Krb, akumulační nádrž s průtokovým ohřevem TUV a výměníkem pro solár

Po delší době vám přináším článek o instalaci krbu, akumulační nádrže, soláru a plynového kotle. Na této instalaci jsem montoval měření a regulaci od firmy Siemens. Bohužel jsem se k tomu dostal ve fázi, kdy již jednotlivá zařízení byla nainstalována a po topenářské stránce zapojena. Nemohl jsem tedy již nijak zasáhnout a nechtěl jsem ani proti topenářovi nějak argumentovat. Instalace probíhala u jeho nedalekého souseda a v podstatě byl investor tímto topenářem přesvědčen na právě tuto kombinaci.

Pokud pominu, jestli se vůbec vyplatí investice do solárů a pominu průtokový ohřev TUV v AKU, tak minimálně použití kondenzačního kotle v kombinaci s krbem a tendencí co nejvíce topit v krbu je zbytečná a nenávratná investice. Kotel bude provozován minimálně a tak jeho vůbec sporná návratnost se ještě rapidně prodlouží.

Schéma systému:

DSC06374

Nedávno jsem si pohrával s tabulkou „Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva“ na portálu TZB-info a mimochodem je zajímavé si zkusit u vytápění plynem přepnout mezi nízkoteplotním kotlem (účinnost 95% -standardní závěšáky) a kotlem kondenzačním (102%). Při nízkých tepelných ztrátách je rozdíl v konečné ceně minimální a to tam ještě nejsou zohledněny náklady na servis. Návratnost vyšší pořizovací ceny kondenzačního kotle je tedy na hranici únosnosti. Pokud navíc část tepla vyrobíme např. v krbu, ušetřená částka se ještě sníží a pořízení kondenzačního kotle se rovná vyhazování peněz z okna.

Podobně bych mohl argumentovat obecně o „vhodnosti“ instalace ohřevu TUV sluneční energií. Začnu z úplně jiného konce. Naše čtyřčlenná rodina s dvěmi malými dětmi (3 baby v chalupě) spotřebuje za rok přibližně 2000 kWh el. energie na ohřev TUV (vlastní sledování spotřeby). Pokud nepočítám s přímotopnou sazbou, tak u klasické s 8 hodinami nočního proudu je sazba 1,98 Kč a za rok tedy zaplatíme 3960,- Kč. I kdyby soláry pokryly veškerou spotřebu TUV, jako že běžně se počítá s 50 až 75 %, tak ročně ušetří necelé 4 tisíce. Při cenách za instalace od 60.000,- Kč výš vychází návratnost investice od 15 let výš. To je lepší si zajet na pořádnou dovolenou a pak ji „splácet“ v poplatcích za elektřinu na TUV. Při kombinaci s dohřevem topení, navýšením poštu kolektorů/trubic a dalších vícenákladů je to ještě horší. Pokud se ještě taková instalace doplní o krb nebo kotel na dřevo jde opět jen o vyhazování peněz z okna.

Vraťme se ale k již zmiňované instalaci. Akumulační nádrž o objemu 750 litrů je typ Ecotherm 750/3. Výrobcem je Dukla a nádrž má jak výměník pro solár tak trubkový výměník pro ohřev TUV. Jako záložní zdroj a případný doohřev TUV slouží kondenzační kotel BAXI nuvola s vestavěným zásobníkem na TUV. Tento konkrétní kotel je již z výroby osazen regulací od firmy Siemens a tak byl i požadavek projektanta na řízení celého systému regulací od stejného výrobce. Při pořízení prvku rozhraní (OCI 420) tak regulace celého systému komunikuje přímo s kondenzačním kotlem.

S tímto byl asi největší problém při uvádění do provozu. Nastavení kotle a regulace tak, aby spolu komunikovali a regulace „věděla“ co může řídit se nám podařilo až na několikerý pokus za účasti servisáka na kotle a instrukcí od konzultanta od siemensů. Samotný kotel chodil bez problémů, samotná regulace zbytku taky, ale kotli jaksi chybí možnost ovládat ho prostým spínacím kontaktem např. od pokojového termostatu nebo nadřezené regulace. Tak jsem ho chtěl původně řídit a ušetřit investorovi bez mála 4 tisíce za rozhraní, ale kotel Baxi má na sobě panýlek, který se dá „vyloupnout“ a použít jako pokojový termostat. S kotlem pak komunikuje po datové lince. Nadřazená regulace tedy musí být siemens a musí se osadit rozhraní. Jinak kotel v této sestavě řídit nejde.

Regulátor Siemens:

DSC04869

Teplovodní krbová vložka Aquador byla umístěná o patro výš a do systému byla zapojena přes sestavu LTC 141 od ESBE. Ta obsahuje čerpadlo a termoventil nastavený na 55°C. V tomto místě měl topenář chybně napojenou trubku pro odvod tepla do topného systému a po upozornění ji napojil o kousek dál až za „uzel“ primárního okruhu krbu. To je typický příklad chyby, kdy buď topenář, nebo majitel tvrdí „mám to přesně podle schématu“, ale stačí topnou nebo zpátečku posunout o pár centimetrů a tím se dostat před nebo za některý nápojný bod a už to nemusí fungovat tak jak má. V tomto konkrétním případě by topný okruh přímo ochlazoval zpátečku do krbu a nemusela by dosahovat 55°C od termoventilu.

ESBE LTC 141:

DSC04846

Propojení krbu s AKU. Přívod od krbu přes strop, trubka bez izolace je špatně napojená:

DSC04847

Zde je vidět opravené napojení odběru do topení, opět trubka bez izolace:

DSC04872

Vývod do topného okruhu s čerpadlem a třícestným ventilem s pohonem, vlevo přívod OV od plynového kotle, vpravo přívod od AKU:

DSC04871

Nad stropem je krb, ke kterému vedou 2 trubky topení, 2trubky chladící smyčky, kabel pro čidlo teploty, odpad pro pojišťovák a přívod čerstvého vzduchu:

DSC04873

K systému byl připojen vnitřní ovladač s vestavěným čidlem teploty a venkovní čidlo teploty. Systém byl nejdříve spuštěn bez solárů a ty byly doinstalovány o rok později. Nyní je systém kompletně funkční.

Nastavení systému:

DSC04877

Ovládací jednotka:

DSC04878

Vnitřní ovládací jednotka s čidlem:

DSC04854

Pohled na krb ve 2NP, vnitřní ovládací jednotka s čidlem je mezi krbem a dveřmi na šikmé stěně:

DSC05799

Celkový pohled na strojovnu:

DSC04874

Pohled na kolektory:

DSC05795

Detail trubice, myslím, že jde o nějaké levné šmejdy:

DSC05797

Tak zase někdy příště!

6 komentářů u “Krb, akumulační nádrž s průtokovým ohřevem TUV a výměníkem pro solár

  1. názor a dotazVelmi krádkozraký postoj.Autor ve svém hodnoceni nezohlednuje neustále navýšováni ceny plynu,el. .Investice do kondenzačniho kotle se dle mého názoru vyplatí protože mnoho nizkoteplotních kotlu vykazuje krátkou životnost diky nekvalitni konstrukci a to zvyšuje náklady .Solar je také do budoucna výhodný .Kotel je přes léto vypnutý stačí 30W čerpadlo solaru. Na fotografijích je vidět že system obsahuje dva ovladaci panely přitom je možne použit jen jeden v referenčni mistnosti. Měl bych dotaz na kolik vyšla regulace fy. siemens v teto sestavě .

  2. Nevím co se ti zdá krátkozrakého. Vem si kalkulačku do ruky a počítej. Klidně si navyš cenu za elektřinu na každý rok o 10 % (2012 i když je krize tak zdražení cca 6,5%), nezapomeň na využití soláru cca 60 % a odečti cca 20% z elektriky pokryté topením v krbu. Pak napiš jaká ti vyjde návratnost investice do solárů 60 000Kč. Toť můj názor, nikomu nic nevnucuji.
    K plynovým kotlům. Nevím jestli vůbec víš jak vypadá plynový kotel vevnitř. Jelikož jsem na ně dělal cca 15 let servis, tak VÍM, že tam kde teče topná voda je měď a co jiného by tam jako mělo odejít? Pokud odejde jakákoli součástka tak se dá jednoduše vyměnit, je to skládačka, ale měnit celý kotel doporučují podle data výroby jen topenáři, kteří to spravit neumějí, ale mají rabat přes 25% z nového kotle + jim zaplatíte práci. Dobrý busines. Já radši vyměním pár dílů a vyčistím a seřídím kotel a tak mi šlapou bez problémů kotle i 15let staré. A pokud neumřu tak budou šlapat dál. U kondenzáků je větší pravděpodobnost, že něco odejde, protože je složitěji konstruován a na díly jsou kladeny větší požadavky.
    Vnitřní jednotka je jednodužší a neumí nastavovat vše jako jednotka ve strojovně. Šla by dát jen jedna vnitřní se stejnou výbavou a displayem jako ta spodní, ale manželka investora by to nedokázala ovládat a finanční úspora by byla zanedbatelná (200,-Kč). Tuto vnitřní jednotku dávám právě pro jednoduché a přehledné ovládání základních funkcí. Cenová nabídka na regulaci a servopohon zněla na 28.695,- Kč bez DPH a bez rozhraní OCI 420.
    Jinak mrkněte i na ostatní články v sekci "topení" jsou tam další instalace.

  3. Diky za odpovědK odpovědi k cenám plynu a jejich nárustu cena za 12 měsícu narostla o 18% a bude húř .Výpočet je orientačni je závislý na chování obyvatele oběktu a jeho navycích . Dva identycké dodinné domy mohou mit značne rozdílnou spotřebu.Osobně znám jeden kdy jeden rodinný domek je zateplený a má kondenzacni kotel a druhý je nezateplený a ma nizkoteplotni kotel jedni plati necelých 30000 kč a ti druzí 58000 Kč .Zatepleni a kotel udelá své.Náhradni díly bývaji učelově předražené ,což tlačí na zkazníka přemýšlet o koupi nového kotle .Když vám odejde opakovane součastka za 4000kč a kotel se musi celý rozebrat tak to vás pěkne naštve .Jinému kolegovi se stalo že po 3-letech mu odešel výměník a servisák mu řek že oprava bude stát do 10000 a hned ho upozornil že se to bude opakovat at radeji koupí jinou značku kotle ,tak kotel vyměnil.Vlastnim solarni ohřev užitkove vody .Investoval jsem 60000 a 3OOOO mi vrátili na SFžP.Při výměně bojleru jsem koupil se solarním výměníkem a prútokovým ohřevem vody.I v zimně solár minimálně temperuje zásobník .Známi mé odrazovali od této investice a když přišli a málem se opařili tak už nediskutují.Jinak přeji mnoho úspěchú pri opravách pynových spotřebičú a při shánění nahradních dilú.

  4. Re: díky za odpověďK plynovému kotli obyč versus kondenzační: vpodstatě sis odpověděl sám. Těm druhým by se určitě vyplatilo investovat do zateplení, případně výměně oken. Pak klesne spotřeba plynu natolik, že deklarovaná úspora i když by byla 12% je zanedbatelná. Jak správně píšeš nelze porovnávat i třeba identické domy. Každý má jiné návyky. ale 10% ze 30.000,- jsou 3.000,- a pokud bude kondenzační kotel bude o 20.000,- dražší než klasický, tak návratnost je 6,6 let. Ale jen za předpokladu, že tam ta úspora opravdu bude. K tomu je potřeba, aby byl i topný systém uzpůsoben na nižší teplotní spád a vracela se dostatečně studená spátečka, jinak ke kondenzaci nedochází a účinnost kondenzačního kotle a nízkoteplotního je podobná. To znamená větší radiátory = vyšší investice při instalaci, nebo výměna stávajících radiátorů = ještě větší investice.
    K náhradním dílům. Zaprvé by mně zajímalo, jaký výměník za 10.000,- to byl. Pokud ten na ohřev TUV (1.500,-) a byl zanesen sanitrem, tak za to kotel nemůže a udělá to i na novém kotli. to je potřeba řešit jinak než výměnou kotle. No a na měděném výměníku spaliny voda nemá co odejít (3.000,-). Pokud je zanesen z topného systému, tak se dá chemicky vyčistit. Pokud zmrznul a praskl (na hodně starých kotlích ještě nebyla protimrazová ochrana) zase to není chyba kotle a výměna za nový kotel to řeší zbytečně draze. Protimrazový termostat = 80 kč. Ještě by to mohl být bitermický výměník (4.361,-) ve kterém se ohřívá jak TUV tak topná voda. Opět může být zanesen sanitrem na straně TUV a ten se musí vyměnit, ale je opět potřeba řešit úpravu vody. Tento výměník je ve velmi levných kotlích.
    Jinak čerpadlo vydrží min 5let a pokud není problém s nepořádkem z topného systému (vyplachování nečistot hlavně z nových radiátorů) tak běžně 10 až 15 let. Nové 2.500,- až 3.000,-.
    Pokud jsou problémy se el. sítí, může odejít elektronika (2.500,- až 3.800,-) nebo shořet cívka na plynovém ventilu, který se musí na nových kotlích vyměnit celý (3,500,- až 4,000,-) ale to potká i nový kotel.
    Taky závisí na tom servisákovi/topenářovi jakou vám řekne předběžnou cenu. Nemusí to být totiž pravda. Stává se mi často, že dojedu na servis po někom a z opravy za 5.000,- se vyklube buď jen servis (nejčastěji stačí dofoukat expanzomat!!!) nebo drobné opravy do 1.000,- kč materiálu. Někdy i zbytečně nadceňují díly. Mnou uváděné ceny jsou konečné doporučené výrobcem kotlu včetně DPH. A i servis má na nich rabat od 16%. Topenář samozřejmě tolik, kolik má i na kotle, radiátory …
    Pro ujasnění se bavíme stále o nízkoteplotních kotlích = závěšáky. Pro jistotu jsem se díval do ceníku a tady ty ceny jsou na nejprodávanější kotel = Protherm. Škoda, že výrobce neuvádí ceník náhradních dílů třeba na internetu, servisáci by nemohli lidi šulit.
    Jo za 10.000,- by mohl být ještě vestavěný boiler 45litrů, ten jsem již taky dvakrát měnil, ale bylo to po min. 10 letech. A ten má v novém kotli úplně stejnou životnost jako ten vyměněný = 30.000 za kotel proti 10.000 za boiler.
    Asi tak.

  5. Plně souhlasímJako servisní technik plynových kotlů , plně souhlasím se vším co zde pan kolega píše. Kondenzační kotle jsou navíc předurčeny pro nízkoteplotní systémy, jako je podlahové vytápění. Na radiátorových systémech, mnohdy není přepočítána plocha radiátoru pro nižší tepelný spád a kotle pracují mimo kondenzační režim, takže jejich pořízení je vyhození peněz a to včetně dražšího následného servisu. (Nutnost používat analyzátor spalin). K expanzomatům: v Praze nedoplňuje expanzomaty nikdo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>