Jelikož jsem se setkal s mnoha různými dotazy ohledně podlahového topení, krbové vložky, trojcestného ventilu ESBE, akumulační nádrže a regulace rozhodl jsem se napsat obsáhlejší článek s příklady na konkrétní instalaci. Jedná se o podlahové vytápění přízemního domku, elektrokotel, teplovodní krb, malou akumulací a obojživelný boiler na TUV.
Podlahové topení
je tvořeno plastovým potrubím uloženým do vrstvy betonu/anhydritu. Plocha podlahy a její teplota nám udává výkon předávaný do místnosti. Navíc podlahovka mírně mění svůj výkon podle teploty v místnosti. Je to dáno tím, že čím je v místnosti větší teplota, tím je menší rozdíl teplot.
Příklad:
Podlaha má 35°C, vzduch 20°C – rozdíl teplot je 15°C.
Podlaha má 35°C, vzduch 25°C – rozdíl teplot je 10°C. Výkon je zhruba o třetinu nižší. Není to přesné, ale pro pochopení funkce to stačí.
Tato vlastnost se nazývá samoregulace podlahovky.
Jelikož hmota podlahy má velkou setrvačnost a nedá se v krátkém čase měnit její teplota je řízení vytápění takovéhoto systému náročnější a nelze ji řídit jen pokojovým termostatem. Je potřeba v reálném čase měnit dodávané množství tepelné energie do podlahy podle aktuálních tepelných ztrát objektu/místnosti. Tepelné ztráty se mění v závislosti na venkovní teplotě – čím je venku nižší teplota tím jsou ztráty vyšší a výkon podlahovky můžeme řídit změnou teploty vody v trubkách.
Vztah potřebné topné teploty na teplotě venkovní se nazývá ekvitermní křivka:
Na vodorovné ose je venkovní teplota a na svislé ose je potřebná teplota do systému. Na obrázku je nejjednodušší příklad. U lepších regulací je křivka mírně exponenciální. Podle toho jak je objekt zateplen a jakou má ostatní setrvačnost se mění “náklon” topné křivky. Začíná stále v bodě 20/20, ale její konec při venkovních -20 může být výš, nebo níž. Pro úpravu požadované teploty v místnosti se upravuje topná křivka paralelním posunem bez změny náklonu. Kombinací těchto dvou úprav by se měla nalézt ideální křivka, která odpovídá danému objektu.
Abychom mohli měnit teplotu topného média do potrubí podlahovky využívá se zapojení s mísícím trojcestným ventilem poháněným servopohonem. Regulační systém snímá teplotu média za trojcestným ventilem na vstupu do podlahovky a podle rozdílu mezi požadovanou (vypočítanou) a skutečnou teplotou poveluje pohon trojcestného ventilu, který pootevře či přivře ventil. Trojcestný ventil má v sobě srdce, které podle polohy mění množství protékající vody z přívodu topné a ze zkratu ze zpátečky. Přes podlahovku by mělo čerpadlo hnát stále stejné množství vody a se změnou poměru topné a zpátečky se řídí její teplota. Na obrázku je znázorněno proudění kapalin na reálné instalaci. Srdce trojcestného ventilu je schematicky naznačeno pro pochopení funkce. Jeho otáčením se přivírá jedna větev a otevírá druhá. Tím se mění poměr kapalin. Na obrázku se ve směru hodinových ručiček přivírá topná a otevírá zkrat čímž teplota do podlahovky klesá a proti směru hodinových ručiček naopak otevírá topná a přivírá zkrat a teplota stoupá.
Tímto způsobem se snaží regulace udržet teplotu média jdoucí do trubek podlahovky na vypočítané hodnotě dle nastavené ekvitermní křivky a změřené venkovní teplotě. Lepší regulace mají možnost připojení vnitřního čidla teploty, podle kterého umí mírně korigovat vypočítanou teplotu. Pokud je v místnosti chladno zvýší topnou teplotu a naopak pokud je v místnosti přetopeno, tak teplotu do podlahovky sníží. Nastavení ekvitermní křivky pak není tak náročné na přesnost a regulace reaguje i na změny vyvolané vevnitř domu. Ovšem při nevhodně umístěném vnitřním čidle může korekce nepříznivě ovlivnit teplotu v ostatních místnostech.
Teplovodní krb
Teplovodní krby jsou většinou vyráběné z ocelových plechů jako svařence a mělo by se k nim tedy přistupovat jako k plechovým kotlům. Je tedy dobré ochránit krb před nízkoteplotní korozí a na zpátečce mít systém zajišťující její dostatečnou teplotu. Je vcelku jedno, zda použijeme Ladomat nebo sestavu z jednotlivých komponent a termostatický ventil např. ESBE. Sestava procuje tak, že termostatický ventil je za studena zavřený do systému a po spuštění čerpadla se voda vrací z výstupu krbu opět do zpátečky. Po zvýšení teploty krbu se ventil začne pootevírat a přimíchává do horké vody z výstupu krbu studenou vodu ze zpátečky systému a to tak, aby tato teplota do zpátečky krbu byla právě 60°C. Stejné množství vody, které se přimíchá ze systému do zpátečky krbu, proudí od krbu do systému. Čím víc topíte tím víc je termostatický ventil pootevřen a tím větší množství horké vody jde do systému.
Pokud je instalována teplovodní krbová vložka a systém tvoří pouze teplovodní podlahovka, měly by být tyto dvě regulační smyčky hydraulicky odděleny, aby se čerpadla přes ventily nehádala. Nejjednodušší je tzv. anuloid, ale tady bychom mohli mít problémy s přebytkem tepla z krbu s nekontrolovatelným zvyšováním teploty. Vhodnější je použití alespoň malé akumulační nádrže, do které můžeme ukládat přebytky tepla a při nedostatečném výkonu, nebo vyhasnutí krbu, tyto přebytky později využít. Systém se pak chová tak, že množství dodávané horké vody od krbu závisí na výkonu krbu, neboli také jak moc topíte a množství odebírané horké vody do podlahovky závisí na aktuálních tepelných ztrátách objektu. Pokud tedy topíte dostatečně hodně v krbu, budete dodávat větší množství energie a horká voda bude pozvolna nahřívat AKU. Pokud ale budete topit jen mírně, může se vám stát, že do AKU žádná horká voda nepůjde. Veškeré teplo spotřebuje podlahovka. Sám bych tomu nevěřil, pokud bych neměl osobní zkušenost.
Při montování regulace byla podlahovka asi 3 hodiny vypnutá a po zprovoznění majitel zatopil v krbu. Po zvýšení teploty nad 60°C se začala ohřívat trubka do systému, ale AKU byla stále studená. Když i po hodině topení měla AKU stejnou teplotu, začal jsem hledat příčinu. Nakonec jsme rozhrnuli žhavé uhlíky po celé ploše krbu, naskládali drobnější smrkové štípy a pořádně nechali oheň rozhořet. Postupně hořelo po celé šířce krbu a po vytvoření vrstvy žhavého jsme teprve přiškrtili primární vzduch a dřevo krásně zplynovalo a hořelo za podpory sekundárního vzduchu. Po další zhruba půl hodině bylo znát ohřívání vrchní části AKU. Podotýkám, že nešlo o studený dům, ale v domě se asi dva měsíce topilo do podlahovky elektrokotlem. Majitel pak prohlásil, že již párkrát v krbu topil a nikdy se mu AKU nechtěla nahřát, ani po celodenním topení a takový fajr tam ještě neměli.
Na výše uvedeném obrázku, který je návrhem od projektanta topení, je vidět paralelně připojený elektrokotel. Aby čerpadlo elektrokotle netlačilo nahřátou vodu do aku, navrhnul projekta
nt oddělovací elektroventil, který měl být řízený termostatem na výstupu AKU nastaveným na cca 40°C. Tato teplota měla zřejmě i blokovat elektrokotel při natopené AKU nad nastavenou mez. Další elektroventil byl naprojektován na ohřev boileru. Jenom sám elektroventil je investice zhruba tisíc korun, plus příložný termostat další zhruba tři stovky. Navíc se mi nezdálo nevyužití “studené” vody pod 40°C v AKU. Nakonec jsem navrhnul sériové zapojení:
Navržený systém pracuje tak, že voda z AKU jde do zpátečky elektrokotle a ten podle její teploty a nastaveného termostatu ji může ohřát. Pokud bude mít voda z AKU vyšší teplotu, tak elektrokotlem jen proteče dál. Po vyhasnutí krbu a vyčerpání horké vody z AKU, bude mít voda teplotu stejnou jako zpátečka z podlahovky a elektrokotel ji dohřeje na nastavenou hodnotu. Ani vychlazením AKU do okolního prostoru nebude žádný problém díky nízké teplotě zpátečky podlahovky. U systému s radiátory by to nefungovalo, neboť tam se teplota zpátečky může časem zvýšit a v AKU by se zase ochladila. Nahřívala by se AKU zpátečkou. U podlahovky je to v pohodě, takže topenář provedl konečné úpravy dle mého schématu a já sháněl vhodnou regulaci. Pro jednoznačné pochopení ještě jeden obrázek:
Na regulaci takovéto podlahovky by stačil obyčejný ekvitermní regulátor se dvěma čidly. Dá se pořídit již od 4500,- Kč plus servopohon cca 3500,- Kč. Tedy mám na mysli digitální regulátor s čidly, kde si můžu i přečíst skutečné a nastavené teploty. Na této instalaci již topenář bohužel namontoval trojcestný směšovací ventil Komextherm. To celou situaci zkomplikovalo. Servopohon Komextherm je zhruba o tisíc korun dražší než například ESBE. Ale pokud budu chtít redukci servopohonu ESBE na Komextherm ventil nejsem si jist funkčností a jsem na stejné ceně. Takže jsem se rozhodl pro pohon Komex. No a u regulace je od komexthermu v nabídce sada regulátor + pohon s cenou o cca tisíc korun nižší než u samostatných komponent, což zase nabádá k použití sady i z finančního hlediska. Konečný zákazník navíc není žádný fanda do elektroniky a jsou mu milejší tři otočné knoflíky a tak zvítězila komplet regulace Komextherm. Na internetu jsem ji sehnal za 7000,- Kč vč. DPH. Škoda jen, že nemá korekci od vnitřní teploty. Jinak funguje bezvadně.
Připojení servopohonu
Připojení svorkovnice regulátoru
Servopohon na třícestném směšovacím ventilu
Regulátor
Dohřívací elektrokotel
Ještě bych se zmínil o dohřívacím elektrokotli. I v této instalaci měl být původně podle projektu Protherm. Nakonec nevím, proč byl instalován elektrokotel Thermona. Na plynové kotle Thermona jsem taky dělal jednu sezónu autorizovaný servis a nemám je vůbec rád. Kvůli ocelovému výměníku kolem hořáku ho nemůžu vyndat a vyčistit a přítomnost ocelové části na topném okruhu v jinak celoměděném výrobku mě zarážela. Navíc jejich řešení havarijních termostatů bych přinejlepším nazval “nestandardní”. No zkrátka a dobře je nemám rád, a pokud můžu, tak se jim obloukem vyhýbám.
Ovšem tento již zmiňovaný elektrokotel mě doslova oslnil a chvílemi jsem ztrácel řeč. Kotel nejen že umí spínat postupně spirály po 2,5 kW, ale plynule je ovládá, aby se co nejlépe přiblížil k požadované teplotě. Po spuštění podlahovky a regulátoru jsem nastavil na kotli požadovanou teplotu 50°C a kotel postupně spínal a vypínal jednotlivé stupně, až se ustálila teplota na 50°C a kotel jel na 7,5 kW. Žádné spínání a vypínání termostatu mezi stavy Topí a Netopí, jak to znám z rejnoka. Jen občas připnul o jednu spirálu víc a po nějaké době zase jednu odepnul. Když jsem se poté dočetl na internetu, že tento kotel má již v sobě implementovanou ekvitermní regulaci a dokáže si tedy sám nastavit požadovanou teplotu a té přizpůsobit výkon nevěřil jsem vlastním očím. Byl jsem přesvědčen, že Protherm s Rejnokem usnul na vavřínech, ale dopídil jsem se k neoficiální informaci, jak to s elektrokotlem ve sfůzované skupině Vailant grup je a snad se dočkáme v brzké době i nového elektrokotle Protherm.
Na úplný závěr bych ještě vyzdvihl jednu věc. Jelikož je v elektrokotli čerpadlo a to může tlačit do zavřeného trojcesťáku je nutné na jeho výstup nainstalovat přepouštěcí ventil. Ten pracuje tak, že pokud na jeho vstupu je větší tlak od čerpadla, než je nastaven, tak se ventil pootevře a přepustí vodu do zpátečky. Přes kotel je tak zajištěn průtok dostatečného množství topné vody a čerpadlo tolik netrpí. Jelikož jsem se již mnohokráte setkal s tím, že topenář nevěděl co to přepouštěcí ventil je a dvakrát mi dokonce namontovali do zkratu obyčejný kulový kohout, přikládám pro inspiraci fotku. Otáčením černého klobouku se posunuje mosazná ryska a ukazuje otvírací tlak. Zde jsem ho nastavil na 100 kPa. Pozor! Vlevo je výstup topné a vpravo zpátečka (viz filtr a šipka na ventilu).
KONEC
P. S.: Kdo se ptá kde je AKU, tak tuto instalaci dělal topenář, který je spřízněn s majitelem a má přístup k nerezi. Pro využití co největšího objemu a na radu projektanta vyrobil hranatou nádrž o objemu cca 200l. Při tlakové zkoušce ji postupně vyztužoval vloženými trubkami přivařenými k protějším stěnám, aby se tak moc nenafukovala. Tlak v systému je 0,85 Bar, pojišťovák je na 1 Bar a vše zatím funguje. V žádném případě však hranatou nádrž nedoporučuju a i topenář říkal, že to bylo naposled a příště jedině kulatou.
Vaillant group?Zdravím, chci se zeptat, jak to tedy je ve fůzované skupině Vaillant group? Můžete hodit alespoň link. Díky 🙂
re:vailant groupTak jak píšu. Snad se dočkáme nového elektrokotle. Link nedám, protože tyto informace jsou neoficiální a na internetu asi ještě nejsou. Mám to z jiného zdroje :b.
Literatura o topných soustaváchDokud jsem nezačal číst vaše stránky, netušil jsem, jak se dá s topením vyhrát (v tom nejlepším slova smyslu :-). Víte o nějaké dobré (přehledné) knížce o topných soustavách?
V jednom dřívějším příspěvku jste zmiňoval, že se chystáte na vzduchotechniku, a jinde zas, že uvažujete o připojení rekuperace k centrálnímu vysavači, protože z něj z domu vychází poměrně teplý vzduch. Podle mě je však centrální vysavač zanedbatelným zdrojem tepla, protože jej používáte jen nárazově. Jeho celkové tepelné ztráty (rozpočítané do 24 hodin za den) jsou minimální, naopak může hrozit zaneřádění rekuperace vysávaným prachem v případě nějakého problému na filtru vysavače. Taktéž se myslím nedoporučuje napojení digestoře.
Hodně zdaru,
Kamil S.
Literaturu vám neporadím. Jsem elektrikář a topení mně naučil bývylý kolega z práce – projektant topení. Topení se řídí podobnými zákonitostmi jako elektrika. Rozdíl tlaku odpovídá napětí, protékající množství vody elektrickému proudu a odpor – potrubí, těles atd odporu vedení spotřebičů… Platí tam ohmův zákon – proud závisí na napětí (tlak čerpadla) a odporu (potrubí + radiátory). To celé je hydraulika systému. Navíc je tam rozdíl teplot a další logické prvky. Na vše stačí "selský rozum" neboli základní logika v praxi. Nic víc.
Add. vzduchotechnika. Se zateplením úzce souvisí větrání pro udržení vlhkosti na rozumné hodnotě. Momentálně na tom intenzívně pracuju – rozuměj sháním podklady atd.- a do jara bych to mohl zrealizovat. Digestoř tam napojím na 100%, centrální vysavač ještě nevím. Už mám vymyšlené jak napojit zapomenutý odtah z koupelny + WC 1NP. Chechtáky jsou v rezervě nachystaný, takže jak si budu jistý typem tak kupuji, napojuji, zkouším a fotím a píšu článek!!!!
ekvitermní regulaceDobrý večer.
Myslíte si, že je žádoucí použít "ekvitermní regulaci" topení u solidně tepelně izolovaného domu vytápěného deskovými teplovodními radiátory? Nestačí bohatě vnitřní teplotní čidla- třeba pro každou místnost samostatně?
Díky za názor.
Jirka
Nelze jen tak od pasu střelit, jestli se topný systém bude řídit tak či onak. Je potřeba vzít v úvahu zdroje tepla, topný systém i potřeby jak budovy, tak obyvatel.
Ekvitermní regulace není nejlevnější a není všespásná. Pokud nemáte podlahové topení, ani akumulační nádrž, je její využití minimálně diskutabilní. Ovšem provozovat plynový nebo elektrický kotel bez pokojového termostatu je vyhazování peněz z oken, ale najít vhodnou referenční místnost může být problém. Proto doporučuji využít ekvitermní regulaci vestavěnou přímo v kotli a tím řídit výkon kotle podle venkovní teploty a jednotlivé místnosti doregulovávat pomocí termostatických hlavic.
Pokud by jste chtěl využít zónovou regulaci pro každou místnost zvlášť, vyjde to celkem draho a regulaci zdroje se nevyhnete. Navíc čím složitější zařízení tím větší možnost poruchy.
Pokud z toho nejste moudrý, nezbyde než se svěřit do rukou projektanta a modlit se, aby to nebyl emil.
Děkuji za odpověď.Měl jsem na mysli zonovou regulaci (teplotní čidlo v každé regulované místnosti)a konstantní teplotu vody na výstupu kotle.
Jirka
CemotronicDobrý den, v diskuzi z roku 2007 o akumulačních nádržích jste se zmínil o tom, že jste někomu montoval kotel Atmos s laddomatem, akumulační nádrží a celé to řídí regulátor Cemotronic. Mohl byste mi prosím sdělit, jaké má uživatel zkušenosti? Plánuji rekonstrukci kotelny a Cemotronic se mi moc zamlouvá.
Omlouvám se, že píšu sem, ale jiný kontakt na vás jsem nenašel.
Děkuji za odpověď na e-mail mirek100@seznam.cz
Mirek
KV-AN-PTDobry den. Planujem presne taketo iste riesenie krb. vlozka- AN- podlahovka + nadrz na TUV. . Mohol by som poprosit ci by ste mi nemohli schemi zaponenia poslat na mail v plnej velkosti, aby to bolo lepsie citatelne? Vdaka
Re:KV-AN-PTA dohřev bude taky elektrokotlem? Jinak schema je dostatecně čitelné. Tak se snažte.
Re: CemotronicAno již jsem tuto kombinaci montoval dvakrát. Poprvé u jednoho zákazníka, který se s mým topenářem byl podívat u mně jak nádrže fungují, topenář mu to pak namontoval a já oživil. O rok později jsme tu samou sestavu instalovali v novostavbě jeho rodičů a mladý si to pochvaloval.
KV-AN-PTDoohrev elektrokotlom je pri mojich TS zbytocne riesit, budem riesit 3kw elektro patronou do AN. Uz som na druhom PC, tu je kvalitnejsi monitor tak uz je to ok. System som pochopil 🙂 DIK
Regulace podlahovkyDobry den, potreboval bych poradit s regulaci podlahoveho topeni a plynoveho kotle. Zatim je to zapojeno jako radiator bez trojcestneho ventilu. Je mozna vase spoluprace v teto veci? Navrh reseni atp. Dekuji za odpoved tomas
Právě se potýkám s hodně podobným systémem vytápění svého RD a co topenář nebo projektant, to jiné scháma zapojení. To vaše mi prijde jednoduché a jak píšete, tak i vyzkoušené. Navíc podle popisu i srozumitelné. Jen to schéma na obrázku je k nepřečtení. Nemohl byste mi ho poslat na mail v nějaké lepší formě ? Díky za odpověď.
Zdravim, mam este neaku otazku. Na akom pricipe, alebo co zadava povel obom cerpadlam aby sa zapli, vypli?
Ak by som do systemu chcel zakomponovat plynovy kotol tak aby nezavisle od KV vlozky ohrieval TUV a aby neohrieval nadrz, kde by bolo najlepsie vlozit? Alebo to dat mimo tejto zostavy ,prepojit za 3-cestnym do okruhu podlahovky a priamo na zasobnik TUV a prepinat manualne ventilmi? dik
Re: PeterČerpadlo u krbu je řízeno příložným termostatem na krbové vložce, pokud teplota vystoupá na cca 45°C tak se čerpadlo u krbu sepne, po vychladnutí pod cca 45°C se vypne.
Druhé čerpadlo je řízeno regulací Komextherm. Dle venkovní teploty se při přechodu z léta na zimu zapne a opačně.
Kombinace s plynovým kotlem mění celou situaci a bylo by z toho úplně jiné schéma. Jedna věc je TUV a druhá topení. Kombinovaný plynový kotel, ať už s průtokovým ohřevem TUV nebo napojen na dohřívací zásobník TUV se chová jinak než holý elektrokotel a celá soustava se komplikuje a je složitější na regulaci. Bylo by to na samostatný projekt.
V projekte pre stavebne povolenie mam v kombinacii s plynovym kotlom len tam je pouzita AN s vnorenym zasobnikom TUV + 1x vymenik. Nadrz je ale zbytocne predrazena a vnoreny zasobnik nechcem. Chcem osobytny zasobnik – klasicky bojler obojzivelnik. Vedel by si mi poradit ako to zapojit,alebo to mam radsej odelit gulovimi ventilmi a manualne prepinat ako dva osobitne systemi KV-TUV-AN-Podlahovka vs. Plyn kotol -TUV-podlahovka. Termostaty dostupne na CR trhu maju moznost riadit servo pohon 3-cestaku napetim aj 230V, ci len 24V? diky
Re: opět PeterJak už jsem někde psal, tak trojcestný ventil nejde řídit pokojovým termostatem. A ještě k tomu na podlahovku?! To si zaděláváš na průser. Vím, že na TZB to jistý člověk dost tvrdě prosazuje a haní ekvitermní regulaci, ale on má na trojcestném ventilu dorazy a má za ním radiátory, takže mu pokojový termostat otevírá trojcestný ventil do určité polohy a nebo ho zavře. Radiátory to skousnou a to to musel nejdřív "naladit", u podlahovky je to holá sebevražda!
Jinak ke tvému systému: na co máš v projektě v AKU nádrži s vnořeným zásobníkem ještě výměník? Nechceš náhodou i solární ohřev TUV? Nebo dokonce s možností přitápění??? To totiž opět mění situaci. Pokud máš podklady v elektronické podobě (jpg,pdf,dwg…), tak bych ti poslal svoji emajlovou adresu a mohl by jsi mi to poslat. Mrknul bych na to.
Zrovna mám rozpracovaný projekt – krb+soláry+aku+TUV+dohřevplynem. Je to na delší vysvětlení a mám na porovnání cca 5 variant i s cenama celků.
regulaciu podlahovky este nemam domyslenu , ale 3 cestak som chcel riadit servopohonom a keby nebola ekvitermika tak by som manualne zadaval teplotu vstupnej vody. Pri NED a vstupnej vody okolo 30st. by nieco ustriehla aj samoregulacia podlahovky, do akej miery by sa ukazalo 1. sezonu.
Pôvodny projekt pre stavebne povolenie bol rieseny kotol viadrus-AN s vnorenym zasobnikom TUV a dohrievanie plynovym kotlom do AN, na vystupe boli radiatory. Chcem ale podlahovku a tepelne straty domu sa dost razantne znizili tak som to chcel prerobit na system ako som hore pisal. Solarko ale nebude, tu na SK to nema zmysel. Ak by si bol taky ochotny posli mi prazdny mail a ja ti preposlem odfoteny projekt, nemam v el. podobe. Ono z pôvodneho projektu nezostane skoro nic, zaujalo ma toto tvoje zapojenie s KV , len chcem tam namiesto el. kotla plyn kotol ked som si uz zaplatil pripojovaci poplatok
Re: stále peterA tu teplotu do podlahovky bys zadával do čeho? Nějaký regulátor, který umí ovládat pohon trojcestného ventilu tam být musí, takže bez ekvitermy to asi nepůjde. Manuálně to neuhlídáš. Jedině že by jsi tam dal místo třícestného směšovacího ventilu takzvaný termoventil (podobný jako u zpátečky KV) a tam by ti termopatrona udržovala konstantní teplotu kterou mu nastavíš. Pokud by jsi ale zjistil že to není to pravé ořechové a chtěl tam tu ekvitermní regulaci dodělat, musel by jsi ten termoventil zdemontovat a nahradit již zmiňovaným trojcestným směšovacím ventilem.
Napíšu ti email a tam budeme pokračovat konkrétněji.
Plynový kotel ThermLetos mám v plánu rekonstrukci plynového vytápění v mém domě. Vybírám vhodný plynový kotel + nepřímo ohřívaný zásobník (integrovaný nebo externí cca 60l) pro tepelný spád cca 70/55. V hledáčku mám i kotel Therm 14 (20). Požaduji možnost OpenTerm komunikace – nejlépe i pro ohřev TUV (ta "14" to neumí – teplota v zásobníku jde jen z termostatu). Další možností je MoraTop Sirius.
Dle poznámky v článku máte ke kotlům Therm výhrady. Mohl byste to víc rozebrat, případně doporučit jiného výrobce. Děkuji za pomoc.
Re:plynový kotel ThermNo já myslím, že když si to pořádně přečtete, že už víc konkrétní asi ani nejde být. Pokud nerozumíte tomu co jsem tam psal, nemá smysl vám cokoli dalšího vysvětlovat. Opakovat se nemíním.
PomocZdravím.Potřeboval bych poradit s topením. Dokončuji stavbu roubenky, kde je již namontovaný solární kolektor a krbová kamna (pro lepší pohodu a romantiku v zimě). Topení bude podlahové v obytné přízemní části v patře je velká galerie a ložnice s koupelnou pro hosty (bude využívaná hlavně v létě a pár dnů i mimo léto)budou radiátory (důvodem je podlaha z masívního dřeva).Původně jsem počítal s TČ NIBE, ale se skončením ZÚ, těžce váhám.Chtěl bych zkusit systém dobré AN s ele. ohřevem patronou v kombinaci se solárem. Co Vy na tuto kombinaci? Předem děkuji.
Re:pomocToto je na dýl. Odpovídám na vaši e-mailovou adresu.
Rozšíření systémuDobrý den, obracím se na Vás dotazem, zda máte nějakou variantu na výše popsaný systém doplněný několika radiátory. V podkroví mám také podlahu z masívu a jediná možnost je instalace radiátorů, v mém případě otopných registrů od firmy Licon. Předem děkuji.
re: rozšíření systémuPokud chcete druhý okruh je potřeba regulátor, který zvládne dva směšované okruhy. Pak je otázka, jestli nepořešit i ohřev v boileru. Tady je jen samotíž a moc nechodí. Pokud by jste chtěl namalovat schéma kotelny "na míru" můžu Vám to namalovat. Dělám k tomu i návrh regulace s cenovou nabídkou. Většinou dělám několik variant s porovnáním nákladů nejen regulace, ale i ostatních prvků v kotelně, jako různé Aku systémy, různé ohřevy TUV a kombinace zapojení s kotly (plyn či elektro) nebo s patronami, s krbem a se soláry nebo bez.
Rozšíření systému 2Dobrý den, děkuji za odpověď a za nabídku. Zaslal bych Vám půdorys objektu se stávajícím rozvodem topení a k tomu bych připojil moji představu o rozšíření topného systému. Tepelnými ztrátami se moc nezabývám, jelikož se jedná o starou zemědělskou usedlost. V přízemí vycházím z hodnoty 60 W/m3 a v podkroví 50 W/m3. Předem děkuji.
Schéma kotelnyDobrý den, děkuji za vaše stránky je tady mnoho kvalitních informací.
Prosim Vás mohl by jste namalovat schéma kotelny? Uvažuji o Aku nádrži s ohřevem TUV, kotel na dřevo + plyn + solár.Podrobnější info bych zaslal na mail.
Předem děkuji
SchémaDobrý den,
vaše stránky mne velice inspirovaly.
Měl by jste prosím schéma kotelny.
Představuji si to takto:
krbová vložka s výměníkem bude dodávat teplo do akumulační nádoby. Z Aku půjde teplo do rozdělovače k podlahovce.
Rád bych využil solar k dohřevu aku. Kam napojit elektrokotel jako sekundární zdroj tepla?
Díky.
Dotaz na moznou spolupraciZdravim Vas, velmi me zaujalo Vase reseni vytapeni, ktere zde popisujete Rad bych s Vami konzultoval reseni pro moji novostavbu. Je mozne spojit se s Vami telefonicky/emailem a domluvit dalsi postup? Predem diky za reakci z Vasi strany. PK
Napojení ElektrokotlePřekreslil jsem vaše schéma ale nějak nechápu kudy teče teplá voda když topím v krbu. Hlavně to zapojení Elektrokotle, voda protéká vždy ekektrokotlem nebo ho obtéká???
Bylo by možné domalovat šipky kudy poteče voda?
Díky Karel
http://www.ulozto.cz…0/topeni-png
Re: napojení elektrokotleNa tom druhém obrázku máš těch šipek málo? Voda protéká vždy elektrokotlem.
kotelnafantasticky clanek, resim momentalne navrh kotelny, je mozne Vas kontaktovat na mail ?
Diky
Honza
schémaZdravím,
Po prečítaní a pochopení chcem zapojiť podobne KV, akumulačku, len namiesto elektrokotla chcem kondenzačný a ten by som dal seriovo za trojcestný ventil pred podlahovku.
Ohrev TUV bude v samostatnej nádobe priamo len z KK.
Poslal by som vám na emailo schému ako to planujem.
Na trojcestný ventil sa musí napojiť zvlášť ekvitermika alebo sa môže prepojiť už existujúca z kotla.
Hey There. I found your blog using Twitter. This is an extremely well wrtetin article. I will make sure to bookmark it and return to read more of your useful information. Thanks for the post. I’ll certainly return.
Re:schémaDávat kondenzační kotel, i když má v sobě ekvitermu, až za trojcestný ventil není až tak dobrý nápad. Navíc pokud bude kotel nahřívat i TUV v nějakém zásobníčku, tak po každém ohřívacím cyklku vám chrstne určité množství horké topné vody přímo do podlahovky.
Trojcestný ventil musí řídit nějaká inteligentní regulace, kotel to neumí. Kotel umí maximálně nastavovat teplotu topné vody podle venkovní teploty a to ještě s velkým rozptylem. To je výhodné u radiátorů, ale u podlahovky bych to neriskoval.
Ono vůbec uřídit rozumně plynový kotel v kombinaci s AKU je složité a o (ne)vhodnosti kombinace kondenzační kotel a dřevo jsem již toho napsal dost. Nejjednodužší a i nejlevnější je elektrospirála v AKU. Jak na investice tak na provoz.
Teplovod vložka podlahovka a KKOK tak by som ho dal pred trojcestný ventil, len nechcem zbytočne nahrievať kotlom akunádrž.
V texte píšete že treba použiť hydraulický vyrovnávač tlakov, ale lepšie je použiť akumulačku. Tá splní to isté čo aj hydraulický vyrovnávač tlakov (v tejto svhéme)? Ide o to že mám ponuku a mám tam všetko možné aj nemožné od čeradlovej sústavy , vyrovnávač tlakov, ,…atď. A výsledná suma je 7000eur :-0
OK tak ekvitermika nebude ovládať trojcesťák. Kúpil by som ADEX MIDI za 2500CZK. Niekde som videl ako to má pozapájané.Myslím že je to na srtánke: http://www.ktr-adex.cz…_MIDI.html
Je tam na konci článku aj zapojenie.pdf
Len neviem ako to zapojiť do tejto schémy aby to fungovalo.
AK by ste mohli nahodte to do schémy.
Re:VladoKdyž jsem psal "inteligentní regulace" tak jsem myslel INTELIGENTNÍ REGULACI a ne nějaký analogový adex z minulého tisíciletí. Něco by mělo řídit ten kotel, podle nahřátí AKU a taky by něco mělo INTELIGENTNĚ řídit čerpadlo u KV. Na to adex nemá. podívejte se na novější články v rubrice topení!!!
Díky za ty obrázky z vloženými náčrtky, takhle by se v kontrukčním řešení podlahového vytápění vyznal opravdu jen málokdo 😀 Vytápění domu skrze podlahu je podle mě super věc, jen bacha, ať si na to člověk nezvykne, protože pak přijde k někomu, kdo to doma nemá a hned je celej nesvůj a chce půjčit alespoň hrubý ponožky, nejlíp rovnou i s papučema 😀
Add kombinace KK+DrevoUzasny stranky.Autor je clovek,s kterym bych rad chodil na pivo,pokud na nej teda ma taky po ty vsi praci cas.
Ale k veci.
Bydlim ve 4 bytovce,na vesnici.Puvodne spolecny velky kotel pro vsechny,ale odtrhl se jeden,pak dalsi byt,a bylo nutne resit topeni sam pro sebe.Na vyber moc nebylo.Bud etazove topeni v byte,nebo plyn(uz privedenej privod do baraku v dobe,kdy se masivne kladly trubky po vsich).Pode mnou sousedi,mit kotel v sklepe ci garazi,musel bych pres ne,a do toho se mi nechtelo.Akumulacni system v podstate vyloucen….
Samo sem drtil z webu zkusenosti jinych,porovnaval jednotlive moznosti.
Dobehlo mi zrovna otocene stavebko za celou rodinu,tak sem v lete vymenil okna za vakuovky(fakt sem prvne chtel mit okna,a potom zmenu topeni,nez naopak),a rozhodl se pro KK IMMERGAS VICTRIX X 24 kW.Bohuzel slabsi variantu zacli vyrabet az par mesicu nato,nicmene technik v ramci parametru ho priskrtil na horaku pro nizsi vykon,a navic jeho minimum bylo cca 4kW -cca 20%,bezne u kotlu byla regulace od 30-40%.Vzhledem ke stisnemu prostoru doplnil zasobnikem TUV ACV SMART 160l.
Dalsi rok jsem system po predbeznem pruzkumu doplnil o KVS Moravia TP 9100 s vymenikem.Jedna se o kuchynsky sporak,s paradni troubou,cerpadlo Grunffos Alpha2+TSV2.Pravda,poptavane firmy pro instalaci mi tez rikaly,ze do tohodle nepujdou,ze ke KK se tohle da pripojit s velkymi obtizemi.Takze nakonec sem si zapojeni vyspekuloval sam,nakreslil,znamej instalater mi to propojil jak sem chtel.Mam tam ponekud vice zpetnych klapek,protoze jsem chtel moznost soubehu obou zdroju ve stejnem case jak do zasobniku TUV,tak do topeni,ci nezavisle.Bez nutnosti neco uzavirat ci otvirat(laicka obsluha) krome moznosti nastavit kamna trojcestnym ventilem bud na zasobnik ACV,ci topeni.Krome zebriku v koupelne,ktery dochlazuje pouze zpatecku KK.Cele nastaveni a vyvazeni systemu dle mne zasadne ovlivnuji tri fakty:Jednak v podstate maly rozsah otopneho systemu(zasobnik TUV,4x radiator,1x zebrik),pote velmi sikovna RJ A.R.C. KK (intervaly topeni libovolne po 30 minutach,neni problem pro dodrzeni teploty zpatecky 40-50 stupnu navolit 90-120 min. topne intervaly,v kombinaci s ekvitermem nedochazi k zadnemu cyklovani),a kamnovy vymenik ma uvadeno cca 6kW topneho vykonu.
S trochou sikovnosti lze v kamnech spalovat i hrubsi stepku.V zime na sporo se topi v kamnech cely vikend,v lete jen kdyz se vari ci pece,ono uvarit obed taky nakou kacku za elektrinu veme.
V soucasnosti mame byt castecne zateplen,nahore nevytapena puda,dole soused.I v nedavnych silnych mrazech nebyl problem byt vytopit pouze kamny,ani se nemuselo naplno,pravda,v kuchyni 28 az 30 stupnu.
Vloni jsem jiste topil mene casto,a plyn mne stal za rok cca 11.000Kc.
A jen tak na okraj….vzhledem k velike teplosmenne plose v zasobniku TUV od ACV i pri natapeni zasobniku KK se teplota zpatecky nad 50 stupnu zdvihne az v cca poslednich 3-4 minutach,takze i pri ohrevu TUV se da hovorit o tom,ze KK jede po jistou dobu v rezimu kondenzace,nebo aspon mu blizkem.Ono je to zase negativne ovlivneno vysokou rychlosti unikajicich spalin..
A jak sem rikal,super stranky,lide jako Vy jsou soli teto zeme.
TopeníDobrý den, chtěl bych touto cestou kontaktovat autora článku o topení (teplovodní vložka, elektrokotel a regulace) viz. výše. Zda-li mě na sebe může poslat kontakt tel. nebo mail. Chtěl bych něco konzultovat popřípadě bych měl i zájem o technické řešení. Díky Kolovratník
Kombinace podlahovka a radiátoryDobrý den,
mám v 1NP teplovodní podlahové vytápění přes elektrokotel. Protože mám rád oheň, rozhodl jsem si pořídit krbovou vložku, kterou bych rád využil i k vytápění. Nyní jsme si pořídíli nadstavbu ve které bude vytápění řešeno radiátory. Takže teď řeším, jak propojit krbovou vložku, elektrokotel, radiátory a podlahovku. Firma, která má realizovat vytápění ve 2NP, mne zrazuje od používání elektrokotle a vložky do jednoho topného systému. Tvrdí, že by bylo vhodnější nechat elektrokotel na teplovodní vytápění a vložku na horkovzdušné, jinak jsou to prý vyhozené peníze.
Jaký je na to Váš názor?
Děkuji
Re:BockTo je na velkou úvahu. Je potřeba se zamyslet, jak často a jak moc budete v krbu topit. Pokud si chcete jen občas udělat atmošku, tak je na zvážení, jestli si pořizovat krb s výměníkem a k němu čerpadlo s termoventilem na ochranu před nízkoteplotní korozí, Akumulační nádrž (bez té se neobejdete) a dále patřičnou regulaci na regulování výstupní teploty do systému a zapínání záložního zdroje tepla, když se v krbu nebude topit.
Poslední dobou rozlišuju dvě různé instalace:
1. Chci topit co nejvíce dřevem a šetřit elektřinu/plyn – pak doporučuji kotel na dřevo (dřevoplyn i obyč) + AKU + příslušenství … Jako záložní zdroj elektrické patrony do aku = přímotopná sazba/obyčejný turbokotel na plyn.
2. Chci krb na občasné plamínky – nechat samostatně krbovou vložku s rozvody horkého vzduchu do dalších místností (ložnice, dětské pokoje), samostatně řešit topení na elektriku/plyn. Tady se dá uvažovat o TČ nebo kondenzačním kotli.
Dobrý den
Buduji dům a mám podlahové vodní vytápění ve výstavbě. N2co podobn0ho ale bez krbu. Rád bych s Vámi probral něco kolem regulace. Jestli teda ještě děláte melouchy. 😉
Můžete se mi prosím ozvat na email?
odpovídám na email
Re:BockDěkuji za info.
Zde připadá v úvahu varianta 1, protože tak je tomu i dnes. V zimním období jede krb prakticky nonstop.
Kotel na dřevo bohužel nemám kam umístit.
O horkovzdušných rozvodech jsem také uvažoval, zde mne odrazuje víření prachu.
Zajímavé řešení
Prosím o radu, resp.Váš názor.
Staviam rodinný dom – bungalov. V celom dome 180 m2 bude podlahové kúrenie. Ako vykurovací systém plánujem tepelné čerpadlo 12kW, krb-vodník 12-16kW , solár a 1000 litrovú akumulačnú nádobu so vstavaným ohrevom TÚV. Nie som odborník a tak hľadám nápovedu, kde sa dá. Môžete mi poradiť, prípadne aj poslať návrh prepojenia celého systému. Ďakujem.
Dobrý deň, plánujem k pôvodnému plynovému kotlu s radiátormi na prízemí dorobiť aj podlahovku na 1np, akumulčnú nádobu a teplovodný krb. Ak by ste bol schopný vypracovať projekt (skôr mi ide o hydraulickú časť, keďže pracujem ako elektrikár/plc programátor), kontaktujte ma prosím na mail. Samozrejme za projekt zaplatím.
Ďakujem
odpovídám na e-mail
Thanks for this post. Since you don’t usually write a lot of pnesoral posts, it was surprising and welcome. You should write more of the same! I love all of your list of things you want to do, a list that is no doubt in the minds/hearts of anyone who has any deep connection to Israel. Nesiya tova.
Dobrý den
Narazil jsem na váš článek,a tato problematika mě mě zajímá… Nepochopil jsem z plánku jak je napojená aku. nádrž.Zajímalo by mě napojení a detail propojení třeba této nádrže.
http://www.sanimax.cz/index.php?show=product&id=935.Podle mě je hodně důležité vybrat správnou velikost,aby nebyla předimenzovaná a naopak!Diky Pavel
Akumulační nádrž je napojená přesně jak je namalované. Každá instalace má mírně jiné zapojení podle typu akumulační nádrže, přípojných místech, způsobu ohřevu TUV, druhu záložního zdroje tepla (plyn, elektrika), typu krbu/kotle, způsobu napojení krbu/kotle, na typu a teplotě termoventilu …
Tyto návrhy zapojení jsem schopen navrhnout a nakreslit tak, aby vše fungovalo jak má a šlo to celé uřídit regulací Siemens Albatros 2.
To na co směřuje Váš odkaz je “jen” boiler na TUV ve třech variantách dohřevu.
Dobrý den, budu rekonstruovat RD a chtěl bych v něm přesně tento systém dole podlahovka 80m2 a nahoře do budoucna radiátory. Zajímalo by mě kolik tento systém vyšel na peníze? A případně zda je možné se s Vámi domluvit spolupráci a případně za jakou cenu?
Děkuji za všechny informace Tomáš
Dobrý deň . Mám v rodinom dome teplovodné podlahové kurenie 94m2 ktoré nahrieva plynový kondenzačný kotol ktorý nahrieva aj 300l trivalentný bojler. Koli dlhému nábehu podlahovky nemožem kuriť v krbe a tak by som chcel napojiť krb na podlahovku a bojler. mohli by ste mi prosím poradiť ako to vyregulovať ? za odpoveď na mail ďakujem .
Odpověděl jsem na email toto:
Nevím jak máte nyní zapojen krb do systému a nepochopil jsem Váš problém s “dlhým nábehom podlahovky” a nemožnosti topit v krbu. Pokud se jedná o teplovodní krb, tak hodně záleží na jeho parametrech, zejména na poměru výkonu sáláním/do výměníku. Taky si myslím, že provozovat teplovodní krb bez Akumulační nádrže dost dobře nejde. Krb je téměř neregulovatelný zdroj tepla a podlahovku naopak je potřeba přesně řídit na určitou teplotu. Přebytky tepla z krbu je pak potřeba někam ukládat, ideálně do akumulační nádrže.
Teď mě napadlo máte tam vůbec ekvitermní regulaci? Bez kvalitní, zdůrazňuji KVALITNÍ ekvitermní regulace podlahové topení neuřídíte ani bez krbu. S kvalitní regulací a dobrým krbem s dobrým poměrem výkonu Sálání / do výměníku se dá podlahovka uřídit s přijatelnými rozdíly teplot v místnostech.
V neposlední řadě má na kvalitu topení vliv i dispoziční řešení celého vytápěného objektu s možností cirkulace teplého vzduchu z místnosti s krbem do dalších částí domu.
Pokud máte projekt topení včetně regulace, případně nějaké schéma a dále plány domu tak mi to pošlete spolu s popisem jak momentálně topíte, co vás trápí a jak by jste si představoval budoucí topení a já se vám na to mrknu.
Dobrý den, děkuji za podrobný popis zapojení a inspiraci.
Rád bych vás poprosil o radu. Stavím RD a již jsem vyměnil několik instalatérů a investoval opravdu nemalé peníze a ještě budu investovat na dokončení díla. Nechci vás okrádat o čas, ale rád bych se zeptal, proč není ve vašem systému el. kotel zapojen paralerně (jako radiátor) či sériově ve stupačce?
Děkuji mnohokrát
Seibert
Vážený pane, četl jste vůbec ten článek?
Za prvé to není instalováno u mně a za druhé jsou odpovědi na Vaše otázky ohledně zapojení elektrokotle vysvětleny právě v článku.
Jinak i pro ostatní platí:
Čtěte také ostatní články v sekci “topení”, ať se neptáte na něco, co je tady již vysvětleno.
Děkuji.
Dobrý den,řeším zrovna stavbu domu a hledám ideální způsob vytápění. Bude to 120m2 podlahového topení a velmi mě zaujal Vámi řešený systém KVs výměň., elektro kotel, aku nádoba. Jen nevým jakou KV s jak silným výměníkem a jaký elektro kotel. Bungalov bude z 400mm ytongu a 10cm zateplený, strop 30 cm foukané izolace.podlaha 15cm izolační směs a 2*5cm styrodur, tak snad únik tepla bude na přijatelné mezi. Stavbu budu dělat svépocí ale topeního se bojím vým že otázek tohoto tipu je hodně ale snad budete mít chvilku času a poradíte mi. Děkuji Wolf
Dobrý deň !
Dokončujem rekonštrukciu rodinného domu a mám už aj zakúpené jednotlivé komponenty na podlahové kúrenie – tepelné čerpadlo, solárny systém, aku nádrž 300 l s elektropatronou, krbová vložka s výmenníkom ( ale je nad krbom na výfuku ). Môžem Vám poslať do mailu schému zapojenia aby ste sa nato mrkli a prípadne posúdili, či to bude správne fungovať, lebo som už mal na dome niekoľko tzv. odborníkov kúrenárov ( tak ako poniektorí v tejto diskusii ), a čo kúrenár, to iný názor a ďalší mesiac už nechcem strácať čas počúvaním všetkých odborných názorov. Vopred srdečne ďakujem. Pavlík
Odpovídám na Váš email.
Dobrý večer,
zaujaly mne Vaše řešení různých systémů vytápění a především regulace. Řeším systém vytápění – kombinace krbu s teplovodní vložkou a elektrokotlem, kde krb je uvažován (měl by být) jako hlavní zdroj, v případě potřeby sepne elektrokotel, uvažováno je podlahové vytápění a ohřev TV pomocí jak krbu, tak případně elektrokotle, pokud krb nebude stačit (přes léto samozřejmě pouz elektrokotel). Představu o funkčnosti, a co od systému vyžaduji mám, jen “dát” na papír je o něco horší. Byla by možná konzultace mého nákresu na emailu? A konečně závěrem poslední otázka, která se týká přepouštěcího ventilu, funkce mi jasná je, ale nerozumím tomu, kdy může úplně zavřít trojcestný ventil ať už ve funkci směšovací nebo rozdělovací? U podlahovky řídí požadovanou teplotu, takže se mění pouze průtok (ale stále nějaký je, kdyby ne, tak se vypne i kotel s OČ) a přepínání mezi topení a přípravou TV taky není přece uzavřen? Děkuji Vám za odpověd na email
Pokud uvažujete o krbu jako o hlavním zdroji, tak se neobejdete bez akumulační nádrže o dostatečném objemu – záleží na tepelných ztrátách objektu. Pak je z pohledu regulace i provozu lepší využít elektrospirály umístěné v horní části akunádrže a ušetřit za kotel.
Trojcestný ventil do podlahovky mění poměr topné vody a vody ze zpátečky a za určitých okolností může zcela uzavřít topnou a jen cirkulovat vodu v podlahovce. A protože čerpadlo by nemělo tlačit do uzavřené trubky – já tomu říkám, že tlačí do zdi, tak se instaluje přepouštěcí ventil, který při nárůstu tlaku otevře a přepustí vodu do sání čerpadla. Čidla v kotli taky nemusí být přímo v komoře s tělesy ale až na trubce výstupu z komory a při nulovém průtoku by nezareagovaly na vzrůstající teplotu.
Momentálně jsem beznadějně zaneprázdněn. Ale časem se vám ozvu na email.
Dobrý den,
kdy tedy zvolit další zdroj elektrokotel a kdy pouze topné patrony v akumulační nádrži? Bez použití zdroje odpadá možnost ekvitermní regulace pokud se nepletu? Samozřejmě zapojení s elektrokotlem je složitější, regulace apod. oproti topným spirálám a především asi dražší řešení, ale komfortní pro obsluhu a regulaci. Při použití el. patrony by byla funkce tedy tato – krbem dodávám teplo do nádrže, kde se mi ohřívá topná voda a dochází k akumulaci. V zásobníku by byla teplotní čidla a pokud klesne teplota vody pod určitou hranici, tak se sepne el. spirála. Na výstupu otopné vody ze zásobníku by byl trojcestný zónový ventil, který dle požadavků (zda poklesne teplota vody v zásobníku teplé vody nebo je její úbytek) přestaví na natápění do zásobníku teplé vody. Po natopení TV se přestaví zpět do režimu pro otopnou soustavu, kde by byl trojcestný směšovací ventil a na základě nastavené teploty na přívodu do soustavy (bez ekvitermní regulace tedy manuálně nastavené) by docházelo k mísícímu poměru vody přívodu/zpátečky. Prostorový termostat by byl spojený s čerpadlem a dle potřeby by ho zapínal/vypínal? V létě bych musel natápět pomocí el. patron celý objem akumulační nádrže, aby se dala ohřívat teplá voda? Děkuji
Píšete, že uvažujete podlahové topení – bez ekvitermní regulace se neobejdete, to je fakt, se kterým se musíte smířit. Jakmile použijete tuhá paliva a akumulační nádrž, tak vám nestačí ekvitermní regulace, která je vestavěná v elektrokotli (umí jen říct kotli, na jakou teplotu má topit), ale potřebujete ryzí ekvitermní regulátor, který umí pomocí řízení trojcestného směšovacího ventilu řídit teplotu vody do podlahovky. Tím pádem je zbytečné vyhazovat peníze za elektrokotel s vestavěnou expanzní nádobou, ekvitermní řízení teploty kotle, elektroniku připravenou na spolupráci s externím zásobníkem … Stačí dvě spirály do horní části aku. A při elektrickém topení je nejlepší TUV řešit obojživelným boilerem, kdy při topení tuhými palivy se TUV přednostně nahřívá topnou vodou přez výměník a v létě vestavěnou elektrospirálou v boileru. Mrkněte na článek o mojí kotelně, přesně tak to mám doma i s regulátorem Siemens Albatros 2. někde v sekci topení.
Dobrý den,
děkuji za radu. Zeptám už pouze na poslední věc: vzhledem k tomu, že by byl pouze jeden okruh (řekněme podlahovka), tak evitermní regulace v kotli a venkovním čidlem splní tentýž úkol jako ekvitermní regulátor, který by v případě absence “zdroje” řidil trojcestný ventil u podlahovky a reguloval teplotu, protože z kotle by přece mohla vystupovat požadovaná teplota dle ekvitermní křivky bez další úpravy v trojcestném ventilu u rozdělovače? Jaký máte názor na “nádrž” v “nádrži” (myslím systém akumulace a příprava TV v jenom zásobníku)? Mimo úsporu místa nebo v kombinaci např. se solárem jsem mnoho výhod nenašel – musím přes léto natopit vždy celý objem akumulační nádrže, aby se mi ohřivala voda v zásobníku TV pokud se nepletu? Děkuji
Už mě to nepustí odpovědět do vlákna, tak pokračuji v novém.
Pokud bude jen elektrokotel napojený na podlahovku, tak po připojení venkovního čidla může kotel fungovat jen na ekvitermní regulaci, která je v něm vestavěná. Pokud by ke kotli ještě šel připojit termostat s open term nebo podobném protokolu a spolupracující s ekvitermou v kotli, tak by šlo i měnit teplotu podle časového plánu a možná i nějaké korekce. Pokud to ale kotel neumí, moc dobře to topit nebude.
Samostatná ekvitermní regulace má časové plány ve standartu, i s případnýma předstihama a konkrétně Siemens Albatros 2 má i adaptaci topné křivky.
Jakmile ale přidáte do systému krb s teplovodním výměníkem, nebo jiný zdroj na tuhá paliva, navíc ještě s akumulační nádrží, tak vám nemá co snížit teplotu do podlahovky, aby tam něšlo výstupních 70°C!
Vnořený zásobník vám moc místa neušetří, naopak vám zmenší akumulační objem pro topení. Záleží na konstrukci. Navíc si nedovedu představit, jak po x letech budete dostávat ven nashromážděný vodní kámen?
Pro ohřev TUV ve vnořeném zásobníku se natápí opět jen vrchní část se zásobníke. Voda se v akumulační nádrži vrství a teplá stoupá vždy nahoru. Proto když dáte topnou spirálu do poloviny aku pod vnořený zásobník, tak se nahřeje jen část od tělesa nahoru.
Stejně jako se v solárních boilerech elektrikou dohřívá jen minimální množství u vrchu např. 300 litrového zásobníku a ne celých 300 litrů.
Dobrý večer,
nejlepší způsob regulace podlahového vytápění je tedy ekvitermní regulator + korekce od vnitřní teploty? U tohodle způsobu bych se rád zeptal, jaká je tedy přesně funkce, takového systému, konkrétně korekce vnitřní teploty? Vzhledem k vysoké setrvačnosti je řízení pouze podle prostorového termostatu nevýhodné – pokud dosáhne nastavené teploty vypne kotel a případný zátop za x hodin nepostihuje aktuální požadavky, pokud se nepletu? Doporučejete volit nějaký útlum podlahovky nebo aby “běžela” v podstatě nepřetržitě celé topné období a pouze se měnila vstupní teplota dle ekvitermní křivky a odpovídající tepelné ztrátě objektu? Pokud investor nechce investovat do takové to regulace, jaká se nabízí možnost regulování – pouze dle ref. místnosti nebo v každé místnosti podružný prostorový termostat, který zavírá příslušný okruh apod.? Děkuji (P.S. poslední dotaz :))
Podlahovku jinak než ekvitermní regulací neuřídíte. Vysvětlil jste si to sám. A podle Vašeho pravdivého vysvětlení by ani nefungovala tzv zónová regulace s podlahovkou – tj. zavírání jednotlivých větví podle vnitřní teploty. To samé si myslím o zónové regulaci všeobecně. Při porovnání tepelného odporu stěn mezi místnostma a vnější obálkou, nemá smysl některé místnosti “nevytápět”. V sousedních místnostech se zvýší ztráty do těchto vypnutých místností a ztráty ven se téměř nezmění. Akorát se rozhodí regulace zdroje tepla. Ta musí být vždy, a když je dobře udělaná, nemá smysl vyhazovat peníze za zbytečnosti typu zónová regulace. Výjimkou jsou snad hotely a ubytovací více pokojové systémy.
Adaptace topné křivky podle vnitřní teploty funguje u Albatrosu tak, že 1x za den regulátor porovná požadovanou teplotu v místnosti a skutečnou teplotu a podle velikosti rozdílu upraví koeficient náklonu křivky. Z počátku jsou rozdíly teplot a pohyby s křivkou velké, postupem času jen jemně dolaďuje. V každém případě se časem dostane do stavu, kdy teplota v místnosti odpovídá přesně požadované teplotě i za různých venkovních teplot.
Některé konkurenční (levnější) ekvitermní regulátory také uvádějí, že mají korekci od vnitřní teploty, ale ta reaguje až po odchýlení od požadované teploty v prostoru korekcí teploty do systému. S křivkou neumějí hýbat. Tak se časem teplota taky ustálí, ale někde těsně vedle křivky. A tak se neustále buď přetápí, nebo nedotápí.
Útlum u podlahového topení lze také využít. Nefunguje zde jako on/off ale posunem ekvitermní křivky. Albatros umí i měnit čas předstihu přechodu na nižší teplotu a zpět na vyšší teplotu. V praxi to funguje tak, že si nastavíte časový plán s různými teplotami v místnosti a regulace se snaží změnami teplot do systému kopírovat tento časový plán. Pokud například nastavíte, že chcete mít od 6:00 do 22:00 vnitřní teplotu 22°C a po zbytek dne 20°C, tak regulátor podle zjištěné setrvačnosti systému zvýší s předstihem teplotu do podlahovky o určitý koeficient nad požadovanou podle venkovní teploty pro 22°C a postupně jak se začne zdvihat teplota v místnosti, tak se vrátí na teplotu pro 22°C. Během dne teplota různě kolísá podle změn teploty venku (posun po ekvitermní křivce) a podle skutečné teploty v místnosti. Večer opět s předstihem sníží teplotu do systému níž než je požadovaná pro 20°C a až se začne teplota v místnosti blížit požadované (20°C) tak se vrátí na ekvitermu pro 20°C. Pokud se v noci postupně venku ochlazuje, opět se zvyšuje teplota do systému podle ekvitermní křivky a případně se upravuje podle skutečné vnitřní teploty. Na konci dne regulátor vyhodnotí, jak přesně kopíroval požadovanou teplotu a provede korekci koeficientu náklonu jak jsem již zmiňoval.
Albatros vlasně vypočítává teplotu do topného systému podle nastavené ekvitermní křivky a venkovní teploty, koriguje ji podle skutečného rozdílu mezi požadovanou a skutečnou teplotou v místnosti se zohledněním časového plánu a předstihu podle zjištěné setrvačnosti, a jako bonus koriguje náklon ekvitermní křivky podle úspěšnosti dosažení požadované teploty. Je to opravdu velmi propracovaný a chytrý regulátor.
Podle nastavení umí dále řídit zapínání náhradního dvoustupňového zdroje při netopení v kotli na tuhá paliva a nedostatečné teplotě v AKU (proporcionálně), řídí ohřev TUV a to podle nastavení v několika různých režimech, může navíc řídit čerpadlo cirkulace TUV podle časového plánu a teploty, může řídit solární ohřev v několika variantách …
Jako poslední věc bych se rád zeptal na cenu této regulace( pouze řádově)? Pokud chci takto propracovaný systém, tak v podstatě nemá smysl pořizovat ekvitermní regulaci od výrobce zdroje, která toto převážně neumí, ale celý komplet tedy od Siemensu – regulátor, venkovní čidlo apod.
Děkuji za Vaše veškeré odpovědi. V případě, že by v budoucnu měl některý z investorů zájem o tuto regulaci, zpracováváte také projekt (schéma zapojení regulace, popis jednotlivých komponent atd./ Děkuji
cena samotné regulace včetně pohonu ventilu je cca 20.000,- vč. DPH, kabely a další montážní materiál + montáž, nastavení, oživení a topná zkouška cca 10.000,- + doprava. Pokud jsou dvě směšované větve cena vzroste celkem o cca 10.000,-.
Vypracovávám topenářská schémata kotelen dle požadovaných technologií s návazností na uřízení takové soustavy regulátorem Siemens Albatros 2. V první fázi jsem schopen vytvořit topenářské schema s navržením regulace a s cenovou nabídkou na regulaci. Za takovýto projekt si účtuji 2.000,- Kč, pokud nejsou v průběhu návrhu změny. Ve druhé fázi jsem schopen takovouto regulaci i namontovat s oživením a nastavením celého systému, zakončené topnou zkouškou. Cestovné pak záleží na skutečné vzdálenosti od Bučovic (popřípadě Brna).
Hi just wanted to give you a quick heads up and let you know a few of the images aren’t loading properly.
I’m not sure why but I think its a linking
issue. I’ve tried it in two different web browsers and both show the same results.
Dobrý den, v současné době řešíme problematiku vytápění novostavby RD. Jedná se o přízemní dům s obytným podkrovím z Ytongu 30cm zateplený 15cm EPS, vnější rozměr 9,6 x 9,6 m. Moje představa je podlahové topení v obou patrech (2 nezávislé okruhy), KV s výměníkem + AN 500l + elektrokotel (nebo elektro patrony v AN). Byl by jste ochoten nám vytvořit projekt s cenovou nabídkou na takovouto variantu nebo by jste doporučil jinou variantu? Je součástí projektu i stanovení potřebného výkonu KV a elektrokotle? Je možné regulovat teplotu v každém patře (okruhu) samostatně? Ohřev TUV bude řešen samostatně pomocí 120l elektrického bojleru. Předem děkuji za Vaše odpovědi.
P.S.: RD je v Lutíně a do Brna jezdím celkem často, tak by jsme to mohly probrat klidně i osobně s projektovou dokumentací.
S pozdravem, Steiner Pavel.
Můžu vám pomoci viz předchozí příspěvek. Já dělám základní schéma kotelny, tedy krb, smyčka u krbu, akumulační nádrže, Boiler na TUV, jednotlivé odběry – podlahovka nebo radiátory a v neposlední řadě náhradní zdroj jako elektropatrony v Aku nebo elektrický či plynový kotel. Celé to přizpůsobím konkrétní instalaci a zohledním umístění v technické místnosti.
Součástí projektu je cenová kalkulace jednotlivých prvků regulace SIEMENS Albatros2 včetně montáže, oživení, nastavení a topné zkoušky. Na základě tohoto schématu by měl projektant topení naprojektovat kotelnu s topným systémem včetně výpočtu tepelných ztrát, počtu a délek smyček podlahového topení, výkonu krbu, kotle, objemu akumulační nádrže, expanzní nádrže a všech armatur.
Někdy je postup opačný, že upravuji projekt topenáře tak aby to uřídil regulátor a vše fungovalo. Pak to ale musí projektant topení stejně odsouhlasit, tak je lepší, když to udělá nahotovo podle projektu MaR.
Podrobnosti domluvíme přes email.
Velmí Vás zdravím,
aktuálně mám v ruce projekt na topení, akorát nevím zda-li je to správně a vše jak bych potřeboval – mohly by jsme se domluvit na případné konzultaci a popřípadě také i na možné realizaci.
Schéma jsem nejde vložit – tak zatím pouze popíšu možnost fce systému topení :
V RD je pouze elektřina a TZ domu jsou cca 4kW – chtěl bych AKU nádrž – mám vyhlídnutou NADO 500 25/V6 a ta by v sobě měla 2x elektropatronu po 6KW.
Do AKU bych zapojil krbová kamna ( teplovodní výkon 4,5kW a 3,5kW do vzduchu – použít spodní a dolní nátrubek v AKU ) – aby kamna nedehtovala tak bych u nich udělal smyčku s trojcestným ventilem aby do kamen šla voda ohřáta na cca 65°C
Poté z druhé strany AKU bych si představoval opět horní výstup do otopné soustavy a dolní na vracečce,
Nejlépe ale posoudit dle schématu.
Děkuji za reakci
Velmi děkuji a zatím s pozdravem
Pokračujeme přes e-mail.
Dobrý den! Se zájmem jsem si přečetl příspěvky v diskusi a padla na mě “deka”. Třetím rokem obýváme novostavbu a řeším regulaci topného systému. Dle vašich odpovědí na dotazy mám pocit, že u nás je hodně věcí špatně. Topení se dělalo bez projektu, protože dle firmy jsou to “vyhozené peníze”. Pokoušel jsem se najít někoho kdo by systém vylepšil, ale zatím marně .
Problém je udržení tepelné pohody, zejména přetápění v místnostech při topení v teplovodním krbu.
Jako hlavní zdroj plynový kondenzační Vitrix 24 kW X, regulovaný prostorovým termostatem Honeywell. Topení jede přes radiátory s termostatickými hlavicemi /v místnosti s termostatem bez regulace/, část domu podlahové topení s vlastním čerpadlem manuálně ovládaným on/off – nastavuji pouze teplotu která jde do podlahovky – v podstatě bez další regulace – větev hlavního topného okruhu.
Jako doplňkový zdroj topení teplovodní krbová vložka s výkonem kolem 20 kW – zapojeno primárně bez akumulační nádrže /po uzavření ventilů v místnostech docházelo k přetápění vložky a snižování teploty pojistným ventilem/. V minulém roce při instalaci solárního ohřevu vody nainstalovali další odborníci z oboru na zpětnou větev 300 litrovou akumulační nádrž, která však v daném zapojení nefunguje jako akumulační, ale spíše jako průtoková / do šneku je sveden solár při natopení první nádrže, dle firmy funguje jako předehřev zpětně vody jdoucí do plynového kotle – reálně funguje jen v létě, kdy se netopí… / – při topení narůstá teplota na vratce, ale trvá to déle než v prvním provedení. Krbový okruh má vlastní čerpadlo řízené teplotním čidlem na tělese krbu, ochrana proti nízkoteplotní korozi přirozeně chybí. Chtěl bych se zeptat, zda by z vašich zkušeností bylo možné nějaké opatření, které by zlepšilo tepelnou pohodu v RD. Jde mi zejména o využití tepla z krbu – akumulace do akumulační nádrže, 300 l je pravděpodobně zoufale málo a zapojení ve smyslu akumulace chybí… /tepelná ztráta domu též nebyla počítána -topenář ji nepotřebuje…/ s nastavením výstupní vody z akumul. nadrže 40 st.? což by plynový kotel dál zreguloval dle údajů z termostatu. Topím tak mezi 18:00 – 23 :00 hod. Náčrt topení nemám k dispozici. Děkuji za případnou odpověď.
S pozdravem Nováček Tomáš, Třebíč.
No co na to říct, tedy napsat. Bohužel je takovýchto firem hodně a většinou nezbyde, než najít někoho, kdo to předělá. Počítejte s tím, že budete muset přidat akumulační nádrž, termoventil k vložce a nějakou regulaci. Taky to bude chtít dodělat směšováky, a to jak na větev radiátorů, tak na větev podlahovky. Můžu Vám nakreslit schéma, jak by to mělo být, aby to fungovalo a navrhnout regulaci, která by to uřídila.
Dobrý den.
Asi pro Vás nic nového.
Mám elektrokotel 10 kW a podlahové topení (voda) a bojler na el., ne kombinovaný.
Chtěl bych: kachlová krbová kamna s teplovodním výměníkem napojit přes kombinovaný bojler na teplovodní podlahové topení. Nejsem topenář, ale napadlo mi, že bych mohl dojít s něčí pomocí na hodnotu kW, které by šly do podlahy. Plocha je cca 120m2 v jednom podlaží. Myslíte, že je mi možné poradit a nebo doporučit topenáře, který by mi můj záměr zrealizoval. Jsem z okresu Beroun.
Moc děkuji Luboš
Milý Luboši, budu se opakovat ale budiž. Krbová kamna nelze napojit na podlahovku bez akumulační nádrže, ani přes kombinovaný boiler.
Na jakýkoli plechový svařenec vyrábějící teplo z tuhých paliv musí být zabezpečena ochrana před nízkoteplotní korozí a to termoventilem na zpátečce zpravidla min 50°C. Každý výrobce to má v návodu či podmínkách záruky. Na výstupu z kotle/krbu je cca o 10°C vyšší teplota a může být i vyšší (až do 95°C). Do podlahovky tedy musí být řízená teplota nejčastěji trojcestným ventilem a nejlépe ekvitermně (viz článek https://technik.blokuje.cz/831326-podlahove-teplovodni-vytapeni-v-kombinaci-s-teplovodni-krbovou-vlozkou-a-akumulacni-nadrzi-php#more-831326 ) Jak jinak chcete uřídit tento zdroj tepla na tuhá paliva dle měnících se potřeb podlahovky než přes vyrovnávací nádrž? A proč tuto nádrž neudělat zrovna dostatečně dimenzovanou a naakumulovat si teplo za poměrně krátkou dobu topení na dobu alespoň jednoho dne? Otázka připojení kombinovaného boileru na TUV je poté již triviální záležitost. Z aktuálního výkonu elektrokotle se dá odvodit tepelné ztráta objektu, potřebná velikost AKUmulační nádoby a v neposlední řadě i potřebný výkon kamen do vody.
Nakonec dojdete k úvaze, jestli se taková investice vůbec vyplatí. Už jsem to tu někde rozepisoval relativně přesně, nebude výhodnější pořídit si kamna jen teplovzdušná?
..máme nainstalováno 5 ks tepelných čerpadel -t.č. /vzduch voda/
na vytápění dvou tenísových hal, ale jak se ukazuje při nízkých teplotách se zvyšuje i odebíraný příkon a 40A jistič určený pro t.č. “nestíhá”, takže provozuji jen 3 t.č.
Jakou doporučujete kombinaci na dotápění pří větších mrazech?
Při slunečním svitu šlo by přebytek ze solárů použít na dotápění zásobníku t.č. nebo i radiátorů? – soláry jsou primárně určeny na ohřev TUV, ale někdy je této energie přebytek – celkem 8 solárních panelů.
/Řešení navýšení jističe pro t.č. – zvláštní sazba, touto cestou nechceme jít./ Děkuji Vám za odpověď..Josef Majer
Nevím co ode mně čekáte. Perpetum mobile ještě nikdo nepostavil, takže pokud vám nestačí hlavní jistič na elektrické topení, tak budete muset zvýšit jeho hodnotu i se všemi poplatky. Nechcete-li silnější hl. jistič, musíte vzít teplo někde jinde – zemní plyn, tuhá paliva, nafta, LPG, CZT ….
Pokud již máte termální sluneční kolektory nainstalované a opravdu máte v zimě přebytky tepla, nic nebrání v jejich využití do topení. Stačí přidat výměník do topného okruhu a upravit/vyměnit regulaci.
Děkuji Vám za odpověď.
..k solárním panelům – mám dojem, a to při nižším osvitu sluncem ! /by bez oběhových čerpadel/ se k perpetu přibližovaly..
Ještě na upřesnění tepelná čerpadla jsou plně funkční – lze na nich nastavit požadované výstupní teploty do zásobníku t.č.- doporučená nám byla maximálně do 50 st.
Ale v zimním období, kdy udeří větší mrazy – tzv. “ledové dny” /kdy teplota nevystoupí za celý den nad 0 st. celsia/ – chtěli bychom provést dotápění zásobníku t.č., aby nemusely jet na plný výkon /např. při venkovní teplotě -15 st. a více/
Těchto ledových dnů bylo zhruba za minulá zimní období v průměru min.1 max. 41 dní.
Je tedy zřejmé že CELOROČNÍ platba ČEZu za vyšší jistič pro tato t.č.je zavádějící /zbývající období se tento pohotovostní příkon nevyužívá/.
Je zřejmé, že naměřený příkon na podzim /odběr jednoho t.č.byl naměřen 6A.
V zimě , jde s klesající teplotou venkovního vzduchu nahoru – a navržený jistič je už je věcí projektu…
Sluneční energie se ani zdaleka nepřibližuje perpetuu mobile. Víte kolik energie slunce vyšle, kolik dopadne u nás na 1m2 a s jakou účinností jsme schopni tuto energii využít? Můžete samozřejmě nainstalovat obrovské množství termických slunečních kolektorů a vytápět i Vaše velké tepelné ztráty sluncem, ale – každá věc má své ale, a prodejci a instalační firmy rády toto ale zamlčí – ale co s tak brutálním instalovaným výkonem budete dělat v létě? V létě je asi dvakrát delší doba svitu slunce, je několikanásobně větši počet slunečných dnů, a nepotřebujete topit – jen ohřev TUV, takže máte k dispozici i 10x více tepelné energie než v zimě a spotřebu na TUV maximálně dvounásobnou. Tak co s přebytkem tepla? Pokud nedojde k odběru, uchlazení termických kolektorů, dojde minimálně k přehřátí teplonosné kapaliny a její degradaci, běžně takové systémy ale vyvřou a kromě doplnění teplonosného média dochází i ke zničení některých prvků. Tolik ke slunečním kolektorům.
U tepelných čerpadel se nezřídka stává, že mají již v sobě instalované topné tělesa, aby dokázaly splnit požadavek na teplo i při nepříznivých podmínkách provozu. Pokud je kompresor poddimenzován (aby byl co nejlevnější) zapínají topné spirály již těsně pod nulovou venkovní teplotou. Pak je příkon roven příkonu topné spirály a pokud ještě jede kompresor tak ještě + příkon kompresoru. Dá se vhodným výběrem velikosti kompresoru dosáhnout toho, aby jel bez pomoci topných patron až do -15°C a stále má účinnost větší než topná spirála. Záleží také na typu kompresoru, použitému chladivu, dimenzi výparníku ….
V každém případě, ať už tam máte cokoli, tak hlavní jistič by měl být dimenzován minimálně na pokrytí výpočtových tepelných ztrát objektu + ostatní spotřeba. Nedá se nic dělat, že celý rok musíte platit paušál za tento “vyšší” jistič, ale těch 40dnů to prostě potřebujete. Nebo na těch 40 dnů pořídit jiný zdroj, jak jsem již dříve psal. Stačí si vzít do ruky kalkulačku a propočítat náklady na vyšší jistiš, s porovnáním nákladů na jiný zdroj, a to provozní i investiční.
A v neposlední řadě záleží na způsobu vytápění vámi zmíněných hal. Pro tyto specifické případy je potřeba mít specifické vytápění. Nevím co a jak tam vytápíte, ale může být i momentální způsob vytápění zvolen nevhodně (konvekční vytápění ve vysoké hale) a stálo by za úvahu jiný způsob (např sálavé, podlahové ….) To by bylo na samostatnou studii odborné firmě.
Vše co jsem výše popsal mělo být ještě před instalací tepelných čerpadel zváženo a zahrnuto do nějakého posouzení návhu či rozvahy. Po realizaci čehokoli se dodatečné úpravy neřkuli změny těžko realizují – ať již z finančního nebo provozního hlediska.
Dobrý den,
plánuju ohřev TUV (bez bazénu) solarním systémem užívaným hlavně přes léto. Vy píšete, že při nulovém odběru TUV dochází k přehřátí a následné degradaci celého systému. Nicméně firma zaručuje ochranu před přehřátím. Takže bych rád znal Váš názor.
Cituji článek:
“Nepřehřeje se mi v létě nádrž, když odjedu na dovolenou?
Pokud by bylo v létě hodně slunečno, a z důvodu vaší nepřítomnosti v objektu by nikdo teplo neodebíral, vzniká otázka, za jak dlouho by mohlo dojít k přehřátí.
Problém je samozřejmě možné sledovat ze dvou stran.
1) Kolik kolektorů si musím pořídit k dané AKU nádrži, aby se mi při nulovém čerpání tepla nahřála za den na 100°C?
2) Pokud mám rozumné množství kolektorů vůči existující nádrži, jaké tepelné ztráty za 24 hodin vyrovnají přísun tepla přes den.
Zde se nebudeme zabývat voskovými AKU nádržemi, ale pouze teplovodními.
První otázka směřuje k tomu, že je jasné, pokud chci dokázat, že se to přehřeje, budu přidávat kolektory tak dlouho, až k přehřátí během jednodenního slunečního osvitu dojde. Pokud bych si opatřil třeba jen 100 litrovou nádrž, a k ní zapojil 5 kolektorů, přehřátí vyvolám. Jenomže díky nezanedbatelné ceně kolektorů a obvykle omezené ploše, kam lze kolektory umístit, jde spíše o hříčku uvažování. A nejspíš by ani žádná firma neriskovala takový systém zákazníkovi uvést do provozu.
Druhá otázka je pro naše uklidnění. Ať je akumulační nádrž jakkoli dobře izolovaná, dochází k úniku tepla. Teplo uniká tím masivněji, čím je větší tepelný spád mezi nahřátou vodou a okolím akumulační nádrže. Pokud je např. akumulační nádrž ve sklepě, kde je 15°C, a v akumulační nádrži máme 50°C, nebudou tepelné ztráty nijak významné. Jakmile však začne teplota AKU stoupat, narůstají tepelné ztráty podle Stefan-Boltzmannova zákona se 4. mocninou teploty (myšleno v Kelvinech od absolutní nuly), budou při 90°C ztráty nejméně o 60% vyšší. Takže se zabýváme otázkou, zda narůstající tepelné ztráty akumulační nádrže “ustojí” přísun tepla ze solárního systému.
Ve skutečnosti akumulační nádrž vychládá 24 hodin denně a nahřívá se intenzivně cca 8 hodin denně. Jestliže tedy ztráty nádrže při vzrůstu teploty blízko ke 100°C jsou 1/3 příkonu ze solárních panelů v těchto 8 hodinách denně, nic nám nehrozí.
Kromě toho za obvyklých podmínek spotřeby tepla se zejména u svislých akumulačních nádrží teplejší voda vyskytuje nahoře, zatímco chladnější voda se drží dole. Proto jsou tepelné ztráty dole zanedbatelné, zatímco většina ztrát se odehraje na povrchu horní části akumulační nádrže. Při postupném prohřívání na vyší teploty se do ztrát významněji zapojují i spodní části akumulační nádrže, takže při nahřátí celého objemu na 90°C budou celkové ztráty znásobeny nejméně dvojnásobnou směnnou plochou akumulační nádrže.
Spojíme-li oba vlivy dohromady, budou ztráty akumulační nádrže nahřáté na 90°C z důvodu sálání cca 3,2 x věší, než u akumulační nádrže nahřáté na 40°C.
K tomu přistupjí samozřejmě ztráty na vedení od kolektorů k akumulační nádrži, a na samotných kolektorech, které při práci kolem 55°C za normálního provozu vyzařují do okolního prostředí zpátky teplo Q, zatímco při práci ve 110°C to bude 1,9 x Q.
Přesný výpočet bude samozřejmě záviset na konkrétní akumulační nádrži, jejím uložení, tloušťce a kvalitě izolace, vzdálenosti od kolektorů a na dalších vlivech. I tak lze říci, že u běžných instalací s dostatečnou kapacitou akumulační nádrže bude soustava odolná proti přehřátí.
A i kdyby k tomu přeci jen došlo, systém je chráněn přetlakovým ventilem. Unikla by část vody ve formě páry. Skupenské teplo páry je natolik veliké, že by i při minimální ztrátě vody ze systému stihla pára soustavu delší dobu tepelně vyrovnávat”.
Firma vám je schopná sdělit cokoli, jen aby udělali kšeft. To co jsem zmiňoval o přehřátí či vyvření teplonosné kapaliny je teorie podložená praxí. Už jsem měnil několik zničených automatických odvzdušňováků a měnil či doplňoval nemrznoucí teplonosnou solární kapalinu. Stačí si vzít do ruky kalkulačku a počítat. 3 sluneční kolektory o ploše 6m2 (ať se to dobře počítá) vyrobí při dopadu 1000w/m2 6kw za hodinu. V létě vám bude na kolektory svítit slunce cca 12 hodin, to máme 72kw/h tepla. Najděte si někde na portálu TZB kolik tepla je potřeba k ohřátí 1l vody o 1°C a pak si spočtěte za kolik dnů se vám ohřeje 300l v zásobníku z 10 na 100°C. Když odjedete v létě na týden na dovolenou, tak vám to vyvře. Trošku jiná situace je u trubicových kolektorů s Headpipe, kde je v horní části de fakto výměník mezi okruhem Headpipe a teplonosnou kapalinou. Tam teoreticky při dosažení cca 125°C přestane fungovat odpařování a kondenzace v Headpipe a nedochází k dalšímu ohřevu této teplonosné kapaliny. Prakticky ale nikdy nevíte, co vám rozžhavené trubice na střeše udělají a jak moc se poškodí teplonosná kapalina touto vysokou teplotou. Navíc u klasických plošných slunečních kolektorů se dá využít noční vychlazování, kdy při přebytku tepla můžu spodek zásobníku chladit do okolního prostředí ale u head pipe to nefunguje. Je lepší těmto stavům předcházet (zakrytím kolektorů, pověřením souseda vypouštět horkou vodu…) než řešit následné škody.
U posledního odstavce se zmíněním výroby páry jsem se opravdu pobavil. To aby si každý majitel slunečních kolektorů udělal topičské zkoušky na obsluhu parní kotelny…..
Velice Vám děkuji za vyčerpávající výklad. Potřeboval jsem zkušenosti z praxe. Teď jste mi to definitivně rozmluvil :-).
technik.blokuje.cz is my absolute no1 site
Short termn loans online
Dobrý den,
právě plánujeme vytápění domu (novostavba, tepelná ztráta 5,8 kw). Naše představa je pro topení a ohřev vody: teplovodní krbová vložka s výměníkem+akumulační nádrž+bivalentní zdroj (ještě nevíme zda plynový nebo elektrický). Topení bude podlahové. Můžete prosím poradit nejlepší zapojení a zároveň i výkony a objemy? Odborníci v tomto oboru se hledají těžko. Děkuji
Pokračujeme po emailu.
Dobrý den,
Začínáme stavbu rodinného domu. Jedná se o přízemní dům o 150 m2. Po celém domě teplovodní podlahové topení pouze v garáži jeden radiátor (?). V obýváku krbová kamna. Do dětských pokojů a do ložnice bych přidal radiátory, které by byli ovládány přes krbová kamna v obýváku. Mám toho schéma vůbec smysl? Mohu Vám zaslat projekt a požádat Vás o zhlédnutí a případný návrh? Odborník se hladá opravdu těžko. Rád za Váš čas zaplatím. Děkuji
Hey! Do you use Twitter? I’d like to follow
you if that would be ok. I’m absolutely enjoying your blog and look forward to new updates.
Vážený pane, velice obdivuji Vaše umění a znalosti, chtěl bych se Vás zeptat, zda byste byl ochotný vymyslet schéma topení do naší novostavby, projektantovy jsem to nezadávál, nějak nemám moc důvěrům k teoretikovi, přeci jen praxe jedaleko lepší. Mám celkem jasnou představu o tom co bychom chtěli, vlastně téměř to co všichni, teplovodní krbová vložka + akumulační nádrž, systém podlahovky a v 2NP radiátory, jako záložní( záměrně píší záložní – vize je taková že budem topit kamny z 90%) zdroj elektorkotel s externím zásobníkem TUV, ale zde váhám, zda EK napojovot do AKU a nebo ho nechat topit přímo(tato varianta se mi líbí víc). Pokud byste měl chuť budu rád když mě kontaktujete na mail. Děkuji Zdeněk
Uncomplicated Youtube video Cutter is capable to convert video files from and towards the following formats, like essentially the most common ones along with the much less identified: AVI, MPEG-1/2, DVD/SVCD/VCD, ASF, DAT, WMV, DivX, XviD, MOV, MP4, MPA, M4V, 3GP, MKV, F4V, RM, RMVB and FLV. Aside from conversion, Uncomplicated Video Cutter is capable to reduce parts you would like to do away with at the same time. You simply really need to mark the start off along with the end from the segment you do not desire to preserve, no matter if it really is about advertisements, generics or other people. Through the conversion, there will be no loss, neither in top quality nor in information. Even subtitles will be automatically converted with video files, at the similar time, offered they are in SRT or Sub formats.
video cutter http://www.softpedia.com/get/Multimedia/Video/Video-Editors/idoo-Video-Cutter.shtml
First off I would like to say wonderful blog! I had a quick question which I’d like to ask if you do not mind.
I was interested to find out how you center
yourself and clear your mind before writing. I have had a tough
time clearing my mind in getting my thoughts out.
I truly do take pleasure in writing but it just seems like the first 10 to 15
minutes are wasted simply just trying to figure out how to begin. Any recommendations or
hints? Thanks!
I am not sure where you’re getting your information,
but great topic. I needs to spend some time learning more
or understanding more. Thanks for wonderful info I was looking for
this info for my mission.
Dobrý den,budu dělat nové topení v domečku co opravuji.Chtěla bych plynový kotel ( kondenzační ) zásobník na vodu.Podlahové topení v přízemí a vrchní patro do budoucna bude asi řešeno radiátory.Tohle bych chtěla propojit s krbem na teplovodní výměník.Také jsem si říkala,že zásobník by se mohl v létě ohřívat solárem.Můžu poprosit o radu.
Děkuji Ivana
Chtěl jsem Vám odpovědět po emailu, ale zadala jste špatně adresu a vrací se mi to jako nedoručitelné ….
Dobrý den, čeká nás realizace ústředního topení v rekonstruovaném 2 podlažním RD. Jde o kombinaci podlahového (35/30) a radiátorového okruhu (50/40). Vše je popsáno na diskusi TZB:
http://forum.tzb-info.cz/131128-misici-sestavy?idtext=8#text8
V podstatě by mne zajímalo, zda je možné provozovat tyto okruhy pouze s jednou mísící (centrální) sadou (instalovaný výkon PT 7kW), nebo musím dávat vždy směšovací okruh přímo na rozdělovač PT. Je mi jasné, že nejlepší by bylo dát všude podlahovku, ale to by se nám prodražilo o cca 40t. a výsledek, kvůli kobercům v dětských pokojích, by mohl být nemilý. Děkuji Radek
V zásadě bych doporučil jeden směšovač pro přízemí a druhý pro patro. V obou patrech jsou zcela odlišné tepelné ztráty – hlavně vliv stropu – a tudíž mohou mít obě patra jinou ekvitermní křivku (teplotu topné vody). Ve vašem komplikovaném promíchání radiátorů a podlahovky bych doporučil jeden směšovaný okruh pro všechny radiátory s řídícím čidlem ve 2NP v rohovém pokoji č.3 a druhý směšovaný okruh pro všechny okruhy podlahovky s pevně nastavenou ekvitermní křivkou (případně regulátor v 1NP na chodbě vedle kuchyně). Na jeden směšovaný topný okruh může být napojeno i několik rozdělovačů podlahovky. Radiátory bych doporučil klasicky zapojit za sebou na druhý směšovaný okruh, rozdělovač zbytečně instalaci prodražuje.
Myslím si, že podlahovku na chodbě ve 2NP vůbec nemusíte dělat, půjde Vám tam teplo z 1NP přes schodiště, maximálně malý radiátor pod okno. V koupelně 2NP bych podlahovku doporučil a nevadí, že bude řízená spolu s 1NP. Kombinace s topným žebříkem zajistí vždy dostatek tepla. Pokud se rozhodnete zrušit podlahovku ve 2NP na chodbě, napojil bych podlahovku ve 2NP v koupelně z rozdělovače v 1NP.
Pozor na pseudo směšovače namontované přímo na rozdělovačích, jen některé rozdělovače nabízejí skutečné směšování, aby se zbytečně nezvyšovala teplota zpátečky.
V tomto jiz starsim clanku popisujete presne nas zamysleny pripad topeni v rodinnem dome, krome toho ,ze bych chtel dohrivat primo v aku . . At se snazim jakkoliv , nedokazi precist na svem monitoru , vsechny veci ktere bych chtel. Pokud by ste vedel i rozmery(tloustky) trubek a jednotlive potrebne hodnoty na jednotlivych zarizenich bylo by to pro nas nesmirne prinosne a mne by odpadla prace minimalne na mesic nez by sem dohledal vsechno co popisujete .
Chapu , ze se nechcete donekonecna zbuhdarma opakovat a mate urcite i lepsi veci na praci.. Proto verim, ze se nejak dohodneme.
a dekuji za clanek. celou dobu jsem si nebyl jisty jestli to pujde vubec cele do kopy tak, jak sem si to vymyslel a diky vam vim ,ze pujde .
Každá instalace je unikátní a nedá se okopírovat někam jinam. Opravdu si nechte udělat projekt od topenářského projektanta, který Vám spočítá tepelné ztráty na jednotlivé místnosti, velikosti radiátorů či dimenze a délky podlahovky a hlavně hydrauliku systému, tedy jaké nastavit průtoky na radiátorech či jednotlivých větvích podlahovky nastavit. Z toho mu poté vypadnou dimenze potrubí, výkony čerpadel, objem topné vody a z toho plynoucí objem expanzní nádoby, výkony zdrojů tepla a případné objemy akumulačních nádob.
Já pro Vás můžu udělat – cituji starší odpověď: “Já dělám základní schéma kotelny, tedy krb, smyčka u krbu, akumulační nádrže, Boiler na TUV, jednotlivé odběry – podlahovka nebo radiátory a v neposlední řadě náhradní zdroj jako elektropatrony v Aku nebo elektrický či plynový kotel. Celé to přizpůsobím konkrétní instalaci a zohledním umístění v technické místnosti.
Součástí projektu je cenová kalkulace jednotlivých prvků regulace SIEMENS Albatros2 včetně montáže, oživení, nastavení a topné zkoušky. Na základě tohoto schématu by měl projektant topení naprojektovat kotelnu s topným systémem včetně výpočtu tepelných ztrát, počtu a délek smyček podlahového topení, výkonu krbu, kotle, objemu akumulační nádrže, expanzní nádrže a všech armatur.
Někdy je postup opačný, že upravuji projekt topenáře tak aby to uřídil regulátor a vše fungovalo. Pak to ale musí projektant topení stejně odsouhlasit, tak je lepší, když to udělá nahotovo podle projektu MaR.” konec citace.
Vzhledem k tomu, že zde publikovaná regulace je již přežitá a zabývám se již jen regulátory Albatros2, doporučuji přečtení dalších článků v sekci topení a tam případně zanechat komentář.
Zde již není možno komentáře přidávat.