Tímto prohlašuji letošní akci „brambory” za ukončenou. Pojďme se podívat jak to celé probíhalo. Kromě brambor se dozvíte i o zbytku naší zahrádky a zhlédnete jedno pěkné video.

Vše začalo v dubnu. Pole poorané loni na podzim odpočívalo a čekalo, až si rozplánujem co kde zasážem či zasejem. Nejdříve jsem Mauntfieldem porotavátoroval část kde loni byla cesta a letos by měla být zelenina. Od letoška do budoucna by cesta měla vést v jedné třetině pole a na zbytku by se měly střídat plodiny. Tedy na dvou třetinách brambory a na zbylé třetině zelenina.

Také jsem letos konečně Hance vyrobil pařeniště na skorou zeleninu jako je salát, ředkvičky a kedlubny. Na výrobu jsem použil staré dvojité okno, kterému jsem z křídel odšrouboval jeden rámek.

První týden v dubnu mi kamarád narýhoval pole na zasázení brambor. Cestu jsem naplánoval právě podle jeho rýhovače, který je na čtyři řádky. Celkem mi tedy narýhoval 11 řádků. Protože jsem zrovna byl v práci sázel jsem brambory až po dvou dnech. Dával jsem je trochu hustěji než doporučovaných 20cm, protože jsem si byl vědom menší osázené plochy. Zahrnoval jsem je hráběmi a nakonec mi tchán půjčil jeho Vari-hondu abych je zaválel. Na rozdíl od něho mám pole ve svahu, takže do kopce si to občas hráblo a dolů jsem musel jet s vytočeným motorem, protože není na válu brzda a stroj má odstředivou spojku.

Kvetoucí švestka kterou jsem před dvěma lety (nebo už dřív?) radikálně seřízl. Starý zanedbaný strom téměř nerodil. Letos konečně bude něco do bečky.

Letos mi téměř u všeho pomáhala kačka. Strašně ji to baví se mnou cokoli dělat. Naučila se zalévat, trhat plevely, sbírat mandelinku do kelímku s vodou, jen těch larev se zatím bojí.

11. května jsem brambory poprvé a naposledy oboral mountfieldem. I přes zkušenosti a průpravu z loňska to byl opět porod. I po zatížení má stroj tendenci hrabat čímž mění směr a s radličkami v hlině se prakticky nedá ovládat. Musel jsem nejdříve hlínu jen lehce líznout, abych si vytvořil rovné „koleje” a napodruhé teprve jít trochu hloubš. Samozřejmě za podpory mých rukou tlačením. Doufám že na příští rok seženu nebo vyrobím oborávač za traktor, stejně jako loni jsem měl plyskéře na dlaních od tlačení. K dalšímu oborávání již nedošlo jednak kvůli deštivému počasí, ale také kvůli malé světlé výšce mezi kolama mauntfieldu. S koly v důlcích bych si převodovkou ulámal rostlinky.

Průběžně jsem začal s vytrháváním plevele a sbírání mandelinky.

pole máku na družstevním za naším pozemkem.

Pohled z konce naší zahrady k domečku. Zcela vlevo sousedovy brambory, trávník je náš a zcela vpravo je obilí druhého souseda. V levé řadě stromů máme duranec, hrušku, jabloň, špendlík, planou třešeň a starou jabloň. Na pravo je velký ořech, kadlátka, jabloň, mladá velkoplodá Švestka a stará kadlátka.

Za stromama směrem k domečku se začíná pozemek více svažovat. Tady jsem začal s osazováním stromků v jedné řadě uprostřed. Zatím je tam pahýl hrušky, kterou načli zajíci v zimě a dodělala strunová sekačka. Už je v Pánu. Za ní je ořech a ten zajícům nechutná, takže zatím roste. A Kačka zase sbírá mandelinku.

Kačka se chlubí úlovkem. Občas jí něco spadne, ale lepší než nic. A hlavně ji to baví.

V druhé polovině června začaly brambory kvést. Stále pokračovalo trhání plevele a dvakrát jsem stříkal proti mandelince. Snažil jsem se trefit mezi deště, ale povedlo se mi to až na podruhé.

Nejvíc mě ale štvou hryzci. Vím o nich už od loňska, kdy sousedův pes jednoho mladého chytil a nechal mi ho u jahod. Loni jsem jim sypal jed do nor, letos jsem je zkoušel vykouřit dýmovnicí. Marně. Při vyorávání jsem našel pod řádkama chodby a spoustu nakousaných hlíz. Proto mě mile překvapil náš mladý kocour se svým úlovkem. Chudáka před tím pomalovala Kačka barvičkama, ty modré pruhy na zádech nejsou přírodní.

Ještě jednou velkoplodá švestka. Švestky ještě nejsou úplně zralé, ale už chutnají skvěle.

Švestek by letos mohlo být dost. A pěkně velkých.

Až nakonec došlo na vyorávání brambor. Asi čtrnáct dní nazpět jsem posekal zvítězivší plevel motorovou kosou a vytahal ho za čerstva na cestu, kde jsem ho po uschnutí spálil. Bramborová nať již byla uschlá dávno před tím. šlo to ráz naráz a během pár dní bylo po nati. Takže po několika denní přípravě vyorávacího zařízení zvaného čert a po provizorní opravě výfuku na traktoru jsem vyoral a sesbíral brambory. Manželka je pak roztřídila na schopné zpracování, uskladnitelné a na skrmení. Ty dáme tchýni pro kačeny a tak. Suma sumárum máme osm přepravek pěkných brambor.

A ještě slíbené video:

Na závěr bych zmínil broskvičku. Na dvoře u sousedovy zdi jsem loni zasázel broskvoň od tchýně. Kvetla, nasadila několik plodů a nakonec šíleně vyrostla. Letošní mokrý rok jí přál.

Koncem srpna ještě nejsou plody zcela zralé. Ale bude to stát za to.

A mrkvička místo tečky. Začátkem července jsem vyryl mrkev. Začala praskat a protože ji chtěla manželka zpracovat do mrazničky nečekali jsme na dozrání pro uskladnění vcelku.