Hromosvod – svod na blesky

Nebudu se zaobírat problematikou názvu tohoto zařízení, ale jeho montáží na našem domečku.

Nejdříve jsem byl přesvědčen, že hromosvod nebudu řešit, a to proto, že soused ho má a cca 30 metrů před naším domem vede VN vedení. Pravděpodobnost úderu blesku je dále snížena okolními vysokými stromy a nedalekou vysokou plechovou stavbou (silo). Moje plány ovšem změnila situace kolem příjmu televizního vysílání. Předpokládal jsem umístění antény pod střechu, ale parotěsná folie s hliníkovou vrstvou tvoří signálu velkou překážku. Navíc pod střechou je signál ovlivněn i vodou či sněhem na taškách. Padlo tedy definitivní rozhodnutí umístit anténu nad střechu na stožár a to si vyžádalo přítomnost ochrany před bleskem – hromosvodu.

Po prostudování patřičných norem a konzultací s několika revizními techniky jsem si navrhl systém s jedním svodem, hřebenovým jímačem a napojením na sousedův systém. Ještě jsem zvažoval, zda spojím uzemnění hromosvodu s uzemněním elektroinstalace. Měl jsem obavu o zavlečení přepětí v případě přímého úderu z hromosvodu do systému elektroinstalace. Norma spojení doporučuje a revizák mě k němu vybízel. Nakonec jsem to vyřešil tak, že svod hromosvodu je na kraji u souseda, vede přes zkušební svorku do země, kde jsou dva pozinkované vingle L50 jako strojený zemnič a zemí dále pokračuje až do místa budoucího elektroměrového rozvaděče. Zde bude následně spojen se zemí z elektrorozvodu. Je tedy splněna podmínka spojení uzemnění hromosvodu a elektroinstalace, ale možnost zavlečení přepětí je minimalizována propojením "přes" strojený zemnič a trasou v délce cca 8-mi metrů v zemi. Pokud někoho napadá otázka proč jsem nevyužil základového zemniče, tak jen mohu konstatovat, že jsem na něj při budování základů úplně zapomněl.

Nejdříve jsem udělal výkop před domem, zatloukl dva úhelníky 50/50×1800 do země a natáhl pozinkovanou kulatinu v zemi. Úhelníky jsem spojil pomocí svorek s kulatinou a nachystal jeden konec na spojení se svodem přes zkušební svorku. V místě kde kulatina bude vycházet ze země jsem nezapomněl nanést asfaltový nátěr pro zvýšení odolnosti proti korozi. Druhý konec kulatiny jsem natáhl k místu budoucího elektroměrového rozvaděče. Tato první fáze proběhla již koncem září loňského roku.

DSC01292

DSC01293

Pak se dlouho nic nedělo, až jednoho krásného dne (doslova) jsem se do toho pustil. Na hřeben jsem namontoval hřebenové držáky a na severní střechu jsem připevnil držáky pod tašky. I přes použití dvou speciálních žebříků jsem si na spodní části střechy musel rozebrat tašky, abych se mohl po střeše pohybovat za využití střešních latí. Když už jsem byl na střeše, tak kromě focení jsem se ještě věnoval boji s vrabci. Musel jsem vyčistit díry po obou stranách vikýře a upevnit tam pojistnou hydroizolaci, aby mi vrabci nehnízdili ve vatě a polystyrénu kolem trámů. Na první fotce nezvracím, ale fotím si vnitřek komínu. A na třetí fotce je pohled z naší střechy na okolní krajinu, kterým jsem se při práci kochal.

P5232294

P5232305

DSC02951

P5232309

P5232308

P5232311

Po upevnění držáků jsem přes okno vikýře vynesl na střechu pozinkovanou kulatinu na jímač/svod a postupně ji rozmotal a upevnil do držáků. Nakonec jsem natloukl do zdi držáky na svod a spojil na zemnič přes zkušební svorku. V místě dotyku kulatiny s rýnou jsem nainstaloval svorku na rýnu. Tím je první fáze hotová a hromosvod funkční. Zbývá vztyčit a napojit anténí stožár a dodělat propoj se sousedovým systémem.

DSC02954

DSC02957

DSC02955

P5232314

DSC02953

DSC02952

DSC02958

Příspěvek byl publikován v rubrice 05. instalace a jeho autorem je technik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

29 komentářů u „Hromosvod – svod na blesky

  1. Ano, velmi často ustoupí technické řešení tlaku investora a esteteckému hledisku. Ale, při skutečném zásahu bleskem se kulatina svodu během velmi krátké doby zahřeje na velmi vysokou teplotu a spojky se doslova svaří s vodiči. Pokud tedy plánuji zateplení fasády polystyrénem nelze jinak než vést hromosvod po povrchu, minimálně 5cm od polystyrénu, který je navíc stíněn vrstvou omítky a fasády. Viděl jsem již několik různých zaústění svodu do fasády, ale osobně vsázím na bezpečí a jistotu, než na pěkný pohled. Naskýtá se otázka, jestli to není kontraproduktivní. Mám chráněnou střechu a krov před požárem od úderu blesku, ale schováním svodu pod omítku riskuji požár zateplené fasády?

  2. Pekny domecek….…zdravim, se zajmem jsem si precetl cely clanek a vlastne i pracovni postup ,ktery me dal i odpoved na nektere moje uvahy, kolem hromosvodu.
    Kupuji nemovitost, rodinny domek a ten nema zadny hromosvod. Predtim jsem zil skoro 25 let v AU v Sydney v rodinnem domku a celou dobu jsem si kladl otazku,.."Proc v Australii na rodinnych domcich, nejsou hromosvody?" Opravdu ani na jednom i tedy novostavbach ho nemaji. A tak jsem si ted rikal, pujdu na internet a pokusim se neco najit.No a kapl jsem na tento bajecny clanek.

    Mockrat diky a i se svodem jak ho mate,..je to perfektni. Udelal bych to uplne presne a taky to tedy tak udelam.

    Diky Josef

  3. jsem pred realizaciTaké budu dělat hromosvod a již jsem se informoval o svedení hromosvodu pod fasádu a běžně se to dělá. Musí se použít netříštivá PVC trubka.
    Mám pár otázek – pokud se nemýlím tak máš Cu oplechování a okapy a hromosvod v pozinku.
    Nebude to tvořit článek?
    Uzemňuje se i TV anténní stožár (držák)?
    Jinak na koaxiální kabel se prodává bleskojistka o které uvažuji.

  4. No stím článkem mezi Cu a Zn jsi mě dostal, na to jsem vůbec nemyslel. Zkusím zjistit něco bližšího.
    Jinak hromosvod jsem dělal právě kvůli uzemnění anténího stožáru, jinak bych ho nedělal. Bleskojistku na koax jsem taky viděl, a reálně o ní uvažuji.
    Ještě k tomu hromosvodu pod omítkou. Uložení vodiče je jedna z mnoha věcí, další je třeba zaústění do fasády aby tam nezatékalo, ale aby nebyl příliž velký ohyb aby případný blesk neseskočil bokem, dále pak problém vlhkosti v té trubce, s čím je spojené spodní vyústění atd., atd..

  5. Vlhkost v trubce problem nebude protoze je nahore i dole trubky stale otevrena a je tesne pod fasadou.
    Drzak na antenu na komin se mi moc davat nechce protoze je tam vyusteni od krbove vlozky a antena bude strasne trpet a bude zacouzena. Mam uz koupenou anteni plastovu Bramac tasku pro antenu, ale bojim se tam dat ocelovou trubku, kdyby to nahodou do toho prastilo tak aby mi to nesjelo do plaste strechy a nasledne nezapalilo. Uvazoval sem sehnat nejakou plastovou pevnou trubku, ktera by to nepritahovala. Treba ALPEX trubka a stredem bych protahl koax a patch kabel pro wifi antenu.

    • ahoj, nejde o plast nebo kov, jde o kable. jestlize mas kabely a ty vedou primo do spotrebicu, tak se muze stat, ze nejake indukovane napeti z blesku se muze dostat do spotrebice a proud muze znicit spotrebic. Jde o to vytvorit nejlepsi hromosvod a to tak, aby od nej byly veskere kabely vzdalene minimalne 0,5 metra. Proto se na trubku od anteny dava distancni izolacni tycky, na kterych je veden jimac hromosvodu. A nejlepsi vec, jestli neni kovova strecha a je docela silny signal pro tv a radio, umistit aktivni anteny pod tasky nekde nahore na pude. Internetova antena AP je nutno, aby se anteny lan signalu videly. Je take dulezity pocet svodu k zemi a pocet jimacu na koncich strechy a kominech, a to co kazdych deset metru jeden svod. Cim vic, tim lip uz jen z toho duvodu deleni proudu a tim padem snizenni teploty svodu pruchodem velkych proudu. To potom vysvetluje i tu moznost dat svody do fasady :-). Jeste doplnim , ze celkovy odpor hromosvodu mezi dratem a zemi nesmi prekrocit 10 ohmu. Cim je mensi odpor, tim je hromosvod ucinejsi.
      Co se tyka ochrany spotrebicu pred indukovanym napetim do kabelu behem zasahu blesku do hromosvodu, tak je dobre vytvorit si HOP krabici, odkud se vytahuji vodice pospojeni do mist jako je antenni a lan pripojka na pude, telefonni linka nekde dole popripade vzduchem vedena , bojler, koupelna, technicka mistnost, kuchyne, hlavni pojistkova skrin a dalsi pojistkove skrine, bleskojistky umistene v rozvadecich, atd…. Jinac se dulezitost problemu ochtrany pred bleskem posuzuje mistne dle dulezitosti , nebezpeci ohrozeni, mista, kde stoji dum nebo jiny objekt…. Nekdy neni nutne mit hromosvod, protoze jste ve stinu nejakeho komina , ktery se tyci nad okoli …. V kazdem pripade pro pojistovnu potrebujete revizi hromosvodu a to nejen jednou, ale casteji kontrolovanou dle podminek v pojistovacich smlouvach, hlavne koukat na ty male pismenka ( ale takovou smlouvu bych okamzite roztrhal ). Je oho vic, co je treba brat pod uvahu a hlavne vedet, jak se chova blesk, kdyz klouze dolu po povrchu dratu…. 😀

  6. Na komín anténí držák v žádném případě nedávat, maximálně tak na malou Wifi a to jen pokud není jiná možnost.
    Já mám koupenou prostupovou tašku plastovou, stejného designu jako ostatní tašky a budu přes ni dávat ocelovou žárově zinkovanou trubku, kterou zakotvím pod taškama mezi krokve. Hromosvod napojím nad taškama přes svorku. Už mám vše nachystané, čekám jen na příznivé počasí. Článeček opět bude!

  7. Nebojis se ze ti treba blesk sjede pod tasku po zinkovane trubce? Nebyla by lepsi nejaka plastova?
    Ja mam strach dat zelezo skrz strechu.
    Kdyby se dala nekde koupit nejaka plastova tak je jistota ze to dolu pojede po hromosvodu.

  8. AnténaK anténě:
    Já bych si spíš pořídil satelit. Práskunl ho někam na omítku (pokud je volná jižní stěna) a anténu úbec neřešil. Zvlášť když se tu vznáší duch digitalizace…

    Hromosvod pod omítku:
    Hromosvod bych pod omítku nedával už z toho důvodu, že když bydo něj švihlo tak by se mohl sám vyhrabat na povrch.

  9. re: AnténaDlouho, dlouho jsem se rozmýšlel mezi satelitem a pozemním vysíláním. Ale mně stačí vidět zprávy a jinak nic. Zahraniční tv nás taky neláká. A představa, že bych musel řešit několik satelitních přijímačů pro několik míst se mi nelíbí. Takto bude brzy digitál z kojálu a bude to OK. Přijímač DVBT v plazmě je už nachystanej a pokud bude v ložnici malá LCD pro manželku, tak opět včetně DVBT. Zatím se pokusím o dálkový příjem z Brna – Hádů.

    K tomu hromosvodu. Platí samozřejmě co už jsem psal dřív. Navíc jsem trochu hledal na internetu a dozvěděl jsem se, že bleskový proud neteče jen přímo tím svodem, ale že kolem drátu je cca 10cm ionizovaný vzduch, který taky vede, a proto se nesmí dělat ostré ohyby. Drát svodu jako by jen naváděl kudy má blesk jít, ale na ostrým ohybu by se mohl "sesmeknout" a letět jinudy. Toto se všeobecně uznává jako fakt. A co to tedy udělá, když někdo ten drát narve do i třeba 3cm trubky a schová pod omítku? A dokonce pod polystyrénové zateplení neřku-li přímo do něj!

  10. katastrofaPokud Vám takovéto řešení doporučil nějaký revizní technik, bylo by ho třeba nahlásit, aby mu sebrali papíry. Jako jediný klad lze snad hodnotit jen to , že nebyl použit dnes hojný, ale nevýhodný a většinou špatně provedený skrytý svod. Pokud se chcete podívat na nějakou inspiraci, navštivte třeba stránky http://www.kniska.eu , případně http://www.elektrika.cz a použijte tlačítko "vyhledávání". A dobré si je také přečíst příslušnou ČSN EN.

  11. re:katastrofaMůžete být konkrétnější?

    Zaprvé jsem elektrikář s platnou vyhláškou 50/1978 sb. paragraf 8 a to včetně hromosvodů.

    Zadruhé jsem již nějaký ten hromosvod instaloval v bývalém zaměstnání, takže praxe by tu nějaká byla.

    Zatřetí jsem celé dílo samozřejmě konzultoval s několika revizními techniky s ohledem na měnící se normy.

    Nechápu proč bych měl hledat rady v nějaké rádoby technické literatuře, kterými je trh zaplaven, když normy hovoří jasně. Rád bych se přiučil a budu Vám opravdu vděčný za rady.

    Jako již několikráte na těchto stránkách jsem v očekávání konkrétní odpovědi. Dosud se oponenti vždy již neozvali.

  12. Tak jsem prostudoval Vámi uváděnou "kníšku" a nezbývá mi než konstatovat, že můj hromosvod vyhoví ČSN i všem vašim doporučením.
    A Vámi uváděné stránky i s "kníškou" jsou podle mně jen reklamou na jednoho výrobce dost drahých zařízení v ochraně před bleskem. Rozhodně je lepší moje provedení s oblouky než vaše spojování na kolmo! A mnoho dalších "nesmyslů". Osobně dám vždy přednost jakékoli alternativě před hliníkem. Takže mám FeZn proti Vašemu AlMgSi. A před kritikou doporučuji přečíst můj článek pozorně.
    1. Soustava ještě není dokončena.
    2. Počítám s napojením na souseda a posuzování dvou domků jako celku (+).
    3. Bude instalován anténní stožár spojený se svodem a s jímačem na konci. Bude krýt prostřední komín.
    4. Od spojení mé soustavy se sousedovou bude zároveň proveden jímač nad druhý komín.
    Dodatečně jsem zjistil, že splňuji i podmínky jako vzdálenost uchycení svodu max 1m, ochrana svodu 30cm nad a pod povrch terénu např. asfaltováním, výška skušební svorky 150cm nad terénem …

    Dokonce sdílím váš názor o umístění svodu a mám ho na povrchu, nikoli skrytý a jsem zásadně proti skrytému svodu.

    Takže by mně opravdu zajímalo, kde jsem udělal chybu ??? Pokud nepovažujete za chybu již pouhý fakt, že jsem nepoužil prvky firmy dehn, neřkuli vodič AlMgSi!

    Mimochodem oddálený hromosvod je dobrá věc, ale jen tam kde se hodí. Obzvláště v průmyslu. Ale dva oddálené hromosvody na anténu a komín ve vašem příkladu RD je fakt humus. Komín většinou není kovový a já ho mám navíc v zákrytu právě anténího stožáru, takže použiji anténí stožár s jímačem na špičce jako náhodný svod a antény nebudu montovat přímo na stožár, což je podle mně prasečina (máte to tak v animaci – fuj), ale použiji výložník. A abych oddělil anténu od hromosvodového stožáru můžu uvažovat o výložníku z izolantu. I když právě tady mohu demonstrovat vaše argumenty. Pokud by i výložník byl kovový, ale kolmo napojený na svislý svod, bleskový proud by zřejmě nestačil "zahnout" do výložníku a pak ještě jednou do antény, popř. koaxu. Ten samozřejmě nesmí být připáskován ke stožáru. A navíc anténa není galvanicky spojená s elektroinstalací, ani s uzemněním, takže je otázka jestli by se tam vůbec něco v tomto případě dostalo, odpor proti zemi se rovná nekonečnu.

    Jinak pro všechny ostatní: firma Dehn je opravdu špička, ale taky si podle toho nechá zaplatit. Nicméně zůstaňte na zemi a nebojte se hromosvodu z ocelového pozinkovaného drátu.

  13. re re katrastrofaNo dobrá, já odpovím.
    1. nejsem zástupce Dehnu a jejich ceny se mi také nelíbí, ale mají nejlépe zpracovanou dokumentaci pro zákazníky a to jim nelze upřít (a lze se tady inspirovat).
    2. Vaši volbu FeZn plně podporuji (vyhovuje a navíc neláká zloděje kovů). 3.Na Vaši stránku jsem přišel náhodou přes vyhledávač přímo zde a nečetl jsem související stránky. Budilo to na mně dojem, že je téměř hotovo. Vaše vysvětlení mnohé objasňuje, ale i tak bych uvažoval nejméně o dvou (rovnoměrně rozmístěných) svodech (v závislosti na určeném riziku dle ČSN EN ČSN EN 62305)pro rozdělení bleskového proudu (pro ostatní co to tu čtou jen připomenu že ČSN 34 1390 už neplatí).
    4. Raději bych nespoléhal na spojení se sousední soustavou – parametry to jistě vylepší, ale na stav sousedova uzemnění nemáte asi vliv a mohou po zásahu blesku vzniknout i nějaké spory ohledně zavlečení přepětí atd. Sousedské vztahy je lepší si nerozházet.
    5. O řešení ochany anténního stožáru oddáleným hromosvodem bych ještě pouvažoval a šmahem bych to nezavrhoval. Záleží na rozmístění antén. Použití např. HVI izolovaného vodiče na rodinném domku jistě není reálné, ale svod na izolovaných výložnících by mohl být finančně zajímavý ve srovnání s cenou svodičů bleskových proudů na jednotlivých koaxech. Záleží na počtu antén (svodů) a zda chcete chránit i STA stanici (levněji vyjde ji obětovat a chránit teprve její výstup). Pokud by ovšem nešlo antény umístit do prostoru, kde se uzemnění nevyžaduje (dle ČSN EN 60 728-11 obr.9) – to je nejlevnější hi.
    6. Ze snímku to není patrné, ale pokud jsou komíny vložkovány kovovou vložkou, je třeba se zamyslet i nad zavlečením bleskového proudu do instalace zezadu přes tuto vložku, plynový kotel a jeho napájení.
    Bohužel musím končit, tak jen tak krátce. Domeček máte pěkný.

  14. Odpouštím Vám Vaši unáhlenost. Kdyby jste četl více mých článků, tak by jste vytušil, že než něco udělám opravdu velmi důkladně to promyslím, případně si vyhledám podklady a konzultuji s odborníky.
    Ještě bych pro úplnost doplnil několik detailů, které jsem ani v článku nezmiňoval.
    Pokud bych uvažoval jen můj dům, tak by vyhověl i s jedním svodem. Je jen 8m x 11,5m, což by splňovalo podmínku do 40m obvodu. Ovšem v místě kde jsou naše hřebeny kousek od sebe je vzdálenost jímačů/svodů cca 1,5m a tady jsem se bál právě přeskoku z jedné soustavy na druhou a možného vzniku požáru od nataženého oblouku. Proto budou hromosvodné soustavy spojeny. Pak se naskýtá otázka jak takovýto objekt posuzovat, zvláště když má soused dva svody a oba na koncích jedné stěny. Dodržel tak maximální vzdálenost 30m, ale mně donutil umístit svod na přední stranu domu, tam končí oněch 30 m od jeho vzdálenějšího svodu. Mohl jsem si pouze vybrat který roh přední stěny si vyberu a protože z levé strany bude podél stěny schodiště k hlavním dveřím a ještě navíc asi kovové, umístil jsem svod tak jak je na fotkách. Navíc jsem se reálně obával zavlečení do sítě NN a proto mám hromosvod spojený s uzemněním NN přes drát zakopaný v zemi se strojeným zemničem. Takto vznikne objekt s obvodem cca 60m a třemi svody.
    V komíně je šamotová Schiedel vložka = izolant.
    Anténa bude jen jedna širokopásmová, jeden svod, jedna přepěťovka na svodu pod střechou a pak u každé televize kombinace přepěťovky na 230V a přepěťovky na koax. No a ještě možná anténa na WIFI. Taky jedna. Zatím je na výložníku na komíně.
    Za zapomenutí uložení zemniče do základů si sypu popel na hlavu, to byla opravdu kardinální chyba. Dům má klasické základy v hloubce 1,5 – 2 metry …

  15. NabídkaPokud budete chtít něco konzultovat, jsem Vám k dispozici i přes Vaše mylné závěry týkající se mého zaměstnavatele a mého hobby, http://www.kniSka.eu .
    PS: Ještě k tomu klišé s cenou komponentů DEHN, pokud porovnáte kvalitu, zjistíte že ostatní (ty levnější) jsou předražení. V případě RD je rozdíl pár stovek.
    PS 2: K hřebeni přidejte svod, stačí ho stáhnout na okap a pak přizemnit okapovou rouru, samozřejmě pronýtovat či sletovat jednotlivé segmenty. Pokud vztyčíte u komínu jímací tyč, mohlo by se Vám povést dostat do ochranného prostoru stožár antény a i vikýř, pokud ne jeho oplechování opět raději připojit na okap.

  16. Bezva!Teda zavítal jsem sem jen náhodou, ale krásně jsem si početl.
    Ještě se musím vrátit a projet to tady všechno. Jinak tenhle přístup je jako jehla v kupce sena:-)
    Jen tak dál…

    Jinak už to určitě je vyřešené, ale kdyby tady lovil ještě někdo jiný, tak aby našel odpověď: spojení okapovky a FeZn drátu se dělá přes olověnou vložku(prodává se za pár kč Pb plát).

  17. re: BezvaNe, ještě to spojení není vyřešené. Už mám sice namalovaný plánek a chtěl jsem celou svorku vyrobit z nerezového plechu, ale po přečtení tvého komentáře jsem si vzpomněl, že mám na půdě starou průchodku střechou s olemováním právě z olověného plechu. Než sundám lešení po zateplení štítu to tam šoupnu. Dík.

  18. bleskozvodmam oficialny projekt bleskozvodu a tiez je tam vedenie zvodu v netriestivej PVC trubke, zrejma je to overene a odskusane ked to je v normach CR aj SR, preto by som sa toho nebal…
    druha poznamka: paci sa mi vase riesenie, ze ste prepojili zemnenie baraku so zemnenim bleskozvodu az pri elektromeri, zavlecenie napatia pri blesku je dost casty pripad a nikto nevie ako je to mozne. ja osobne som urobil zemnenie bleskozvodu a zemnenie pre elektricky rozvod v dome oddelene od seba, aj ked norma tvrdi nieco ine…

  19. připomínkyVažení, pozorně jsem si přečetl Vaší diskuzi arád bych připojil několik poznámek:
    mám dotaz kdy naposled ve vašém okolí udeřil blesk do obytného domu podobné velikosti? Je kardinální omyl myslet si že při přímém zásahu Vás hromosvod ochrání omyl pouze zmenší škody a je pouze věcí náhody která "větev¨ blesku vás zasáhne. Pořád mluvím o objektu podobném jak co do rozsahu tak i výšky a umístění v terenním profilu. Bleskojistky při přimém zásahu nepomůžou
    tyto pouze postačí při elektrostatickém výboji např. při nízké oblačnosti, jsem radioamatér a elektrikář s dlouholetou praxí a jedině správná činnos při bouřce v bezprostřední blízkosti je ta že přístroje citlivé na statickou elektřinu vytáhnu ze zásuvek a i když je bouřka relativně daleko tak z konektoru "srší" viditelné jiskření i při uzeměném anténním stožáru dle normy.Tzv. bleskojistky ochraňují pouze proti elektromagnetickým impulsum jenž se bůžou šířit po vedení ze vzdálenějších míst bouřkové činnosti. Norma se zabývá tím jak má být hromosvod proveden tak aby nebylo dílo provedeno jak koho napadne a aby dílo splňovalo určité předpoklady. Např: je jedno jaký zemnič použiješ myslím z těch které zná norma to nejdůležitější je jakého dosahneš zemního odporu a i kdyby jsi měl ostatní ze zlata tak pokud je zemní odpor špatný tak je vše naprd a ani deset sousedů ti nepomůže.Všiměte si že v žádné normě není zmínka o tom že pokud provedete hromosvod podle ní tak k žádné škodě nedojde. Nebo jste tam takou větu našli? Já za 35let praxe né. Debaty jestli to chytí když bude svod proveden jako krytý jsou liché protože to nezáleží n a krytí ale na typu zásahu bleskem a pokud to objekt chytne hlavní bleskovou dráhou tak nevím nevím ….Propojení uzemění el.rozvodů v HDS /hlavní přípojkové skříni/ ma pouze ten důvod aby se vylepšilo celkové uzemění rozvodné sítě a aby nedocházelo k případům že nějaká větev/kabelová nadzemní/ bude neuzeměna proto to norma nařizuje. Důvodem k propojení uzemňovacích soustav hromosvodu a uzemění ochranného vodičeel.rozvodu je podobný jak jsem uvedl dříve protože pro hromosvod norma dovoluje větší zemní odpor zemniče a pro uzemnění el. soustavy jsou požadavky vyšší. takže aby se eliminovala situace že mezi těmito dvěma soustavami vznikne potenciál jenž by mohl mít škodlivé účinky.A opět si všiměte že norma to nenařizuje ale pouze doporučuje. Jen v některých případech to přímo nařizuje ale to je jiná káva./objekt/Pořád se bavím o problematice obytných budov pro malou koncentraci obyvatel.Co se týče použitých materiálů tak hlavním kriteriem je ekonomie/cena a životnost/ a až na prvním míste elektrotechnické požadavky.Celý návrh hromosvodové soustavy musí těmto požadavkům vyhovět. Pokusil jsem trochu osvětlit problematiku a přejí aby se Blesky od Vašého domu držely co nejdál.

  20. Vaš text: Propojení uzemění el.rozvodů v HDS /hlavní přípojkové skříni/ ma pouze ten důvod aby se vylepšilo celkové uzemění rozvodné sítě a aby nedocházelo k případům že nějaká větev/kabelová nadzemní/ bude neuzeměna proto to norma nařizuje.
    Žádná norma přímo nenařizuje spojovat uzemnění pro ochranu před bleskem s uzemněním vodiče PEN.
    Navíc článek 443.3.1. ČSN 332000-4-443 ed.2 uvádí více praktických situací,kdy se nevyžaduje(není nutné použít) žádná zvláštní ochrana před přepětím atmosférického původu.
    Bylo by vhodné, aby ti co propagují spojovat uzemnění pro ochranu před bleskem s uzemněním vodiče PEN také ve svých vyjádřeních uváděli,že tímto spojením vzniká velké nebezpečí zavlečení přepětí do starších elektroinstalcí .
    Pro oddělení uzemnění hromosvodu od uzemnění PEN vodiče stačí vzdálenost 5 m .

  21. Zdravím, moc Vám fandím a těším mne vidět také někoho dalšího,
    jehož pohltilo stavební nadšení, ať síla i víra vydrží.

    Jen prosím odstraňte fotografii s detailem komínu, svodu a žebříku, tímto skvostem
    se deklasujete na týmového hráče parťákům “A je to … !”
    Samotného by mne zajímalo,
    jak jste ten svodem uvěznění žebřík “demontoval”….

    Jinak souhlasím s nekrytým svodem – viděl jsem vytržený lištový svod po zásahu
    jen indukcí z jiného vedení.. (dynamické účinky “bleskového” proudu jsou úžasné)Souhlasím s důvody společného uzemnění ( skutečně jde více o stejný potenciál,
    opravdový zásah je pak peklo, kde je vše jedno)
    Nesouhlasím s opovrhováním přepěťových ochran (V objektu kam se nešlo dostat vlivem
    svařených dveří bleskem, vše za ocharanami fungovalo!)
    Nesouhlasím s nepotřebou Bleskosvodu v blízkosti VN vedení. ( Lano stíní jen 30 stupňů a naopak celá soustava přitahuje a tím zvyšuji nebezpečí postranních větví výboje)
    Varuji před pseudopravdou, :” Blesk neuhodí dvakrát do stejného ..”. Právě, že uhodí !
    Uhodil tam, kde je specifická geologie, větší vodivost podloží, což se právě nemění a vytváří protipol náboji v mraku … Tedy dům kam, již uhodilo, bych raději nekupoval.
    (znám případ dvojího vyhoření vždy jen konkrétního stavení uprostřed vsi ….)
    Přeji hezký bezbouřkový den všem.

    • Nikdy jsem se nestyděl za to co jsem udělal nebo řekl (napsal). Nebudu tedy žádný obrázek mazat. Žebřík tam stále je a zatím nikomu nevadil. Až přijde čas, rozřežu ho a sundám.

      • Zdravim,
        Tak to jste me dostal 🙂
        Nektera razovita reseni jsou zabavna az obdivna.
        Ja se naopak velmi stydim za hrubku ve svem textu,
        psani na “dotykaci” mne vytaci a automaticke doplneni slov dokonci dilo zkazy…
        Muzete-li, opravte muj vytvor.
        Omlouvam se za hanobeni cestiny….

        Preji mnoho stavebnich uspechu a pridavam heslo meho tesare:” Ve skole Vas naucili jenom delat veci slozite”.

  22. Ještě bych doplnil aktuální stav.
    1. Na spoji pozinkovaný svod/měděný okap jsem oddělil tyto dva kovy s různými potenciály plátkem olověného plechu, který by měl zachovat vodivý spoj, ale zabránit elektrolytycké korozi materiálů.
    2. Stožár se nerealizoval. Po přechodu na DVBT zůstala širokopásmová anténa se zesilovačem pod střechou. Signál je bez vad. Ani sněhová pokrývka na střeše nedělá problémy. Tím pádem se nerealizovaly ani přepěťové ochrany.
    3. Soustava dodnes nebyla spojena se sousedovou soustavou, není tudíž dokončená.

Napsat komentář: odrodlo Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *