Vlečka na dřevo za traktůrek

Nějakou dobu jsem si pohrával s myšlenkou pořízení vlečky na vyvážení dřeva z lesa. Občas jsem se mrknul na inzerci a sledoval ceny a typy vleček k mání. Začátkem března jsem zachytil bytelnou vlečku na AUKRU za příznivé čtyři tisíce kaček. Nebylo to ani daleko, a tak jsem přihodil a čekal, jestli mě někdo bude chtít přeplatit. Naštěstí další zájemce nebyl a tak jsem si u kamaráda domluvil půjčení platoňáku za osobák a jeli jsme pro ni.

DSC05629

Po dovezení vlečky domů jsem ji zapříhnul za svůj traktůrek a vyzkoušel na převezení dřeva z konce zahrady blíže ke dvoru. I když se mi líbilo, že vlečka byla pěkně vyvážená a bez větší námahy šlo zvednout oje, tak pokud bych naskládal dřevo jen od předního čela k zadnímu, byla by osa kol moc vepředu a oje by mělo tendenci traktor nadzvedávat. Žádoucí je naopak aby vlečka traktor dotížila. Zkusil jsem dřevo naskládat více na přední část a dokonce i na oje a pak bylo vše v pořádku.

DSC05631

Druhá věc, která mně trochu vadila, byl široký rozchod kol na vlečce. Je to sice dobré pro stabilitu v terénu, ale tam, kde jsem projel s traktůrkem, jsem už neprojel s vlečkou. Pocítil jsem to hned na dvoře, kde jsem kličkoval mezi lešením a dalšími nástrahami. Došel jsem tedy k rozhodnutí vlečku upravit a po čase opět vyzkoušet mou skvělou svářečku. Jedna věc bylo tedy zúžení vlečky a druhá vyřešení „dotížení“ traktoru nákladem.

DSC05658

Po prohlédnutí traktoru ze spodu jsem zjistil, že rám je tvořen dvěmi bytelnými účky a do stran je rozšířen navařenými podpěrami. Některé byly z menších úček a některé jen z vinglů. Jako by vlečku již někdo tunil přede mnou. Za pomoci velké flexy bylo oddělení přebývající části malinou. Po odbroušení dvou svárů jsem oddělil i osu s koly a odvezl jsem ji do průjezdu blíže zásuvky.

DSC05660

DSC05663

Přemýšlel jsem, jestli mám osu jen sprostě přeříznout, zkrátit a svařit, nebo vyřezat přeplátování. Po konzultaci s několika lidmi jsem ji jen přeřezal a zkosil hrany pro hlubší provaření. Překvapilo mě, že je osa z plného materiálu. Původně jsem si myslel, že je to jekl. Osu jsem zkrátil tak, aby mezi koly zůstala mezera metr a něco a nebyl problém s nakládáním dřeva. Konečná míra je 116cm mezi koly.

DSC05671

DSC05672

DSC05673

Abych osu svařil rovně, přichytil jsem ji svěrkami k U profilu, a protože měla na sobě navařené různé destičky, které se mi nechtělo odřezávat, musel jsem ji ještě vypodložit. Jako základna posloužila EURo paleta a jako podložky kousky lešenářské trubky. Takto nachystaný kus jsem v prostředku svařil. Vrstvil jsem jednu housenku na druhou a neustále otáčel osu dokola. Tím byl všady stejný počet housenek a nehrozilo ohnutí osy vlivem smršťování chladnoucího sváru. Svařování šlo jako po másle. Použil jsem bazické elektrody EB123 a proud 85A. Svářečka KIT IN jen šuměla.

DSC05674

DSC05676

DSC05677

DSC05681

DSC05682

DSC05683

Svár jsem nijak neobrušoval a nechal ho tak. Zúženou osu jsem dovezl zpět do zahrady k rámu a řešil druhý problém. Do kterého místa osu upevnit. Nakonec jsem se rozhodl pro stejné umístění jako před demontáží a dotížení traktoru vyřešit posunutím předního „čela“ na oje. Vlečka zůstane vyvážená a oje půjde bez problémů zvednout, ale po naložení bude před osou víc dřeva než za ní a náklad tak bude tlačit přes oje na traktor.

DSC05691
Ještě jsem přemýšlel, jestli mám vyřezat původní vzpěry procházející rámem napříč, a po zkrácení je přivařit podélně, což by pro vožení dřeva bylo lepší, ale pokud budou mít polena metr, tak budou až na rámu a bude to jedno. Tak jsem je zatím nechal tak jak jsou. Pokud by to hodně dělalo problémy tak bych to předělal později. Vyměřil jsem tedy umístění osy a přivařil ji k rámu.

DSC05692
Pak bylo potřeba vlečku převrátit. Podotýkám, že většinu věcí si dělám sám a nemá mi tedy kdo podstrčit vzpěru či pomoci s pákou. Nakonec jsem si pomohl i samotnými koly a s vypětím všech sil vlečku převrátil.

DSC05693
Ještě na zemi bez kol jsem přivařil přední a zadní opěrné sloupky. Zadní jsou z nějakých jeklů cca 2,5x7cm a přední z vinglů cca5x5cm. Protože přední mají jen svislé sváry, přivařil jsem ještě vodorovně pomocné tyčky, aby nedošlo k roztržení sváru. Sloupky nejsou nic pořádnýho, ale počítám stím, že dřevo budu vrchem svazovat kurtnou a neměl by na ně působit velký tlak. Pokud se některá ulomí, pak bych to řešil.

DSC05701
DSC05699

DSC05698
Posledním krokem bylo postavit vlečku na kola. Vzhledem k váze vlečky jsem přemýšlel jak na to. Nakonec jsem si postavil zednickou kozu nad oko oje a pomocí kurtny ho zvedl co nejvýš. Pak jsem dal pod osu kol dva kusy Ytongů a oko spustil dolů. Jako na houpačce se zvedl zadek vlečky do vzduchu. Tam jsem strčil další dva kusy Ytongů a oko za pomocí kurtny opět zvedl nahoru. Podložit osu, pustit dolů, podložit zadek, zvednout… Konečně byly náboje kol v té správné výšce. Při nasazování kol jsem se snažil nepoškodit závity šroubů, a kdyby mě někdo sledoval, mohl by si myslet, že trénuji sumo. Kolo bylo potřeba podsunout pod náboj a pak narovnat a trefit se na šrouby. Přitom stále dávat bacha, aby se kolo neodkutálelo z kopce do pryč. Opravdu jsem byl rád, že už je vše hotové a po uklizení vercajku sem si mohl jít domů odpočinout.

DSC05704
DSC05705

DSC05706

Přesto, že od úpravy vlečky již uběhlo téměř půl roku, ještě jsem ji v lese nevyzkoušel. Zato dobře posloužila při odvozu zbylých trubek lešení a druhým kolem jsem odvezl všechny podlážky. Vlečka jela parádně, akorát couvání je trošku náročnější. Ale zvládnutelné!

DSC05784

Práci čest a rukám klid! Technik.

Příspěvek byl publikován v rubrice 11. traktůrek a jeho autorem je technik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u “Vlečka na dřevo za traktůrek

  1. KonečněZdravím…

    Tak jsme se konečně dočkali… :) Těším se na další články s pokračováním fasády, a slíbenou vzduchotechniku (fotka naložené felicie komponenty je již na blogu dlouho, ale článek nikoliv)

    Hodně štěstí

  2. HURÁ!Tak to mám taky radost, že máte, pane Techniku, ruce v pořádku :-) Příště už nás takhle nenapínejte!

    Nevím, jak jste daleko s tou rekuperací, nicméně jsem se nedávno dozvěděl, jak se řeší odsávání vydýchaného vzduchu v kuchyni. Problém spočívá v tom, že napojíte-li to odsávání přímo nad sporák (což se zdá být ideální), tak vám prý rekuperační jednotku po čase zanese mastnota. Řeší se to prý digestoří s uzavřenou cirkulací, která mastnotu a další nečistoty zachytí, a teprve přečištěný vzduch se žene do rekuperační jednotky.

  3. re:KamilBohužel, pro zaneprázdněnost jsou trubky VZT pořád složené na půdě na hromadě. Jen VZT visí na zdi. A v kuchyni jsem již instaloval do naší digestoře uhlíkové filtry a momentálně funguje v cirkulačním módu. Hlučnost i účinnost se nepatrně snížila, ale teplo zůstává v kuchyni. Vzt bude mít napojení odtahu nad digestoří v komínku. Možná napíšu nejdříve jeden článek s teorií VZT aby jste měli co číst a po dobudování druhý článek o naší konkrétní instalaci. Fasáda se už taky blíží do finále tak se to možna pohrne…
    Technik

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>