomnost soklového polystyrénu ale znemožňuje použít klasickou zakládací soklovou lištu. Pro ukončení hrany jsem měl vymyšlenou plastovou hranu s okapničkou, ale pro založení prvního šáru jsem musel improvizovat. Literatura předepisuje instalovat minimálně hoblovanou lať, na kterou se polystyrénové desky kladou, já ale použil jinou fintu. Na spodku soklu jsem si do váhy napnul provázek, a podle něj nabouchal do štěpkocementových cihel v soklu 180mm hřebíky. Nechal jsem je přečnívat asi 3cm a postupně na ně kladl polystyrénové desky. Nebyla to žádná hitparáda a musel jsem si pomáhat podkládáním kousků čehokoli co jsem našel na zemi, aby byly desky rovně a i podle pohledu na hranu psaly rovinu. Přitom jsem ještě musel kontrolovat svislou rovinu, v některých místech byl soklový polystyrén poněkud utopen.
Přitom jsem si osvěžil v paměti míchání lepidla novou vrtačkou …
… vyzkoušel řezání polystyrénu novou pilkou …
… a naučil se roztírat správné množství lepidla na desku …
… a posléze ho zvrásnit novým zubatým hladítkem.
Desky jsem se rozhodl lepit celoplošně. Hrubá stavba z ytongů je opravdu rovná a roztírání lepidla zubatým hladítkem zabezpečí relativně stejné množství lepidla na všech deskách a následně jejich rovné lepení. Desku jsem jen opatrně položil na její místo, abych nepotřísnil spáru mezi sousedními deskami a poplácáním po celé ploše vytvořil její dokonalé spojení s podkladem. Sice jsem stále kontroloval horizontální i vertikální rovinu, ale korekcí bylo zapotřebí minimálně. Po uložení celé sokové řady jsem se rozjel a v ploše vedle dveří bez dalšího řezání desky rychle přibývaly a lepidlo v kýblu mizelo.
Vzhledem k okolnostem jsem se rozhodl pokračovat i za umělého osvětlení. Použitá zářivka 58W dodává dostatek světla a při správném nasměrování bylo na práci dobře vidět. Navíc od bílé stěny Ytongů i od bílého polystyrénu se světlo odráželo, což v konečném důsledku vytvářelo příjemné difůzní osvětlení bez negativních stínů. Foťák samozřejmě nedokáže zachytit situaci správně, ale pro nastínění situace přikládám několik fotek.
Nakonec jsem se tak rozjel, že jsem končil až po 20 – té hodině a spodní patro lešení bylo skoro hotové.
Druhý den v neděli jsem dělal jen drobnosti. V sobotu večer jsem si všiml, že je lešení poněkud našikmo. Nejdříve jsem to přikládal za vinu štamprlím slivovice a pivu, ale pak jsem vodováhou přeměřil podlážku a nevěřil jsem svým očím. Na metrové vodováze dělal spád 5cm směrem dolů od domu! přitom při stavbě lešení se určitě používala vodováha, takže někde bude chyba. Takže v neděli jsem po důkladné prohlídce zjistil, že lešení na straně dál od domu stojící na navážce se propadává. Připevnil jsem tedy na lešení pomocnou stojku, přes kterou jsem pomocí zvedáku na auto nadzdvihnul celé lešení o cca 5cm do původní výšky a pod původní stojkou vyměnil prasklou dřevěnou podložku za pořádnou cihlu. Abych ji tam dostal, musel jsem ještě část zeminy pod stojkou vyhrabat. Poté jsem zvedák opatrně povolil a lešení si sedlo zpátky. Podobnou opravu jsem udělal ještě u jedné stojky, tam stačilo přidat desku napříč.
Přidávám ještě fotku detailu spojení lešení s krovem pod vikýřem.
Druhý velkolepící den byl 19. listopad. Podle předpovědi měly být několik dní i přes noc teploty nad nulou a tak jsem směřoval vše k tomu, že by se v sobotu 21. mohla natáhnout vrchní vrstva lepidla. Pokud se totiž lepí polystyrén, zůstává lepidlo schované za polystyrénem a ohřívá se od zdi. Menší mrazík mu nevadí. Vrchní vrstvu však nic nechrání, ba naopak ještě je od tepla z domu oddělena právě polystyrénem. A pokud by v době zrání zmrzla, mělo by to katastrofální následky. Takže jsem dolepil polystyrén v dolním patře lešení bržděn zařezáváním desek a kombinováním řezů pro správnou skladbu desek v rozích oken a postupně jsem se přesunul i do horního patra. Dělal jsem v klidu a počítal s doděláním za umělého osvětlení. Navíc jsem opět práci přerušoval odbíháním každou půl hodinu přiložit do kotle. Na zbytek lepila jsem ještě nalepil tři desky „za roh" pro zalištování rohu. Tentokráte jsem končil až po deváté večer.
Na sobotu jsem měl domluveného tchána na brigádu. Nejdříve se věnoval vikýři, kde si zabrousil polystyrén na špaletách, na boky nalepil rožky se síťovinou a na horní hranu lištu s okapničkou. Ostění dělal na hotovo. Na vikýři již byly hmoždinky i přemázlé lepidlem, takže hned v dalším kroku natáhnul na polystyrén lepidlo a perlinku.
Já jsem vrtal a bouchal hmoždinky. Na spodní hraně, kde je i 8cm soklového polystyrénu jsem použil hmoždinky 250mm. Dával jsem je v jedné přímce na spoje desek a dvě do každé desky. Přibližně podle rastru 8 ks/m2. V ploše jsem je dával hmoždinky 180mm do rohů každé desky, tedy v rastru 4ks/m2, a u zakončení a hlavně na nároží opět hustěji.
Dlouhé hmoždinky byly nějaké méně kvalitní a bylo to znát i při montáži. Trn šel blbě zaklapnout a do jedné hmoždinky jsem ho nemohl dostat, až se rozbila. Podle návodu od bachla jsem vadnou hmoždinku odříznul a i ostatní, které nedržely nahradil kousek vedle jinou. Kratší h
moždinky byly kvalitnější a krásně šly zabouchávat. Pouze ty, se kterýma jsem se trefil do dutiny, jsem převrtal vedle. Po navrtání hmoždinek jsem ještě dolepil zbytek desek „za roh" a postupně od nejstarších je začal zařezávat a zabrušovat.
Na takto nachystaný roh tchán nalepil také rohovou lištu, dolepil lištu s okapničkou na sokl, nalepil rožek od dilatační lišty od souseda a taky všechny ostění kolem oken a dveří. Mezi tím ještě dojel klempíř, kterého jsem si v týdnu domluvil, aby si na míru změřil parapety a abychom se domluvili, jak mu mám nachystat spodek okna na montáž parapetů. Tchán měl ve čtyři padla a já ještě do pozdního večera zalepoval hmoždinky lepidlem a zařezával a brousil polystyrén pro usazení parapetů. Tak aby bylo možno v neděli natáhnout momentálně finální vrstvu lepidla s perlinkou.
V neděli za kuropění se tchán pustil do díla. Pomohl jsem mu s nachystáním perlinky a pak už jen míchal lepidlo a sem tam něco podal. V klidu jsem si tak mohl dochystat na čisto plochu pro nalepení parapetů na pěnu a dočistit vikýř. Tchán nakonec správně aplikoval síťovinu až do namazaného lepidla, což jsem nevěděl jestli je zvyklý a opačný postup, který ještě občas u profíků je k vidění, se považuje za závažnou chybu. Takže jsem ho nechal v klidu pracovat.
Poté co dorazil, mi klempíř namontoval parapety. Dělal mi již veškeré rýny a oplechování na střeše, takže vím, že je šikovný a dělá pěknou práci. Kromě parapetů u oken mi udělal i „parapet" před dveře, který je tam kvůli zatékání a mechanicky bude chráněn přečnívající podestou. Nestihl jsem ho vyfotit, tak snad příště.
Poté co tchán dodělal zbytek plochy jsem namontoval sundanou rýnu u vikýře rozebral kostku lešení a doskládal zpátky střešní tašky. Severní stěna do ulice je prozatím hotova a můžeme rozebrat lešení a dostavět ho na štítu. Toto je zatím první vrstva lepidle, která chrání polystyrén hlavně před UV zářením. Těsně před aplikací barevné fasády se natáhne ještě jedna vyrovnávací vrstva lepidla a až po vyzrání konečná fasáda. To ale nebude dřív než příští rok. Termín zatím nevím.
A protože jsme dokončili jednu etapu, dovolil bych si malé číselné zhodnocení. Při objednávce materiálu jsem počítal hrubou plochu bez odečtení oken. Na přední straně je to tedy 8×4=32m2 plus 2,3m2 vikýř. Polystyrénu jsem spotřeboval 59 tabulí což je 29,5m2, bez vikýře, tam je pětka. Lepidla padlo 10 pytlů, neboli 250kg. Včetně vikýře to vychází 7,28kg/m2 hrubé plochy, ale na čistou plochu bez oken, která činí (26,8 + 2 m2) to vychází 8,7kg lepidla na m2, přičemž podklady hovořily o 3,5kg/m2 na lepení a 3kg/m2 na stěrku. Tady mám spotřebu větší, a to ještě není druhá vrstva stěrky. Nevadí mi to a šetřit určitě nebudu, jen jsem chtěl dát případným zájemcům podklad z praxe. Ještě bych mohl dodat že včetně chystání všech detailů to zabralo zhruba 55 člověkohodin.
SUPERKrásně detailní článek, díky za ispiraci 🙂
AHOJ. OPRAVDU PEKNY CLANEK. MUSIM SE DOJET PODIVAT JAK TO VYPADA V REALE. JINAK JESTE TI VE TVEM CLANKU CHYBI JEDEN UDAJ. SPOTREBY LEPIDLA JSOU JISTE PRESNE JAK TE ZNAM. ALE CO SPOTREBA PIVA A SLIVOVICE??? 😕 🙂
Re: JarinekAno správně.
Doplňuji další údaje. Na 30m2 mám spotřebu 30 jedenáctek a 0,5l 52%lihoviny.
Pomohlo to zateplení spotřebě topiva?Chtěl bych se zeptat na tři věci:
1) Stihl jste dodělat co jste plánoval před prvním sněhem nebo jste musel lešení vrátit tchánovi? 🙂
2) V litaratuře se uvádí, že se čerstvý polystyren scvrkává, takže se má nechat nějaký čas před montáží (tuším že dva-tři měsíce) odstát. Řešil jste to nějak?
3) Projevilo se zateplení nějak citelně na tepelných ztrátách, tj. topíte teď v pomalejším rytmu než před zateplením?
Srdečně zdravím,
Kamil S.
re:1.Stihl jsem jen to co je v článku. Lešení jsem zatím nevrátil. Stojí. Okolí promlouvalo tchánovi do duše, aby mi lešení nechal do jara do dodělání zateplení. Pak se to rozdělá a postaví u něj. Vzkázal mi, že si ho můžu nechat, akorát mám schovat podlážky.
2. V odborné literatuře se to nepíše. To se jen povídá mezi lidmi. Fasádní polystyrén je tzv. stabilizovaný, to znamená "uzrátý". Pak se teprve řeže na míru.
3. Citelně se zateplení projevilo v koupelně. Je tam žebřík, který jsem nepřepočítal na nižší teplotní spád jako ostatní radiátory a loňskou zimu tam bylo stále chladněji než v obytných místnostech. Letos je tam pěkně teploučko!
Díky za podrobnou odpověďDíky za odpovědi (za vysvětlení jak je to s tím scvrkáváním) a jsem rád, že zateplení skutečně tepelně izoluje 🙂
K sposobu lepenia polystyrenu…Dobry den p. Technik,
som velmi rad, ze robite tieto stranky a velmi Vam za ne dakujem.
Ale k Vasemu zetepleniu, tiez som to absolvoval svojpomocne pred 5-rokmi.
Vsetko co robite je technicky spravne, akurat to lepenie polystyrenu nie je najstastnejsie.
Z pohladnu pevnosti je vynikajuce ale z pohladu potencialneho vlhnutia muriva (netvrdim, ze to musi nastat)
to nie je celkom idealne riesenie.
Spravne by sa mali lepit polystyrenove dosky na body. Presnejsie 6-bodov (z lepidla). 4-body su v kazdom rohu
polystyrenu a 2-body su v strede dosky (vyzerato ako cislo 6 na hracej kocke).
Vyhodou takehoto lepenia, ze dom Vam lepsie dycha a vzduch medzi Ytongom a polystyrenom
plni funkciu dalsej izolacie (medzera medzi murivom a polystyrenom je cca 1-2cm).
Ak by sme mali ist do detajlov tak este v hornej casti pod strechou, by mali byt odvetravacie otvory,
ale priznam sa, ze sa mi to z estetickeho holadiska nepacilo a nemam ich spravene.
Dom je zateplneny ako som uz spomenul 5-rokov a nemam, nikde ziadnu plesen, netvrdim, ze Vam dom
zacne pesniviet alebo vlhnut ale byva to jeden z dovodov takehoto lepenia.
Nechcel som Vas nijak vystrasit, len ak este mate pred sebou dalsie steny na zateplneie mozete
zvazit pre a proti. Pokial ide o bodovy spoj drzi skvelo, samozrejme hmozdinky som pouzil tak ako aj Vy.
V zavere snad iba otazka aku planujete fasadnu omietku ? (lebo aj tu sa da vela veci spravit kvalite a lacno).
Prajem vela uspechov pri praci.
Tak takhle to dopadá, když si amatér chce něco vylepšit a spojí dvě technologie dohromady. Buďte rád se vám to nezvlnilo a nepopraskala vám vrchní vrstva. Doporučuji prostudovat výše zmíněné odkazy na odborný postup.
I když se polystyrén lepí na tzv. buchty, MUSÍ se nalepit po obvodu každá deska. To znamená dvě buchty do prostřed a po celém obvodu pásek. Jinak hrozí, že se při teplotních roztažnostech polystyrénu desky prohnou a při pohledu podél stěny jdou vidět obrysy desek – jsou dál od stěny než středy desek.
Mezera mezi tepelnou izolací a stěnou se dělá u provětrávané fasády a to zejména u vaty, kde hrozí vykondenzování vlhkosti do vaty a snížení jejích tepelně izolačních vlastností. Dělá se to ale úplně jiným montážním systémem a jsou na to speciální požadavky.
To byl taky jeden z důvodů proč jsem se rozhodl pro polystyrén a né pro vatu. A lepení na buchty je používané spíš u křivých nebo hrbolatých zdí (brizolit) kde se tím eliminují nerovnosti. Na spotřebu lepidla je to zhruba stejné ale na pracnost a dodržení rovinnosti stěny je systém buchet náročnejší. Může se vám to podařit rozvlnit už při lepení. Při rovném a hladkém podkladu je celoplošné nanášení lepidla vhodnější a méně náchylné na rozvlnění plochy.
O vnější omítce ještě nejsem rozhodnutý.
No nedubem sa s Vami v tejto veci priet ale nez som sa do zateplenia pustil nieco som o tom precital. Ja som nespajal dve technologie, prave sposob, ktory ste pouzil je v odbornej literature vytykany ako spatna technicka realizacia, ktorej nasledok moze sposobovat vlhnutie muriva.
Odbocim: …tak ako treba, ked sa dava sklo-textilna sietka, treba najskor naniest vrstvu lepidla na polystyren a az potom dat sietku.
Nsledne ju treba zatriet lepidlom (mnohe firmy to rovno zatru lepidlom a v plyvom pocasia dochaza casom odpadavaniu fasady – toto nie je Vas pripad). Toto su dve najcastejsie chyby pri realizacii.
Mozem Vas ubezpecit, ze nasa fasada je v 100% stave a mavame tu pekne dazde ako aj vetriky.
A pokial ide o fasadnu vatu myslim, ze polystyren je rozhodne rozumnejsie riesenie.
Chcel by som sa Vas spytat, ako casto teraz po aspon ciastocnom zatepleni kurite. V clanku, kde pisete o Vasej kotolni ste spominal, ze Vam Vase AN vydrzia cca 3dni, tak ma zaujima ci sa nieco zmenilo k lepsiemu (onedlho budem davat do prevadzky podobne riesenie kotolne ako mate Vy).
Nemíním se s Vámi přít, ale v textu mám odkaz na technologický předpis pro montáž ETICS tak tam je to napsané a shodou okolností jsem viděl fasádu na bytovce po cca sedmi letech, kde použili Vámi popsaný postup montáže a teď řeší co s tím. Jestli celé strhnout a nebo přidat další vrstvu polystyrenu a pořádně nahusto zahmoždinkovat. Apropó, ono taky záleží jak jste dával hmoždinky. Ty to mohou ještě zachránit, když se dají na rohy desek.
K topení. Už jsem to tady dnes psal, ale možná pod jiným článkem. Zateplení jde hodně poznat v koupelně, kde jsem zapomněl přepočítat žebřík na nižší teplotní spát a bývalo tam občas chladno. Teď je tam krásně teploučko. Jinak jednou za tři dny jsem topil při venkovních teplotách kolem 10°C a výš. A to bylo ještě před zateplením. Zateplení je zatím na velmi malé ploše 30 ze 180 m3. Takže uvidíme až to bude celé. Spíš se těším na vzduchotechniku. Jestli vše klapne, tak do jara by mohla být.
Už je moc hodin tak je to samá chyba. Omlouvám se za teplotní spáT a polystyrén je v m2.
stěrkaNěco k základní vrstvě-stěrce z TP výrobců.
Celková tloušťka základní vrstvy je obvykle 2 – 6 mm.(2mm u disperzních tmelů). Skelná síťovina musí být v poloze 1/2 – 2/3 tloušťky základní vrstvy, blíže k vnějšímu líci. Vždy musí být dodrženo minimální krytí skelné síťoviny vrstvou stěrkové hmoty min. 1 mm, v místech přesahů síťoviny a při použití disperzních stěrkových hmot, nejméně 0,5 mm.A teď to důležíté z normy…Pokud nanesaná st.hmota s uloženou skelnou síťovinou nemá požadovanou celkovou tloušťku základní vrstvy a pokud to dokumentace ETICS dovoluje ,zajistí se požadovaná tloušťka základní vrstvy nanesením stěrkové hmoty na vyrovnanou,nezatuhlou a nevyschlou původně nanesenou stěrkovou hmotu se skelnou síťovinou…
To znamená,pokud se dělá základní vrstva na 2x(jen pokud se musí),tak ta druhá vrstva max.do 2dnů.Někteří výrobci to ve svých TP už na 2x přímo nedoporučují.
Ještě k tal.hmoždinkám.Pokud zateplujete porobeton používejte hmoždiny,ktéré jsou opravdu pro tento materiál vhodné a určené.Klasické tal.hm.ztrácí v porobetonu postupně přídržnost.
Spotřeba-Pokud se vše dělá jak má tak spotřeba lepení+stěrka je 9-12kg.Tabulkově udávaná celkem7kg je jen výpočtová v ideál.podmínek na rovné ploše(bez rožkování,vyrovnávání,zamazávání ap)
Snad ještě(nevím jestli jsem to nepřehledl)tak před lepením by se měl tenhle podklad napenetrovat.
Jinak dobrá práce.
Poznámka k odvětrávání zatepleníTato poznámka míří spíš k panu Peterovi – podle mě je odvětrávání pod vrstvou polystyrenu hloupost – to byste si neustále pouštěl vzduch pod izolaci, takže si
1) zhoršíte tepelně-izolační schopnost zateplení v zimě
2) v létě při vysokých venkovních teplotách, kdy je ve vzduchu rozpuštěna spousta vody, by vám na (ralativně) chladných stěnách domu voda kondenzovala (podobně jako když v letní podvečer padne rosa).
Podle mě by tedy takové odvětrávání napáchalo víc škody než užitku. (Je to jen můj fyzikální názor, nejsem stavař).
Opravdu podrobný a velmi názorný článek s množstvím skvělých fotek, díky!!! Sbírám teď informace a odkazy na různé blogy o stavbách svépomocí, abych se měl čeho chytit, až se do toho taky pustím. Ať se Vám dobře bydlí!