Budování střechy aneb Beton patří do základů a ne na střechu

Před začátkem zimy jsem chtěl ještě stihnout zastřešení stavby, tak aby byla chráněna před deštěm či sněhem. Díky přízni počasí jsme se mohli v říjnu pustit do stavby krovu.

Krov byl vyprojektován spolu se stavbou. Na jeho konstrukci jsem použil dřevo, které jsme v lednu roku 2003 koupil a nechal pořezat na pile (dřívější článek). Trámy byly nachystány dle prvního projektu, kde ještě nebyl rovný strop nad dětskými pokoji, ale měla tam být šikmina. Museli jsme trochu improvizovat, ale nakonec to vyšlo dobře.

Konstrukce je tvořena pozednicemi průřezu 140 x 140 mm, které leží na nosných zdech. Šikminu střechy tvoří krokve průřezu 160 x 100 mm. Ty sedí na pozednici, uprostřed sedí na ocelových nosnících a ve špici jsou vždy dvě proti sobě spojeny. V úrovni stropu jsou protilehlé krokve svázány vazníky o světlosti 160 x 80 mm a ještě v poloviční vzdálenosti mezi ocelovým nosníkem a špicí vazníky o světlosti 160 x 60 mm.

1.10.2004

Krov mi dělal strejda, který je vyučený tesař a občas nějakou tu vazbu zbouchne. Spolu se mnou mu asistoval tata a brácha. První den jsme na střeše vyrobili z desek šablony, podle kterých se pak nachystaly všechny krokve. Strejda vyřezal do každé zářezy, kterými krokev sedla na pozednici a ocelový nosník. Na konci pak vyřezal do uličních krokví ozub a do dvorních štěrbinu. Ty se při montáži ve špici zasunuly do sebe, aby vznikl pevný spoj. Nachystané krokve pak natřela manželka s tchyní zeleným roztokem proti škůdcům.

ja nesu krokev

Z hromady jsme trám přenesli na kozy.

Strejda reze krokve

Podle šablony z desky strejda namaloval rysky a pak přišla ke slovu pilka.

hanka natira krokve

Nachystanou krokev jsme z koz přenesli na druhou hromadu a tam je pak manželka s tchyní natřely prostředkem proti hmyzu a hnilobě.

2.10.2004

Druhý den jsme krokve jednu po druhé vytáhli na půdu a začali se stavbou krovu. Strejda mě nechal zatlouct první hřebík. Zrovna tam byly suky tak sem ho ohnul. Když jsem ohnul i druhý strejda mi předvedl jak se to má dělat. Vzal do dlaně hřebík (180 x 6 mm), řádně na něj plivl a potřel ho slinami. Hřebík pak šel zatlouct snáz. Další hřebíky si už zatloukal sám.

ja zatloukam prvni hrebik

První hřebík do krovu si má podle tradice zatlouct majitel.

brasule rozhazuje rukama

Někdy se ale nezadaří.

zdvihani krokve pres vytah

Při manipulaci s krokvemi jsme si pomáhali jak to šlo. Tady pomohla i střecha stavební boudy.

prenaseni krokve

Po vysoukání krokve nahoru jsme ji museli dopravit na její místo.

usazovani krokve

Další operací bylo usazení krokve.

pribijeni krokve

Po mém prvním pokusu již zbytek hřebíků přibíjel strejda sám.

Na straně do ulice bylo ještě potřeba vyrobit krokve nad vikýřem. Od špice po ocelový nosník to byla polovina běžné krokve, a z nosníku na pozednici nad oknem vikýře jsme vyrobili dle jiné šablony další čtyři krokve. Dvě byly napojeny na půlky vedoucí do špice, a dvě tvořily okraj střechy nad vikýřem.

pohled na krov

Už se to rýsuje.

Po přibití všech krokví jsme pokračovali montáží vazníků. A protože jsem zvažoval jejich přiznání pod stropem (budou vidět), tentokrát jsme je zeleniskem nenatřeli. Tím byla první fáze hotová. Dále jsem již pokračoval v montáži bez strejdy jen podle jeho rad. Udělal jsem si šablonu na vazníky pod špicí, nařezal je a přibil na určené místo. Aby byly rovně, pomohl jsem si napříč přibitou deskou, na kterou jsem je pokládal.

Poslední fází bylo sešroubování všech spojů. Doposud se všechno jen stloukalo velkými hřebíky. Použil jsem pozinkovanou závitovou tyč 16 mm, kterou jsem nařezal dle potřebných délek. Na každý takový svorník jsem pak našrouboval dvě pozinkované matky. Aby se matka moc nezakousla do dřeva použil jsem velkoplošných podložek. Do všech spojů jsem poté vyvrtal spirálovým vrtákem na dřevo díru o průměru 16mm do které jsem vsunul svorník a vše řádně s použitím metrové páky dotáhl.

Tím byl krov hotov a mohl jsem přikročit k montáži střešní krytiny. Základem je vodotěsná paropropustná fólie Jutadach. Ta je na krokve kladena ve vodorovných pásech se vzájemným přesahem 10 cm. Fólie je připevněná kontralatěmi přibitými podélně ke krokvím. Plní funkci pojistné voděnepropustné folie proti zafoukanému sněhu a zároveň paropropustné folie pro odvětrání tepelné izolace mezi krokvemi.

Střešní latě a kontralatě jsem nařezal z fošen které zbyly ze stromů po nařezání trámů. Z desek silných 5 cm jsem řezal 3 cm latě a z desek 3 cm řezal 5 cm. Tak vznikly latě průřezu 3 x 5 cm. Před montáží jsem je všechny natřel zeleniskem proti škůdcům.

prvni sar folie

Kolmo na kontralatě jsem přibíjel střešní latě na které se později kladla střešní krytina. Než jsem přibil první lať, důkladně jsem si rozpočítal rozteče a skladbu tašek u hřebenu. Začíná se totiž od spodu a profíci tašky u hřebenu neřežou (už jsem je někde viděl uřezané a byl to humus). Pro jednoduchost montáže jsem si zhotovil dorazovou šablonu na rozteč latí, abych nemusel jednotlivé míry stále měřit metrem.

ja pribijim prvni lat

Přibití prvních latí předcházelo dlouhé rozměřování a zkoušení od hřebenu dolů.

tata zkousi tasku

Kontrola musí být.

Když jsem měl přibité střešní latě na celé ploše střechy kromě posledního pruhu fólie, začal jsem pokládat tašky. Jako krytinu jsme vybrali pálenou Francouzkou čtrnáctku ze Šlapanic. Jsem pro tradici a myslím si, že beton patří do základů a né na střechu. Původně jsme chtěli režnou, ale probíhala akce engoba za cenu režné, tak jsme si vybrali červenou engobu. Výhodnost akce jsme si uvědomili při nákupu půlek, krajovek a hřebenáčů na které se sleva nevztahovala. A i když je jich co do množství pár, co do ceny jsou ve stejném provedení cca čtyři až šest krát dražší, což s příplatkem za engobu cca 20% pěkně zahýbe s konečnou fakturou. Nakonec jsem ale rád, že tu engobu máme. Pálená taška je pálená taška, ale hlína už není co bývala a výrobce se snaží taky ušetřit kde se dá. S engobou nad hlav
ou jsem klidný, že mně střešní krytina určitě přežije.

ja visim na lane

Na hůře přístupné místo na konci střechy jsem se radši pojistil uvázáním na lano.

brasule drzi lano

Druhý konec lana držel brašule a těsně před vyfocením této fotky se ptal manželky, kolik mu zaplatí, když to lano pustí. Naštěstí se nedohodli :-) .

S pokládáním jsem začal ve spodním rohu abych kladl tašky "na sebe" a nemusel je podsouvat pod sebe. Po naskládání části vedle vikýře jsem položil průběžný šár a dopočítal tašky na druhou polovinu střechy. Musel jsem začít s pokládáním tak, aby na sebe tašky na průběžném šáru navazovaly. Po naskládání tašek i nad vikýřem jsem dokončil celou polovinu střechy doskládáním tašek až k hřebeni. Ještě v předposledním šáru tašek jsem položil každou druhou tašku větrací.

polozene tasky ctvrtka

prubezny sar

Druhá polovina střechy směrem do dvora se dělala o poznání snadněji. Je na ní menší spád, takže jsem se na ní snadněji pohyboval a není tam žádné lomení či přerušení, které by pokládku komplikovalo. Do předposledního šáru jsem opět jako každou druhou položil větrací tašky. Na závěr jsem na držáky namontoval hřebenové latě, přibil k nim těsnící hřebínek a přišrouboval hřebenáče. Tím jsem dokončil zakrytí stavby. Nebyly sice dokončené boky vikýře, ale byla tam fólie, takže dovnitř nepršelo ani nepadal sníh.

ja na druhe pulce krovu

Na přelomu října a listopadu bylo v roce 2004 vskutku krásné počasí. Radost pracovat. Obzvláště na svém :-) .

Do konce roku jsem již dělal jen drobnosti. Zadělal jsem okna igelitem, aby tam tak netáhlo a nepadal dovnitř sníh. Místo balkonových dveří jsem namontoval provizorní stlučené z desek. Jako boční vchodové dveře jsem namontoval starší dveře od tchána. Počítal jsem s nimi od začátku při vyzdívání otvoru, takže i když mají nestandartně šířku 95 cm nebyl problém s jejich usazením.

Nakonec jsem ještě na nedokončený komín napojil na půdě plechové roury. Vyvedl jsem je šikmo přes nedozděný štít ven. Ve sklepě jsem na komín napojil malá kamínka a mohl začít topit.

hotova strecha do dvora

hotova strecha do ulice

Celkový pohled na prozatímně dokončenou střechu je trochu novější s již namontovanámi okny. Ale o těch si povíme až příště. Pouze jsem neměl jinou fotografii. Střecha má stále mnoho nedodělků, ale hlavní důvod již plní – neprší nám do domečku!

Pokračování příště.

Příspěvek byl publikován v rubrice 04. hrubá stavba a jeho autorem je technik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u “Budování střechy aneb Beton patří do základů a ne na střechu

  1. krovahoj moc hezke stranky chystam se stavet a stale zde hledam ponauceni, prosim Te jaky jsi mel presah strechy u stitu resim ted krov a libi se mi to u tebe ze krokev od stitu neni videt,zed mam 440 a presah asi 300 nevim jestli je to mozne tak dat krokev zevnitr jako to mas ty díky ahoj monika

  2. Re:přesahPřesah jsem naplánoval jen na šířku budoucího zateplení, tedy 5 cm. Štítová zeď je z Ytongu 37,5cm. Po dozdění štítu jsem mezi cihly a střechu foukl pur pěnu, aby se podepřely latě a utěsnily díry. Stejně mi tam ale hnízdí spoustu vrabců, protože zateplení ještě není a hned tak nebude. Jak může být dlouhá nepodepřená lať s taškama si netroufám odhadovat. Záleží taky jak budou latě silné a jaká bude krytina, tedy hlavně váhově. Chtělo by to poptat projektanta.

  3. a. This way the application focuses on the content, but also takes just two to three gestures to access multiple sections of the application.Means of une r cas, Suppos vitamin y vous avl. Take a deep breath, gather all your courage. Massage this combination gently on your own hair from root to tip plus leave this on regarding 25 a few minutes.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>