Jelikož v místě stavby nevede kanalizace, ale za cestou teče potok, přemýšlel jsem o instalaci malé domovní čistírny odpadních vod. Rozhodně se mi toto řešení líbilo víc, než napojení na kanalizaci, která o 500 metrů dál ústí do potoka. Takto je odkanalizovaná asi třetina obce. Sehnal jsem si na internetu informace a podklady a čistička se mi líbila čím dál víc.

Použití domovní čistírny jsem konzultoval s projektantkou a neviděla v tom problém. Od správce toku – Zemědělské vodohospodářské správy jsem si vyžádal vyjádření k napojení domovní čistírny na potok. Vpodstatě souhlasili, pokud budou splněny limity vypouštěné vody. Většina výrobců ČOV vydávala certifikát, který potvrzoval splnění limitů s rezervou.

 

Všechny podklady jsem přiložil k žádosti o stavební povolení, které mělo být vydáno na stavbu RD včetně přípojek elektro a voda, dešťové a splaškové kanalizace. Stavební úřad pozastavil řízení a poslal mi dopis co vše mám ještě doložit. Jedna z podstatných věcí bylo vyjádření odboru životního prostředí k instalaci domovní čistírny odpadních vod.

 

Navštívil jsem tedy Městský úřad, našel příslušné dveře a šel to řešit. Vedoucí odboru ŽP mi začal vysvětlovat, že k povolení čistírny odpadních vod musí proběhnout vodoprávní řízení, z kterého teprve vzejdou podmínky pro provoz čistírny. Samotné řízení trvá minimálně třicet dní a výsledkem může být podmínka měsíčních kontrol vzorků na odtoku z čistírny v akreditované laboratoři, zda vypouštěná voda splňuje limity. Jeden takový rozbor přijde asi na tři tisíce korun. Z pohledu zákona prý není rozdíl mezi malou domovní čistírnou pro tři lidi a čistírnou v Modřicích (pro celé Brno a okolí).

 

Když jsem se ho zeptal, jak jinak se dají vyřešit splašky pokud není kanalizace, řekl, že můžu mít jímku na vyvážení patřičného objemu. Na tu se nedělá žádné řízení, akorát přijde na stejné peníze jako čistička. A dodal, že se mu taky nelíbí instalace jímky, na kterou se na černo udělá přepad do potoka, že by se mu čistička líbila víc, ale takový je zákon a on ho nezmění.

 

Protože jsem spěchal na stavební povolení, nakreslila projektantka do plánů místo kolečka obdélníček a do technické zprávy napsala, že splašky budou jímány v jímce na vyvážení o objemu 12m³. Tuto hodnotu vypočítala podle nějakého šíleného vzorce. Říkal jsem si, že pokud bude vůle a čas dá se změnou projektu před dokončením případně přejít na čističku.

 

Průběžně jsem sledoval vývoj na internetu u firem zabývajících se výrobou čističek odpadních vod a u ostatních stavitelů co sdělovali zkušenosti s čističkama. Zjistil jsem, že se nic nemění, ale hodně záleží na místě stavby, tedy na stavebním úřadě a odboru ŽP. Někde povolí čističku přímo stavební úřad bez žádných cavyků a někde Vám nepomůže ani svěcená.

 

Na jedněch stránkách jsem se dočetl, že se dá skolaudovat s jímkou na vyvážení a potom jen na ohlášení instalovat čističku, která má odtok do vypucované jímky coby akumulační nádrže s využitím vody na vlastním pozemku, například na zalévání. Nejedná se totiž o vypouštění odpadních vod.

 

K žádné změně jsem nedospěl, takže jsem si v červenci 2006 přes internet objednal plastovou jímku o objemu 13,5 m³ včetně dopravy. Nádrž je vysoká dva metry a má tři metry v průměru. Dovezl mi ji borec na avii a pomohl mi ji „shodit" na zem. Vysolil jsem 37.556,- Kč za nádrž plus 6.500,- za dopravu a začal organizovat výkop.

 

Naštěstí si soused naproti co má kontejnerovou avii koupil „traktorbagr", takže výkop by neměl být problém. Nakonec ve smluvený den ( 11.září 2006) dojel, zapatkoval stroj a načnul díru. Pak mi ukázal jak se stroj ovládá a odjel na další kšefty s avii.

 

Pomalu jsem si kopal díru a manželka mě u toho zvěčnila.

 

 

Nakonec mi soused dorovnal dno a odjel.

 

Takhle vypadala díra večer 11 září 2006 po vykopání.

 

Do druhého dne mi nastoupalo v díře 80 centimtrů vody. Jímka měla být metr pod zemí plus pod jímkou musí být cca třicet centimetrů podsyp a beton. Celkem byla díra hluboká tři metry třicet. Dostal jsem se zřejmě pod úroveň potoka a proto mi nastoupala ta voda. Bohužel druhý den pršelo a tak se nedalo nic dělat. O pět dní později jsem zkutálel jímku s navléklými armovacími dráty k díře. Vykopali jsme zesutou zeminu z díry, nasypal a urovnal jsem na dno díry štěrk 0-32 a na to rozhodil a urovnal zavlhlou betonovou směs. Na to jsme za pomoci traktorbagru posadili jímku. Zbytkem betonu jsem vyplnil trubku ve středu jímky, která později bude tvořit podpěru stropu jímky.

 

 

Po usazení jímky a napojení na trubku odpadu z domu jsem ji postupně obléval betonem a napouštěl vodu do jímky, aby byla hladina vody cca 20 centimetrů nad betonem. Do betonu jsem napíchal ještě svislé armovací dráty. Nakonec jsem na stropu jímky vytvořil z armovacích drátů síť a zabetonoval strop 5cm silnou vrstvou betonu.

 

Tím byla dokončena splašková kanalizace našeho domečku.