Beton nad zlato

Dokončení izolace proti zemní vlhkosti se neobešlo bez problémů. Stavbu sklepního zdiva jsem mohl začít až po jejich vyřešení.

Pro dokončení izolace proti zemní vlhkosti jsem musel vyřešit napojení na souseda v místě u jeho izolační kantky. Na izolační kantce souseda byla ze strany jeho sklepa nalepena IPA. Tato kantka končila asi 15 cm nad úrovní původního terénu a IPA volně visela přes zídku směrem ke mně. Deinstalace kantky nepřícházela v úvahu, protože hrozilo strhnutí IPY a novou by nebylo možno napojit na vodorovnou izolaci pod nosnou zdí. Proto jsem kantku zachoval, nalepil IPU i z mé strany a napojil ji na stávající IPU souseda. V místech kde byla povětrnostnímy vlivy sousedova IPA poškozena jsem navíc použil vyspravení Gumoasfaltem.

Tím, že jsem nechal izolační kantku na místě, se o její tloušťku posunula má sklepní obvodová zeď od souseda. Do vzniklé mezery nad kantkou jsem uložil izolaci z kamenné vlny. Tato má nejen výborné tepelně izolační vlastnosti, ale i dobrou zvukovou izolaci a pohltivost. Izolace nakonec prochází na celou výšku domu mezi oběma zdmi.

Po dokončení izolace jsem mohl začít s výstavbou sklepních zdí. Jak již bylo zmíněno, na sklepní zdivo jsem si vybral cihly systému Velox. Tyto cihly jsou lisovány z dřevoštěpky a napuštěny cementovou směsí. Tvárnice se na sebe skládají na sucho a pohromadě drží systémem zámků. Cihly jsou lehké a je s nimi snadná manipulace. Po naskládání na sebe se dutina vyplní řidším betonem. Do dutin je možno uložit jak svislou tak i vodorovnou výztuž v podobě ocelových tyčí. Stěna se vyplňuje betonem po třech šárech. Do cihel určených pro obvodové zdivo je navíc integrována izolace ve formě polystyrénu různých tlouštěk. Já si vybral 6 cm.

Dokončená zeď má poté výborné vlastnosti. Nosná část je ze železobetonu, čímž je zajištěná dobrá nosnost a pevnost. Jeho šířka záleží na zbylé dutině vedle polystyrénu. V mém případě má beton sílu 17 cm. Betonová zeď však není souvislý monolit, ale je příčně přerušována stěnami tvárnic. Ty zajišťují paropropustnost, tedy to že stěna „dýchá“ (ve sklepě jen nad úrovní terénu a izolace). Více se dozvíte na stránkách výrobce pod značkou Biocement.

První šár tvárnic jsem uložil do maltového lože, aby se vyrovnaly případné nerovnosti. Přestože byl základ téměř rovný, vznikly hrby při lepení IPY přes sebe v místech spojů. Po zatvrdnutí malty jsem na sucho skládal další šáry. Není potřeba ani natahovat šňůrku. Po naskládání celé řady jsem ji zhlídl od jednoho rohu ke druhému a uhlé tvárnice dorovnal. Po narovnání tří šárů jsem zorganizoval brigádu na první kolo betonování.

20.9.2003

Počasí nám přálo a tak jsme se s chutí pustíli do díla. Začli jsme v sobotu brzo ráno po šesté hodině v sestavě Já a brácha coby voziči a zalévači a jeden kamarád coby míchač. Beton jsme míchali z bračického písku, vody z potoka a levně sehnaného cementu volně loženého. Mísící poměr byl 1:3, tedy na jednu míchačku vycházelo 5 lopat cementu a 15 lopat písku. Konzistence byla měkká.

jarinek u michacky

Kamarád u míchačky nabírá cement dovezený v sudu.

Namíchanou směs jsme poté v kolečku svezli do sklepa a pomocí šufanů umístili do dutin tvárnic. Pro zvýšení pevnosti betonu jsme ho po nasypání do dutin ještě hutnili dusáním speciálním hutnícím nástrojem (kus desky co byl po ruce). Protože se jednotlivé vrstvy betonu mají napojovat v polovině šáru, plnili jsme v podstatě jen 2,5 šáru. I přes vražedné tempo jsme vyplnili pouze obvodovou zeď bez vnitřní nosné příčky a končili totálně zničení večer cca v šest hodin.

ja s koleckama

Na každou lávku, kterou jsem postavil, jsem musel provést instruktáž, jak na ní jezdit.

brasule sype beton

Protože je bratr fyzicky zdatnější než já, vyfasoval větší šufan.

Po skušenosti s prvním kolem betonování jsem se rozhodl vyzkoušet druhou možnost, a to objednání betonu z betonárny a jeho uložení do tvárnic pomocí čerpadla. Poskládal jsem další tři šáry na již vybetonované obvodové zdivo a nachystal tři šáry vnitřních nosných zdí.

Podařilo se mi sehnat „mixopumpu“ na dovezení a uložení betonu. Je to v podstatě šesti kubíkový mix na podvozku čtyřnápravové tatry 815 doplněný o čerpadlo na beton s dopravní hadicí upevněnou na vyklápěcím dvoudílném ramenu. Výhoda této varianty je to, že stroj nemusí „patkovat“ a stačí mu šířka 5 metrů. Před domem totiž vede venkovní vedení NN (pro laiky dráty na sloupech) a překáží jakékoliv manipulaci.

Po příjezdu měla tatra najet na budoucí průjezd mezi stavbu a souseda. Bohužel byl terén trochu podmáčen a řidič měl strach aby nezapadl na vjezdu. Naštěstí se zrovna došel podívat soused od naproti a po krátké domluvě mi avií dovezl fůru štěrku a rozsypal mi ho do vjezdu. Lehce jsem ho srovnal lopatou a již tatra šíleným manévrem vplouvala do průjezdu mou o půl metru širší bránou. Vyšlo mu to perfektně. Nakonec musel sousedův smrk obětovat asi tři větve, jinak by se řidič nedostal z kabiny.

Řidič a obsluha v jedné osobě již měl s tímto systémem cihel zkušenosti, takže celou akci řídil a dával nám rady a pokyny. Sám měl v ruce bedýnku se dvěma joystyky a přes hydrauliku pohyboval ramenem, ze kterého visela asi dvoumetrová hadice o průměru cca 15 cm. Beton z této hadice netekl plynule jak jsem předpokládal, ale padal po „kusech“ s řádným žuchnutím do dutiny. Při tom cihly lehce nadskakovaly a v jednom místě vznikly na zdi slušné schodky. Byl jsem ujištěn, že je to normální a pokračovali jsme v přemísťování betonu.

V místě kde byla ve zdi umístěná zkrácená cihla na dorovnání rozměru zdi došlo k vylomení části cihly a vytečení betonu. Na pokyn řidiče jsme místo přeskočili a pokračovali v betonování dále. Posléze mně informoval, že je na daném místě potřeba udělat dřevěné bednění a ručně mezeru dobetonovat. Celá akce trvala cirka dvě hodiny a zabetonovali jsme jak obvodové tak i vnitřní nosné zdi. Ty obsahovaly více betonu, protože v nich nebyl polystyrén coby tepelná izolace. Síla betonu vnitřních zdí tak byla 23 cm.

Výhoda mixopumpy v porovnání s ruční prací byla hlavně rychlost a množství uložené směsi. Jako nevýhoda byla cena za mixopumpu. Beton vyšel zhruba stejně jako když se míchá doma (nepočítám-li cement sehnaný za poloviční cenu). Na strojní uložení betonu bylo navíc vhodné upravit ukládání cihel. Další postup jsem doplnil o přibití každé druhé tvárnice do předchozího šáru jedním hřebíkem, a doplnění výztužným bedněním z desek přibitých k cihlám v exponovaných místech.

23.10.2003

Souběžně se stavěním sklepních zdí jsem založil a vyzdil komíny. Jsou vyzděny z klasických pálených cihel s vloženou keramickou komínovou vložkou systému Schiedel a novodurových trubek pro centrální větrání. Aby nemohlo dojít k mechanickému poškození keramických vložek vlivem rozdílných teplotních roztažností materiálů v komíně obalil jsem tyto vlnitým kartonem. Tím jsem zabezpečil oddělení keramické tvarovky od malty a cihel, ale zároveň umožnil teplu aby se akumulovalo do zdi komína.

Žena opět přiložila ruku k dílu. (Ne opravdu se jen neopírá o lopatu a tento den míchala maltu)

Oba komíny procházejí vnitřkem domu bez kontaktu s venkovním prostředím a je škoda zbytkové teplo spalin nevyužít. A protože předpokládám topení dřevem do akumulačních nádrží, tedy na plný výkon bez škrcení přívodního vzduchu, bude i teplota spalin celkem vysoká a nehrozí kondenzace páry a dehtů v komíně.

tchan zdi komin

Tchán zdí rezervní komín, původně zamýšlený pro krb.

I když časem může dojít k likvidaci papíru buď vysokou teplotou, nebo vlhkem a tlením, jde hlavně o oddělení tvarovky od vlastního komínového tělesa a tím umožnit tvarovce pohyb. Tato při ohřívání zvětšuje jak svůj průměr, tak svou délku. Mám vyzkoušené že po asi šesti hodinách topení na plný výkon je komínové těleso v 1. i ve 2. NP na omak teplé (cca 40 až 45 °C) a na komínové hlavě vyleze tvarovka asi o 1cm nahoru. O problému destrukcí tvarovek obezděných bez možnosti dilatace v komínovém tělese se mezi odborníky ví a mohu jen konstatovat, že se tyto informace zakládají na pravdě.

3a230011

V popředí centrální komín s keramickými tvarovkami, a jedním párem novodurových potrubí pro VZT.

Při zdění komínů mi pomáhal tchán. Nepochopil sice proč tam dávám ten papír, a kdybych ho neměl pod dozorem, asi by ho vynechal, ale jsem rád, že jsem spoustu práce nemusel dělat sám. Jeden den jsem ho nechal na stavbě samotného za asistence manželky a podařilo se mu jednu tvarovku otočit tak, že zub byl směrem dovnitř roury. Přitom se začínalo zdít zubem ven, aby případný kondenzát zůstával uvnitř komína. V kritickém místě nejsou tvarovky posazené falcem do sebe, ale stojí dvěma venkovními zuby proti sobě. Protože byla chyba pod úrovní napojení sopouchu a místo nebude tepelně příliž namáháno vyplnil jsem vzniklou drážku komínovým tmelem na který se keramické vložky lepily k sobě, a na horní straně vytvořil opačný zub za pomoci flexky a diamantového kotouče.

Po této zkušenosti jsem se zařekl, že již nikdy nenechám tchána samotného na stavbě. V dalším postupu stavby jsem však svůj slib mnohokrát nedodržel a řešil ještě spoustu zbytečných problémů a chyb, kterým bychom za mé přítomnosti dokázal zabránit. Bohužel jsem se vždy nechal přemluvit od manželky, že „na tom přece nemá co pokazit“. Sám jsem se hodněkrát divil, co vše se dá pokazit.

Původní záměr byl po zdržení stavebního povolení dokončit alespoň sklep zaklopením stropu. Moje časové vytížení bylo ale velmi vysoké (zaměstnání + podnikání na vedlejšku) a ve zbylém čase, který jsem všechen věnoval stavbě, jsem vic nestihl. Tak tak jsem zakryl rozdělané zdi podlážkami a igelitem a napadl sních. Stavbu jsem zazimoval a čekal na lepší počasí.

Pokračování příště.

Příspěvek byl publikován v rubrice 04. hrubá stavba a jeho autorem je technik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Beton nad zlato

  1. Dobrý den,
    vytvoření základů pomocí Biocement/Velox/Durisol tvarovek s vloženou tepelnou izolací a cihlové přizdívky, na které je nalepená hydroizolace jsem se na internetu setkal poprvé.
    Líbí se mi, že je tepelná izolace z EPS v tvarovkách chráněná jak před tlakem tak před stykem s IPou (tuším, že styk EPS a IPy není žádoucí). Díky tomu bych nemusel použít po celém obvodu domu XPS, který je 3x dražší než EPS. Líbí se mi taky, že je sokl zvnějšku z pevného materiálu, který umožní montáž ledačeho, narozdíl od soklu z XPS. Uvažuju správně?
    Jak toto řešení po deseti letech hodnotíte? Udělal byste to tak znovu nebo jinak?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>