Od prvního plánu stavby bylo jasné, že kuchyňská linka bude dvouřadá kolem protilehlých stěn s průchodem kolem 1,1 m. Na jedné straně budou vstupní dveře z chodby a dveře do spížky, na druhé straně bude kuchyně otevřená do jídelny.

 

Půdorys kuchyně.

Podél venkovní zdi jsem naplánoval dřez pod oknem. Okno bylo v obvodové zdi umístěno s přihlédnutím na členění kuchyňské linky. Na obou stranách kolem dřezu je dostatek místa na pracovní desce. Odkapávací plocha dřezu je situována vlevo od dřezu. Shodli jsme se na tom s manželkou podle praktických zkušeností. V levé ruce držím umývaný předmět, v pravé ruce houbičku. Předmět v levé ruce tudíž po umytí odkládám opět vlevo.

Aby v zimě nešel studený vzduch od okna na mokré ruce umývajícího, naplánoval jsem pod oknem radiátor. Tím se celá linka posunula kousek od zdi a mezi koncem pracovní desky a zdí jsem vymyslel soklík. Pod oknem bude v soklíku mřížka, z které půjde teplý vzduch od radiátoru. Umístěním mřížky do soklíku min. 15 cm nad pracovní desku zároveň zamezím vniknutí vody přes mřížku do meziprostoru za linkou při umývání nádobí. Umístěním dvou mřížek dole na koncích soklu vznikne možnost cirkulace vzduchu od podlahy přes radiátor za linkou do mřížky pod oknem. Zároveň se větráním sníží případná vlhkost za linkou od dřezu či myčky. Ta má nachystané místečko vpravo vedle dřezu, v dosahu napojení na odpad. Připojení na vodu a elektřinu má nachystanou samostatně.

Na obou stranách od okna by měly být horní skříňky, některé prosklené matným sklem. Těsně vedle okna by měly být otevřené rohové skříňky s poličkama.Směrem k jídelně je linka ukončena kombinovanou lednicí s mrazákem. Tu máme již koupenou jako svatební dar z přijatých obálek.

Při konkrétním rozměřování kuchyně mi hodně pomohl program od IKEY, který je na jejich stránkách volně ke stažení. Po zadání všech rozměrů místnosti včetně zásuvek apod. můžete přemisťovat jednotlivé skříňky dle libosti. Bohužel knihovna obsahuje pouze skříňky ze sortimentu obchodu. Ale jako pomůcka posloužil program výborně. Ve 3D zobrazení jsem konzultoval vzhled a rozmístění s manželkou, jinak si to z půdorysů nedokázala představit.

 

Protější stěna byla koncipována s ohledem na napojení digestoře do trubky ve zdi vedle komína. Zhruba uprostřed tedy bude vařidlová deska a nad ní komínová digestoř. Aby to nebylo přeplácané kolem digestoře nebudou horní skříňky. Nad obkladem bude bílá stěna, která zároveň kuchyň prosvětlí odraženým světlem přicházejícím od okna na protější zdi. Do poslední chvíle jsme nebyli rozhodnutí pro jaký typ vařidlové desky se rozhodneme. V úvahu přicházela elektrická (sklokeramika) nebo plynová.

Plynovou máme ve stávající kuchyni v domě u rodičů manželky. Je to kvalitní vařidlová deska na plyn s elektrickým zapalováním. Na domečku nemáme přípojku na zemní plyn ani ji neplánuju. Musel bych vybudovat přípojku na propan-butanovou bombu a najít trysky na propan, které byly dodány s vařidlovou deskou. Sklokeramickou bych jen koupil a napojil na nachystaný přívod elektřiny.

Směrem k jídelně je linka zakončena vysokou skříňkou ve které je zabudována trouba. Výšku trouby máme odzkoušenou opět ve stávající kuchyni. Nechal jsem si od kámoše udělat skříňku jen na usazení trouby a skříňku položil na linku. Tím, že měla skříňka jakoby nožky, byl spodek trouby cca 8cm nad úrovní pracovní desky. Šlo do ní hezky vidět, ale plechy se musely zvedat výš než je zdrávo. V nové kuchyni je spodek trouby přesně v úrovni pracovní desky. Dvířka pod troubou tvoří jednu linii s ostatními dvířky a zdvihání plechů je na únosné hranici. Nad troubou je ještě umístěná nižší skříňka.

 

Konečná podoba linky vychází z původního návrhu. Spodní skříňky byly ve velké míře změněny na šuplíkové. Některé drobnější změny byly akceptovány na návrh výrobce.

Od konce prosince jsem měl již skříňky budoucí kuchyňské linky v domečku. Několikráte jsem je přemísťoval z důvodu malování či pokládání laminátové podlahy. Po dokončení podlahové krytiny jsem začal skříňky nahrubo stavět na svoje místo. Chtěl jsem se dopředu připravit na problémy se soklíkem a usazením dřezu s pákovou baterií. Přitom jsem náhodou přišel na to, že krajní skříňka naráží dvířky do zdi a šuplík jde obtížně otevírat. Nakonec se to vyřešilo posunutím celé linky o sílu lamina ode zdi (18 mm) a přišroubováním kousku ohraněného lamina se zakryla spára.

 

15. března 2007

 

 

 

Kolem 20. března nám dojel majitel firmy s jedním pomocníkem linku smontovat. Práce jim šla pěkně od ruky, šlo vidět že už mají něco za sebou. Ujasnili jsme si některé detaily kolem soklíku a usazení dřezu. Soklík udělali obvyklým způsobem. Zezadu je k pracovní desce přišroubovaná svislá deska a k ní pomocí vinglíků horní deska soklíku s oblinou. Ve spoji mezi svislou a vodorovnou deskou soklíku jsou navíc nalepeny lamely do vyfrézovaných drážek. Horní deska pak sedí ještě na vinglících přišroubovaných ke zdi.

 

Celá montáž trvala 2 dny. Chybělo dodělat některé detajly a namontovat úchytky. Ty jsme vybírali teprve nyní z aktuální nabídky. Co mně překvapilo (příjemně) je namontovaná rampa na horních skříňkách o které jsem netušil, že tam bude. Výrobce mně sdělil, že ji má započtenou v kalkulaci, a že ji dělají standartně.

 

 

 

 

 

 

 

Po první fázi montáže linky jsem napojil sifon na dřez a na odpad.

 

Pákovou baterii jsem si usadil sám. Musel jsem si i udělat díru do dřezu. S ostrými vrtáky to takový problém nebyl. Baterii jsem nakonec koupil v IKEA. Stála 290,- Kč a vzhledově i kvalitou nám vyhovovala. V obchodě jsem zjistil, že na připojení na vodu jsou součástí balení měděné trubi
čky, které jsou náročnější na připojení. Ale protože budu stejně potřebovat delší kvůli odsunutí linky ode zdi zajímalo mně jen jestli na baterii budou pasovat klasické hadičky. Naštěstí pasovaly. Koupil jsem tedy delší hadičky v Hornbachu a zprovoznil dřez.

Po pauze, kdy se čekalo na dodání úchytek mi došel majitel dodělat linku. Namontoval úchytky, dodělal rohovou lištu a namontoval mechanizmus otvírání dvířek na vodorovné skříňce nad mikrovlnkou. Nakonec jsme vyřešili jednu reklamaci výsuvu šuplíku jeho výměnou a linka byla hotová.

Až měsíc po nastěhování tedy 10.května jsem se dostal (respektive jsem byl donucen) k dodělání zásuvek a osvětlení pod horními skříňkami. Konečně zmizela prodlužovačka natažená z obýváku.

 

 

 

Vařidlovou desku jsme nakonec koupili novou sklokeramickou. Dodavatel linky nám na ni vyřezal díru do pracovní desky a usadil ji za mé asistence. Připojení na elektriku byla pro mně otázka několika málo minut. První dojem z používání sklokeramiky byl smíšený. Myslel jsem si totiž, že změnou čísílka na displeji měním přímo výkon jednotlivé plotýnky. Tak jako u plynu měním kolečkem velikost plamínku, tedy výkonu. Sklokeramika ovšem funguje tak, že po zapnutí se rozjede na plný výkon a „svítí" červeně a po dosažení jakési teploty přepne na nižší výkon a přestane „svítit". Možná že vypne úplně, to nevím jistě. Po klesnutí teploty opět zapne (nebo přepne na plný výkon?) a rozsvítí se. Při vaření tak dochází ke kolísání téměř nebublá – bublá až moc. Těžko se hledá správné čísílko teploty pro různé plotýnky a různé práce. Zatím se učíme, ale pokud mě to bude štvát, nakonec dojde na výměnu za starou dobrou plynovou desku.

 

 

 

 

Ještě nám zbývá koupit digestoř a myčku. Myčku by snad mohla manželka dostat k narozeninám.

 

Poslední fotky jsou ze současného stavu. Tím se propracovávám do současnosti. Ještě Vám popíši montáž obložkových zárubní a nějaké drobnosti a budu konečně psát v reálu. Pokračování příště.