Aby nám v zimě nebylo zima

září 2002

Z našich zkušeností, požadavků a předpokladů se pomalu začala vyloupávat finální představa o podobě našeho domu. Možná se Vám to bude zdát předpotopní, ale chtěli jsme, aby náš domeček byl celý podsklepený. Předpokládáme totiž využití sklepa pro umístění kotle na tuhá paliva a u něj samozřejmě sklad paliva.

Více by se mělo topit dřevem, ale nevylučuji ani topení uhlím. Záleží na dostupnosti dřeva, která je stále horší, a taky na množství volného času. Ono totiž topit dřevem je sice nejlevnější, jenomže musíte mít kde ho sehnat a taky vám sežere spoustu času jeho zpracování. No uvidíme.

Jako doplňkový zdroj bude elektrika. Původní záměr byl umístit do kotelny elektrokotel, ale pak jsem se rozhodl instalovat ke kotli na tuhá paliva akumulační nádrže a do jedné z nich jsem nainstaloval elektropatrony. Akumulační nádrž mi umožní dobře regulovat topný systém a zároveň lépe využít kotel na tuhá paliva. Nebude tedy docházet k tomu, že večer bude dům přetopený a ráno, nebo i celé dopoledne chladno. Přitom kotel bude provozován na maximální tedy optimální výkon a nebude tolik kouřit z komína a dehtovat. Navíc, až bude příhodnější cena akumulační sazby za elektřinu, nebudu mít problém na ni přejít.

kotelna2

Zhmotnělá představa po čtyřech letech (listopad 2006)

kotelna

Před domem nám sice vede plyn, ale připojovat se vůbec nebudeme. Ptáte se proč? Je to čistě z finančních důvodů.

1. Plynová přípojka do domu něco stojí (+samostatný projekt a vyřizování) a za připojení plynoměru si plynárny taky nechají zaplatit nemalou částku. Naproti tomu elektrická přípojka do domu bude tak jako tak. A kabel přípojky musí mít patřičnou dimenzi bez ohledu na velikost hlavního jističe či využití na topení.

2. Plynový kotel sám o sobě přijde na nějakých 22.000,- Kč, kdežto elektrokotel podle výkonu 14 až 18.000,-Kč, elektropatrony pak 1 až 6.000,-Kč.

3. Dále porovnáním nákladů na vytápění mi stále vychází elektřina levněji, nebo fifty fifty. Ti kdo tvrdí že vytápění plynem vychází levněji než elektřinou sice mají pravdu, ale rozdíl se smazává, když připočtete náklady na ostatní spotřebu elektřiny v domácnosti. Při dnešním nemalém využití elektrických spotřebičů v domácnosti a zároveň snižování tepelných ztrát stavebních konstrukcí jde o nezanedbatelnou částku. A rozdíl ceny elektřiny mezi běžnou a přímotopnou sazbou je cirka pětinásobná.

4. Pokud nejde elektřina nepojede ani plynový kotel. Ledaže by jste měli UPS pro kotel a čerpadlo ( dostatečně dimenzovanou). A kolik lidí ji má? Nikdo!

5. Z pohledu servisního technika plynových kotlů můžu pouze konstatovat, že plynové kotle jsou náročné na údržbu a náchylné na poruchy. Čím modernější a složitější tím horší. Naproti tomu elektrokotle jsou v podstatě bezporuchová zařízení. O elektropatronách ani nemluvě.

6. A nakonec když uchází plyn co vám ho zastaví? Když je porucha na elektrickém vedení tak vám vypadne jistič nebo fíčko. Né že bych se plynu bál, ale člověk nikdy neví.

V prvotních úvahách jsme ještě kalkulovali s krbem v obýváku. Ale po několika návštěvách u známých co topením v krbu šetří plyn, jsme od tohoto úmyslu upustili. Během první zimy si ho nemohli vynachválit. V obýváku teploučko, v podkroví taky a spotřeba plynu minimální. Ale zkuste se jít vyčurat na záchod. Měli tam tak 16 °C. Druhou zimu se ještě přidaly komplikace s udržením čistoty v místnosti kde byl krb. Kamarádka si postěžovala manželce, že neustále pobíhá po obýváku, jídelně a kuchyni a všude utírá černý jemný prach.

Pokud budu chtít ušetřit mám ve sklepě kotel který spálí "všechno", topí všude a práší jen ve sklepě. A zas takový boháč nejsu, abych si koupil krb a pak v něm občas zatopil, jen abych mohl dělat machra před návštěvou. A za "ušetřené" peníze jsem radši místo krbu pořídil již zmíněné akumulační nádrže (a ještě mi zbylo J). Pro případ katastrofy, celosvětové krize a podobně tam komín v rezervě přece jen stojí umně maskován.

Když už jsem rozebral topení přidám ještě pár slov o vzduchotechnice. Jsem toho názoru, že centrální vzduchotechnická jednotka s rekuperací tepla by měla být povinná ze zákona v každém novém domě. Pokud rozumně zateplím fasádu a dám kvalitní okna tak podíl tepelných ztrát větráním/infiltrací dosahuje přes 50% celkových ztrát.

A nechápu lidi co investují do kvalitních oken s malými ztrátami a za příplatek tam nechají dodělat mikroventilaci. To je jako by si vyvrtali do stěn díry skrz na skrz. Samozřejmě že větrat se musí, a né málo. Ale proč to teplo vypouštět bez užitku ven a jinudy nechat dovnitř proudit studený venkovní vzduch, když to jde jinak a lépe.

Pro ty co nevědí vo co gou, tak ventilátor ve VZT odsává vzduch většinou z WC, koupelny a kuchyně, prožene ho přes deskový výměník (rekuperátor) a vyfoukne ven. Druhý ventilátor nasává čistý čerstvý vzduch z venku ohřeje ho v rekuperátoru od vyfukovaného vzduchu a foukne ho zpět do obytných místností. Přitom rychlost proudění je dost malá aby nevznikl průvan.

Účinnost deskových výměníků se pohybuje od 60 do 85%. V poslední době se začínají rozšiřovat plastové rekuperátory. Jsou sice při stejném výkonu podstatně větší než dříve používané hliníkové, na druhou stranu jsou však podstatně levnější. Taková jednoduchá větrací jednotka s rekuperátorem se dá pořídit již od 25.000,- Kč. (ATREA)

Pokračování příště.

Příspěvek byl publikován v rubrice 03. přípravy a jeho autorem je technik. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>