30.3.2004

Po roztání sněhu a oteplení jsem mohl pokračovat v budování sklepa. Jako první jsem se pustil do dodělání základu pod dva pilíře na které projektantka v projektu základů zapomněla.

Bez vyzdění pilířů by nešlo udělat strop nad sklepem, takže jsem ještě před dokončením obvodových zdí vykopal dvě díry a zabetonoval patky pod pilíře, aby měly čas dozrát. Manželka opět zdatně sekundovala. Loni se naučila míchat maltu na zdění, letos se začala učit míchat beton. Do základů stačí jalovější, takže poměr byl 1:4. Pro ty co nečtou články postupně od prvního připomenu, že na jednu míchačku to je asi jeden kýbl vody, pět lopat cementu a dvacet lopat písku.

Ještě se vrátím na začátek stavby s několika poznámkami. Vždy jsem si všechno dopředu řádně promyslel a snažil se vidět všechny souvislosti. Při betonování základů jsem například nezapomněl vložit do bednění kus trubky o světlosti 150mm a dřevěný kastlík. Přesně podle předpokládaných tras kanalizace. Dodatečné sekání díry do základů o šířce 50cm by bylo dosti náročné. Dále nad úrovní základů mezi prvním a druhým šárem cihel jsem naplánoval přívod vodovodu. Osadil jsem do tvárnice novodurovou trubku o světlosti 50 mm, která po vylití cihel betonem vytvořila chráničku pro budoucí protažení polyše s vodou.

3.4.2004

Po vybetonování patek pod pilířky jsem pokračoval ve skládání cihel na sklepní zdivo. I když jsem měl vcelku dobré zkušenosti se strojním litím betonu a v dalším postupu jsem využíval finty pro zdokonalení stability zdiva při lití (zmiňované v minulém článku), přesto pokračovalo další zalévání cihel betonem ručně. Jednak jsem potřeboval zpracovat cement, který jsem loni výhodně nakoupil (3 tuny = 1 kontejner za 3 tisíce) a dále jsem využíval náhodné přebytky betonu u tchána v práci. Postupně jsme tedy dokončili obvodové i vnitřní nosné zdivo, včetně překladů nad budoucími okny a dveřmi. Překlady jsou tvořeny bedněním opět ze systému Biocement s vloženými ocelovými pruty a zalité betonem.

17.4.2004

29.4.2004

6.5.2004

Menším oříškem bylo konstrukční provedení schodiště ze sklepa na mezipodestu s východem na dvůr a pokračující točitě až do 1NP. Rozpočítal jsem schody včetně rozdílů u hrubých podlah namaloval na zdi a znovu přepočítal jestli vše sedí. Poté jsem vysekal kapsy do zdí aby se schody napojily na nosnou betonovou zálivku. Následovalo vyrobení spodního bednění a uložení ocelové výztuže. Tu jsem uložil tak, aby jednotlivé pruty se zahnutými konci začínaly v pilíři a končily v dutinách obvodového zdiva.

22.5.2004

Betonování poté probíhalo ve dvou etapách. Nejdříve jsme zabetonovali spodní část schodiště, podestu a dolní polovinu pilířů. V místě napojení vrchní poloviny schodiště jsem z podesty nechal vyčnívat pruty ocelové výztuže, které jsem po vytvrdnutí betonu ohnul podle stoupání schodiště. Nejsložitější bylo spodní bednění v místě točitého schodiště. Vyřešil jsem to napříč uloženými trámky na které jsem přibíjel malé trojúhelníkové kousky desek. Vznikla tak zvláštně tvarovaná plocha na kterou jsem poskládal ocelové pruty tvořící spodní nosnou desku schodiště.

Tchán dělá první schod.

Další ocelové pruty jsem ukládal opět napříč z pilíře až do obvodového zdiva. Na oceli jsem nešetřil a vytvořil armování s oky cca 10x10x10 cm, které vyplňovalo i jednotlivé stupně. Ve druhé etapě jsme vybetonovali horní polovinu schodiště kromě posledního stupně. Ten bude betonován v jednom sledu se stropem.

Pohled na schody po betonování první etapy

Konstrukce stropu je tvořena bednícími kastlíky ze systému Biocement s vloženou ocelovou výztuží. To celé po zalití betonem vytvoří železobetonový monolitický strop s minimální spotřebou betonu a s výbornou nosností. Nosnou část tvoří horní betonová deska o síle 5 cm s vloženou kari sítí podepřená nosníky tvaru I mezi jednotlivými dílci procházející z jedné nosné zdi na druhou.

Stavba podpěrné konstrukce.

Nejdříve jsme postavili podpěrnou konstrukci z kulatiny a trámků 10x10cm. Jednotlivé stojky jsme pomocí klínků vypodložili tak, aby trámky tvořily jednu rovinu s horní hranou nosných zdí. Na takto vyrovnané trámky jsme pokládali kastlíky a proti pohybu je jistili hřebíky. Přibíjel jsem nejen kraje kastlíků ke tvárnicím nosného zdiva, ale i k trámkům což se mi vymstilo při jejich demontáži. Postačovalo přibití jen ke zdivu, protože pak již neměly kam uhnout.

16.6.2004

Z vnější strany obvodových zdí jsem namontoval věncovky opět systému Biocement. Jak jsem psal minule, zdivo v 1NP bude mít přesah směrem ven, takže jsem věncovky namontoval obráceně. To znamená, že nosná deska věncovky seděla na venkovní desce obvodové tvarovky a polystyrén coby tepelná izolace nebyl uvnitř zdi, ale přečníval směrem ven přes obvodové zdivo. Vzniklo víc místa pro beton v místě napojení stropu na nosnou zeď, kde byl uložen i věnec a uskočení nosné části zdi probíhá stupňovitě.

Mezi jednotlivé kastlíky jsem uložil tzv. trigony. Ty jsou tvořeny dvěmi silnými pruty ocele v dolní části a jedním slabším prutem nahoře. Spodní a horní pruty jsou spojeny dvěma hady tvořícími třmínky. Hadi přečnívali u obou prutů asi o 2cm, takže pruty neležely přímo na bednění. Dokončil jsem položení kari sítí na trigony, položil ocelové pruty na místo ztužujícího věnce a vše patřičně sdrátoval. Při této činnosti se mi na stavbě opět pletla manželka. Nastříhal jsem ji z vázacího drátu kousky o délce 15cm ukázal jak na to a měl na nějaký čas pokoj.

Pro možnost dilatace jsem obalil komínové tvárnice tepelnou izolací o síle 5cm. Po důkladné kontrole všech částí stropu jsem nakonec do kari sítě vložil polystyrénové kostky o síle 5 cm, které udávaly výšku hotové betonové mazan
iny. Tyto byly v rastru na délku stahovací latě, tak aby šly udělat platky a srovnat mezi nimi povrch. Přesné umístění a postup stahování povrchu jsem předem konzultoval s tchánem. Nezapomněl jsem ani na polystyrén v místě budoucích prostupů přes nosné zdi sklepa těsně pod stropem a v místě budoucích stoupaček přes strop.

Na akci betonování stropu nad sklepem jsem opět objednal již osvědčenou mixopumpu. Sehnal jsem dostatečné množství pomocníků a od tchána z práce ponorný vibrátor betonu. V sobotu 22.6.2004 jsme se sešli ráno na stavbě a čekali na příjezd mixopumpy. Po příjezdu jsme na nic nečekali a začali beton lít na strop. Úkoly byly předem rozdané, takže nám šla práce pěkně od ruky.

Já jako hlavní hrdina jsem chodil s hadicí a řídil ostatní. Dva kámoši hned za mnou nořili do betonu vrtící se vibrátor. Ten zajistil vyhnání bublinek a zhutnění betonu a tím se zvýšila jeho pevnost. Jako třetí vlna šli rozhrnovači s lopatami kteří nahrubo rozhrnovali beton. Poslední v řadě byl tchán, který rovnal povrch hliníkovou latí. Tchánovi byl k ruce můj tata, který mu přihrnoval beton hráběmi podle potřeby a řídil přihrnovače betonu s lopatami. A protože první várka betonu šla hlavně do věnce, mezi kastlíky na trigony a do nosných překladů byl šestikubíkový mix po chvíli prázdný. Telefonem jsem upřesnil předem domluvenou druhou várku betonu, a my jsme si mohli dát svačinku při čekání na další mix.

Ve druhé etapě se již dodělávala vrchní část betonu na hotovo. Časově nejnáročnější bylo zarovnávání betonu do finální podoby, ale i tak jsme byli s celým stropem hotovi asi za čtyři hodiny. Použitý beton byl třídy C25 od ZAPY z betonárky v Holubicích. Je to asi 15 km daleko. V jedenáct hodin jsme skončili s betonáží a večer už byl beton tak tvrdý, že jsem po něm mohl přejít. Jeden kamarád si totiž pověsil na trubku co trčí z komína svetr, tak jsem mu ho potom donesl.

Při konečném zůčtování s firmou Zapa jsem zaplatil za beton, dopravu a čerpání dohromady 34.000,- a nějaký drobný. Teď si beton musí odpočinout za vydatného každodenního zalévání a po vyzrání se začnou stavět obvodové zdi 1.NP z YTONGu. Ale to až zase příště.